Už na čtyřicet novinářů a skoro dvě desítky humanitárních pracovníků v posledních týdnech opustilo Salvador. Obavy z represí režimu salvadorské hlavy státu Nayiba Bukeleho paralyzují tamní už tak bezmocnou opozici, která se ještě ani nestihla vzpamatovat z šoku po květnovém zatčení právničky Ruth Eleonor López, když přišlo zatčení další. Na začátku června skončil v policejní cele další právník, a sice odborník na ústavní právo Enrique Anaya. „Každý, kdo se ozve, kdo kritizuje nebo kdo se neklaní idolu, tu jde do vězení,“ řekl Anaya pouhé čtyři dny před svým zatčením v jednom ze salvadorských televizních pořadů.
Zatímco López čelí stíhání za údajné nezákonné obohacování, Anaya je obviněný z údajného praní špinavých peněz. Odchodů ze země tak přibývá, a to i s ohledem na nedávno schválený zákon o zahraničních agentech. Legislativa definuje zahraničního agenta jako jakoukoli osobu nebo subjekt, kteří „konají ve prospěch zájmů zahraničních zadavatelů nebo jsou jimi přímo či nepřímo ovládáni či financováni“. Podle kritiků jde o prostředek k likvidaci občanské společnosti a médií.
Bezpečnost, nebo svoboda?
„Víte co? Je mi jedno, jestli mě nazývají diktátorem. Raději to, než aby byli Salvadorci zabíjeni na ulicích,“ nechal se slyšet letos 1. června ve svém projevu k národu Bukele. Odkazoval tak na příčinu své vysoké podpory u obyvatelstva, kterou si získal politikou tvrdého postupu „mano dura“ proti zločineckým gangům.
Ve Střední Americe jsou dnes dvě diktatury, k té nikaragujské Daniela Ortegy a Rosarie Murillo se přidala salvadorská Nayiba Bukeleho.
Fakt je, že od svého nástupu do úřadu si salvadorský prezident drží skutečně nevídanou podporu. Podle agentury La Prensa Gráfica po skončení šestého roku vlády věří Bukelemu 85,2 % salvadorské populace. Od roku 2019, kdy se charismatický lídr ujal moci, jeho podpora neklesla pod osmdesátiprocentní hranici. Mírně ale vzrostl nesouhlas se směřováním země. Proti prezidentovi se postavilo takřka 11 % dotázaných (o 4 % více než před dvěma roky) a klesl počet obyvatel, kteří si myslí, že se země ubírá správným směrem (z 87 na 73 procent). Podle průzkumu Institutu veřejného mínění Středoamerické univerzity (IUDOP) se navíc šest z deseti Salvadořanů obává, že za kritiku vlády mohou čelit postihu.
Bukele během šesti let své vlády v podstatě rozložil stranický systém, provedl čistku v soudnictví a absolutní většinu v zákonodárném sboru využil k výměně členů Nejvyššího soudu i generálního prokurátora. Tyto kroky mu dopomohly ke změnám ústavy, která jinak dovoluje jen jeden pětiletý mandát.
Z dosavadních šesti let ve funkci pak Bukele tři roky vládl za výjimečného stavu, který ústava považuje za dočasné a mimořádné opatření a který prezident vyhlásil kvůli válce s gangy. Původně měsíc trvající opatření ale obnovil už 39krát. Podle ministra bezpečnosti Gustava Villatora ani fakt, že v zemi zůstal na svobodě už jen zlomek zločineckých struktur, nebude mít za následek ukončení výjimečného stavu.
Návrat pojmu politický vězeň
V poslední době Bukele používal tento nástroj, určený k boji s gangy, primárně jako prostředek k pronásledování, zatýkání a stíhání aktivistů a obránců lidských práv. Loni v květnu tak za nouzového stavu vojenská policie zakročila proti demonstraci salvadorských farmářů před sídlem prezidenta. Úřady následně zadržely dva muže v čele protestů: Josého Ángela Péreze a Alejandra Henríqueze. Oba byli následně obviněni z narušování veřejného pořádku a kladení odporu při zatýkání. Přestože se v obou případech jednalo o nikterak závažné trestné činy, tresty odpovídaly právním podmínkám výjimečného stavu.
Salvadorský online deník El Faro (který z obav před Bukelelem trvale přesídlil do Kostariky) mezitím poprvé od občanské války informoval o existenci politických vězňů v Salvadoru. Podle deníku bylo v březnu 2025 v Salvadoru evidováno 28 politických vězňů, zatímco dalších 92 osob bylo pronásledováno za své politické přesvědčení.
Pro opuštění země se rozhodují i pracovníci humanitárních organizací či novináři. „Chystali jsme se do Salvadoru vrátit o víkendu, ale dozvěděli jsme se, že se nás chystají zadržet na letišti Monseñor Romero, a my víme proč: protože jsme se věnovali žurnalistice a protože jsme odsoudili pakty mezi Bukelem a gangy,“ uvedl na síti X šéfredaktor deníku El Faro Óscar Martínez.
Nikaragua vzorem
„Ve Střední Americe jsou dnes dvě diktatury, k té nikaragujské Daniela Ortegy a Rosarie Murillo se přidala salvadorská Nayiba Bukeleho,“ píše v editorialu červnového vydání magazínu El Faro novinář Roman Gressier. „Ačkoli tu jsou politické i ekonomické rozdíly, oba režimy postupují podle stejné učebnice: totální uzurpace moci, neústavní volby, policejní stát, zákon o zahraničních agentech a političtí vězni a lidé v exilu,“ všímá si Gressier.
„Pozorujeme masivní koncentraci moci v Bukeleho rukou,“ řekl CNN Juan Pappier, zástupce ředitele pro Latinskou Ameriku v organizaci Human Rights Watch. Bukeleho vláda je podle něj „založena na destrukci systému brzd a protivah a také na umlčování a zastrašování kritiků“.
Od nástupu Bukeleho do úřadu skončilo v nechvalně známých salvadorských věznicích na 87 tisíc lidí. Až několik tisíc z nich je ale za mřížemi bez řádného procesu a na základě nedostatečných důkazů, upozorňují lidskoprávní organizace.
Poslední měsíce se navíc hroutí Bukeleho obraz nelítostného bojovníka se zločinem. Už v roce 2021 administrativa Joea Bidena obvinila salvadorskou vládu z podplacení dvou největších gangů MS-13 a Barrio 18 s cílem omezit jejich aktivity. Deník El Faro zase zveřejnil rozhovor se dvěma vůdci gangu Barrio 18, kteří tvrdí, že výměnou za stovky tisíc dolarů v hotovosti zastrašovali v roce 2015 voliče, aby dali hlas Bukelemu během jeho kandidatury na starostu San Salvadoru.
Oboustranně výhodný obchod
Letos v dubnu pak server Drop Site News zjistil, že mezi deportovanými osobami ze Spojených států do Salvadoru je i César Humberto López-Larios přezdívaný „Greñas“. Podle amerických federálních žalobců jde o muže, který jménem gangu MS-13 (jehož je spoluzakladatelem) tajně vyjednával s Bukeleho vládou o utlumení zločineckých aktivit. Greñase loni v červnu zadržela FBI, což americké úřady označily za „významný úspěch“. Ale o devět měsíců později, 11. března 2025, americká vláda stáhla všechna obvinění a čtyři dny nato už López-Larios seděl v letadle do rodného Salvadoru.
Podle analytiků oslovených Drop Site News se Bukele obával, co by vůdci gangů jako Greñas mohli vypovídat u amerických soudů. Právě jeho vydání tak zřejmě bylo obsahem jednání mezi Bukelem a Trumpem o deportacích nelegálních migrantů do z USA do Salvadoru.
Středoamerická země navíc od Spojených států inkasuje za každou deportovanou osobu příspěvek na správu tamních věznic. Dále se navíc spekuluje o tom, že součástí dohody mezi Bukelem a Trumpem bylo přimhouření očí imigračních úřadů nad nelegálními migranty právě ze Salvadoru. Úřady se tak mezitím zaměřují na rušení programů pro přijímání migrantů z Venezuely, Kuby či Haiti. Navracení Salvadořanů zpět do vlasti (což byl faktor který v minulosti stál za růstem zločinnosti) by ohrozilo tamní křehkou ekonomiku.
Trump Bukelemu rozvázal ruce
Během dubnového setkání Trumpa s Bukelem v Bílém domě salvadorský prezident svému americkému protějšku poradil, aby se v případě hromadného zatýkání řídil příkladem středoamerické země. „Pane prezidente, musíte osvobodit 350 milionů lidí,“ řekl Bukele. „Ale abyste osvobodili 350 milionů lidí, musíte některé z nich uvěznit. Víte, takhle to funguje,“ dodal „nejvíc cool diktátor světa“.
Právě vzájemně dobré vztahy mezi oběma státníky podle analytiků stojí za utahováním šroubů v Salvadoru. „Bukele má pocit, že má volnou ruku, protože Trump nikdy nebude kritizovat svého nejlepšího spojence v Latinské Americe a klíčovou součást své deportační politiky,“ cituje BBC Christophera Sabatiniho z think tanku Chatham House.
Zatím nikdo nepředpokládá v nejbližší době jakékoliv změny. „Pokud v listopadu příštího roku dojde v USA v midterms k politickému posunu a demokraté získají větší moc a začnou požadovat větší odpovědnost, mohlo by to Bukeleho chování možná omezit,“ řekl BBC Enrique Roig. „Vzhledem k současné situaci si ale nemyslím, že by k tomu došlo,“ dodal výzkumník Seattle International Foundation.
„Myslím, že to, co se v Salvadoru děje, je jakousi laboratoří toho, co by se mohlo dít v jiných zemích,“ cituje CNN pracovnici salvadorské pobočky Nizozemského institutu pro stranickou demokracii Gracii Grande. „Dokonce i ve Spojených státech.“
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás