V polovině ledna, krátce před Trumpovou inaugurací do Bílého domu, zveřejnil deník New York Times rozhovor s tech investorem Marcem Andreessenem, v němž tento miliardář ze Silicon Valley vysvětloval svůj přerod z centristického demokrata milujícího Obamu v autoritářského pravičáka, který podporuje Trumpa a papouškuje myšlenky Petera Thiela. Jedním z hlavních témat rozhovoru byly změny ve skladbě pracovníků v Andreessenových firmách po ekonomické krizi z let 2008 až 2009. Podle Andreessena se v technologických startupech tehdy objevila řada absolventů prestižních univerzit, kteří měli radikálně levicové názory a netajili se podporou amerických demokratických socialistů.
Právě k této části zmiňovaného rozhovoru se v minulém týdnu vrátil podcast Behind the News amerického levicového časopisu Jacobin. Moderátor Doug Henwood si totiž povídal s teoretikem technologií Benem Tarnoffem, který v roce 2022 vydal vlivnou knihu Internet for the People, v níž pátrá po reformách, které mají potenciál přinést svobodný, demokraticky spravovaný a etický internet. Marc Andreessen si podle Bena Tarnoffa každopádně jen nevymýšlí. Speciálně během prvního prezidentského období Donalda Trumpa jsme totiž mohli pozorovat explicitní protesty zaměstnanců ze Silicon Valley proti Trumpově administrativě a zároveň otevřenou podporu zaměstnanců v technologickém průmyslu prezidentské kampani Bernieho Sanderse, případně myšlenek demokratického socialismu.
Třída vlastníků velkých technologických firem už tolik nedbá na názory svých zaměstnanců ani vlastní image a dává průchod svým obavám, frustracím, transfobii a do chodu svých firem zasahují autoritativněji.
Pro šéfy a vrcholné manažery těchto korporací, jakým je třeba konkrétně Andreessen, bylo obojí dost velkým šokem, který je nasměroval do náruče Trumpa a krajní pravice. Tarnoff se v rozhovoru vrací i k samotnému pojmu „woke“ nebo „wokeness“, což je nálepka americké krajní pravice zastřešující pod sebe všechny myšlenkové tendence, které zpochybňují rigidní hierarchická uspořádání americké společnosti podle majetku, genderu, sexuality nebo třeba rasy. Zavedení a rychlé šíření této nálepky najednou umožnilo ji napasovat na mnoho rozmanitých aktivit a hnutí, které spolu většinou ani nesouvisely. Díky této nadávce bylo možné vytvořit jednoho velkého démonického „woke“ nepřítele. Někomu vadilo hájení práv trans lidí, jiný nesnášel feminismus a třetí zase řeči o tom, jak by miliardáři neměli vůbec existovat. I díky termínu „woke“ se všechny tyto rozmanité věci spojily dohromady a krajní pravice našla společného nepřítele.
Ztratit moc nad svou rodinou
Pro většinu šéfů ze Silicon Valley jsou společenské hierarchie naopak opodstatněné a důležité. Opodstatněné je v jejich očích taky to, že jsou to právě oni, kdo sedí na vrcholcích těchto korporátních, majetkových, ale i společenských hierarchií. Nesnášejí úvahy o privilegiích a nezasloužených výhodách lidí pocházejících z vyšších společenských vrstev. Svůj úspěch totiž přikládají výhradně své píli, svému úsilí, případně výjimečné genialitě. To jsou věci, které je v jejích očích dostaly tam, kde jsou. Žádný jiný výklad nepřipouštějí. Jejich úspěch i bohatství vyplývají z přirozenosti, nadání a jsou schopní hájit tezi, že jsou pro svou roli i pro své bohatství v podstatě biologicky předurčeni. Není divu, že jsou pro ně krajně pravicové myšlenky tak přitažlivé.
Jejich přesvědčením otřásla skutečnost, že v jejich firmách jsou sice vzdělaní, vysoce inteligentní lidé, kteří to ale vidí jinak a mají se společenskými i majetkovými nerovnostmi velký problém. To byl jeden ze zásadních šoků pro vládnoucí třídu Silicon Valley. Takových momentů ale nabízí Ben Tarnoff více. Za zásadní momenty, které otřásly elitami Silicon Valley, označuje také protesty Black Lives Matter po zavraždění George Floyda, hnutí Me Too a všechny kampaně proti genderovanému a sexualizovanému násilí. Speciální kategorii pak představují protipandemická opatření vlády Joea Bidena během epidemie covidu-19. Špičky Silicon Valley je chápaly jako zásahy do vlastních pravomocí, které oslabily jejich autoritu a možnost dohledu nad svými zaměstnanci. Nejviditelnějším příkladem se pak stala nutnost práce z domova a možnost pracovat online, kdy nebylo možné své zaměstnance disciplinovat a mít je neustále pod dohledem.
Pandemie také donutila manažery a šéfy ze Silicon Valley trávit hodně času doma se svou rodinou a svými nejbližšími. Právě zde podle Tarnoffa často docházelo také k názorovým konfrontacím s nejbližšími, před nimiž neměli vlivní lidé z tech byznysu kam uniknout. Soukromý a intimní prostor domácnosti jim dal jasně najevo, že ne každý je jejich podřízený a ne každého mohou ovládat a řídit. Pro řadu nejbohatších lidí ve Spojených státech se tak boj proti „woke ideologii“ stal velmi osobní záležitostí. V médiích se hodně diskutovalo o tom, že Elona Muska přivedla ke krajní pravici tranzice jeho dcery Vivian. Od té doby je posedlý bojem proti „woke virusu“, jak to naposledy popisoval ve svém rozhovoru s Jordanem Petersonem. Podobně je na tom i miliardář Bill Ackman, z jehož dcery se na Harvardu stala marxistická teoretička. Není náhodou, že se Ackman velmi výrazně zapojil do boje proti rektorce Claudine Gay, což souviselo s tím, jak Harvardova univerzita reagovala na nárůst údajného antisemitismu mezi svými studenty.
Muskův nákup Twitteru změnil vše
Tyto okolnosti podle Tarnoffa přispěly k tomu, že se významná část vrcholných manažerů a vlastníků technologických firem ze Silicon Valley začala radikalizovat a přiklánět k ideologii krajní pravice. Je tu nicméně ještě jedna věc, která měla nečekaně velký vliv. Jedním z nejdůležitějších impulzů pro změnu nálady v Silicon Valley byla Muskova akvizice Twitteru v roce 2022. Musk okamžitě vyhodil 75 procent všech zaměstnanců a liberální, uvolněnou atmosféru v pracovním kolektivu proměnil v prostředí plné stresu a nátlaku, kde jsou rozhodujícími faktory výkon a bezhlavá oddanost majiteli. Jeho aktivity zásadně proměnily firemní kulturu v Silicon Valley. Tu jsme si ještě nedávno spojovali se vstřícností a luxusem. Pracovníci technologických firem si mohli během své práce odpočinout a zahrát si ping-pong nebo stolní fotbálek a jejich psychické zdraví bylo pro tyto korporace zásadní. Od tohoto přístupu teď dávají vlastníci firem v Silicon Valley ruce pryč. Na pracovištích hrají naopak stále častěji roli striktní hierarchie, poslušnost a přísná pracovní morálka.
Od šéfů a manažerů firem slyšíme nejčastěji kritiku takzvané „nárokovosti“. Jejich zaměstnanci jsou prý příliš rozmazlení, vybíraví a mají stále nové a nepochopitelné požadavky. Řeči o nárokovosti a rozmazlenosti dnešních zaměstnanců samozřejmě moc dobře známe i z Česka. Poměrně velkou část zaměstnanců v Silicon Valley zároveň tvoří trans lidé, což s sebou také nese speciální přístup a nové nároky a potřeby. Pro vlastníky firem byla tato situace evidentně stále otravnější a odmítali se zabývat z jejich pohledu zbytečnými problémy. Nicméně dříve se proti „nárokovosti“ svých zaměstnanců a proti trans lidem ve svých firmách neodvažovali veřejně vystupovat, protože dbali na budování pozitivního veřejného obrazu svých firem, který měl oceňovat rozmanitost, inkluzivitu a toleranci k jinakosti. Se vstupem Elona Muska do Twitteru a s návratem Donalda Trumpa do centra politického dění tato bariéra padá. Třída vlastníků velkých technologických firem už tolik nedbá na názory svých zaměstnanců ani vlastní image a dává průchod svým obavám, frustracím, transfobii a do chodu svých firem zasahují autoritativněji.
K oslabení pozice pracovníků v Silicon Valley ovšem přispěla ještě jedna věc, a to debata o vývoji umělé inteligence. V současnosti v tech byznysu pozorujeme jakousi obdobu závodu ve zbrojení či studenoválečných „hvězdných válek“. Firmy mezi sebou soupeří v tom, kdo vyvine nejlepší generativní model umělé inteligence. Nesoupeří mezi sebou jen jednotlivé americké korporace, ale i celé geopolitické bloky, jak nedávno ukázalo uvedení čínského DeepSeeku. Právě rozvoj umělé inteligence je pro vedení technologických firem hlavním argumentem, proč přitvrzují v disciplíně a proč nutí své zaměstnance trávit v práci čím dál více času. Takový Elon Musk je třeba známý tím, že nutí své pracovníky v práci i spát. Války o nejlepší generativní AI model tímto způsobem oslabují pracovní práva zaměstnanců technologických korporací a ospravedlňují drastičtější přístup majitelů. Majitelé a manažeři apelují na své zaměstnance a jejich výkonnost s tím, že přece nechtějí v souboji se svou konkurencí prohrát.
Šéfové technologických firem si navíc od rozvoje umělé inteligence slibují, že oseká počet pracovníků a oni tak budou vydělávat ještě více. Když teď díky AI může programátor teoreticky pracovat i desetkrát rychleji než dříve, možná brzy nebude tolik programátorů ani potřeba. Je jedno, jestli to skutečně odpovídá realitě a jestli to umělá inteligence umožňuje. Důležité je, že tomu majitelé těchto firem věří a řídí se tím ve své praxi. Tímto způsobem se ve firmách Silicon Valley vytváří atmosféra strachu, což podle Tarnoffa odrazuje zaměstnance technologických korporací od větší politické aktivity. Žádné koordinované protesty proti Trumpovi jsme z této sféry zatím neviděli. Ne všichni jsou ovšem plně na straně Trumpa a jeho administrativy. Řada korporací ještě vyčkává a pozoruje, jestli se jiným společnostem a firmám kolaborace s Trumpem vyplatí. Až podle toho se nakonec rozhodnou, jak budou postupovat. Už teď ale vidíme obrovskou změnu v chování lidí v americkém tech byznysu, která může mít celosvětové důsledky.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás