Rozhněvaní „xkaři“ chystají bojkot. Hra Kingdom Come: Deliverance II je prý woke!

Vyšla nejočekávanější hra první poloviny tohoto roku. V minulých týdnech kolem ní vznikla internetová kauza, která vypovídá o absurditě kulturních válek mezi videoherními fanoušky.

Martin Pleštil
Foto Plaion Press Server

Je to teprve něco málo přes dva týdny, co se na sítích vyskytla neověřená zpráva, že Saúdská Arábie zakázala prodej hry od českého vývojářského studia Warhorse. Kreativní ředitel studia a duchovní otec celého projektu Dan Vávra tyto informace na svém X účtu dementoval. Zprávy se však záhy chytila četná skupina konzervativců, pro kterou šlo o střelivo do kulturních válek. Hra totiž údajně obsahuje gay romanci a také postavu tmavé barvy pleti. A to jde prý zcela proti původní vizi hry, jež si zakládá na historické přesnosti.

Paradoxní je především to, že Vávra je na Facebooku a X aktivním komentátorem všeho možného a vyznává obvykle radikální, konzervativní a pravičácké postoje. Do jisté míry tak na něj a jeho hru útočí právě ti, pro které byl dosud zárukou onoho mytického „zdravého rozumu“, kterým se často zaštiťují. Celá situace je symptomatická pro mnohem širší a stále patrnější problém. Stopování a bojkotování woke aspektů ve videoherních titulech se stalo zcela nesmyslným, vyprázdněným evergreenem.

Středověká diverzita?

Hra Kingdom Come: Deliverance vyšla roku 2018 a přes řadu technických chyb si postupně vybudovala oddanou komunitu. Uhranula svými herními mechanikami, takřka naturalisticky uchopeným RPG systémem, důrazem na historické reálie a pro hry neobvyklým prostředím středověkých luhů a hájů na území Česka. Především u nás se hra stala modlou, na niž je hráčská komunita hrdá. A to do takové míry, že vznikl i neoficiální český dabing. Ostatně samotná hra byla v prvotních fázích financována skrze crowdfundingovou kampaň.

Videoherní komunita incelů vzývá návrat ke starým časům. Západní kultura prý videohry ničí a přebírá tendence z ideologicky prohnilého Hollywoodu.

Studio bylo rok po úspěšném vydání hry koupeno rakouskou společností Plaion. Letošní pokračování rozmáchlých příběhů českého junáka Jindry z vypálené Skalice na pozadí politických machinací v názorově rozštěpené zemi v období (ne)vlády Václava IV. tak vznikalo už v plně zajištěných a etablovaných strukturách. Právě to je jeden z hlavních argumentů odpůrců údajné přítomnosti progresivní ideologie, jíž se hra údajně chce zalíbit „modernímu publiku“ –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ což je posměšné označení lidí vyžadujících ve hrách větší diverzitu. Dle odpůrců tohoto směřování je Vávra pod tlakem korporace, což ovšem režisér a hlavní scenárista nové hry na svém X účtu vyvrátil. Hra je prý přesně taková, jakou ji chtěl.

Možnost stejnopohlavní romance se nacházela již v prvním díle. Stejně tak jste milostné radovánky mohli zcela vynechat. Postava tmavé pleti má být dle Vávry historicky věrná a má v příběhu odůvodněné postavení. Ale nic naplat. Mašinérie radikálních obránců dříve puritánského, a dnes již progresivní ideologií zprzněného videoherního průmyslu se přesto rozjela. Polarita v této subkultuře se tak radikálně obrátila. Když si Vávra na X rýpnul do slabých prodejů fantasy Dragon Age: The Veilguard, které mnozí přisuzují právě diverzitě a korektnímu oslovování, byl za hrdinu. Když má ale sám ve hře černého kupce a údajně „nepřeskočitelnou“ (což je nesmysl) gay scénu, je rázem za padoucha.

Puritánští válečníci

Jde o symptomatické jednání té vůbec nejtoxičtější videoherní komunity. Ta hledá veškeré woke hry a vyzývá ostatní k jejich bojkotu. Vznikl tak výstižný termín „Non-Buy-Nary“, hojně užívaný na X, kde jsou v této debatě nejhlasitějšími účty Yorch Torch Games a AndyPants. První vydává seznamy her, které si nemáte pořizovat, a šíří memy porovnávající dřívější tvrďácké mužské postavy a dnešní zhýralce v růžových oblečcích. Druhý jmenovaný v popisku vyzývá, ať hrajeme staré hry, protože ty nové jsou odpad. Zároveň tvoří (pseudo)videoeseje na YouTube, v nichž hlásá návrat k maskulinním žánrům, poukazuje na zženštilost moderních her nebo třeba přes dvacet minut lamentuje nad Kingdom Come: Deliverance II, na níž mu kromě výše zmíněného vadí i to, že jeden z vývojářů je židovského původu. Že hru dosud neměl možnost hrát, je zjevně nepodstatný detail.

Jedno z nejabsurdnějších tvrzení uživatele AndyPants je, že pokud jste muž a je vám více než osmnáct, měl byste přestat hrát videohry a odstěhovat se od rodičů. On, jakožto zaměstnaný, ženatý muž starající se o dvě děti, je hrát může, jelikož už má dost volného času. Tyto bizarní světonázory dosahují někdy i několikamilionových zhlédnutí. K odsouzení hry mu přitom stačí, když musíte hrát za plešatou protagonistku, jež je prý záměrně ošklivá. Odzvonilo totiž časům, kdy obrazovkám dominovali chlupatí a maskulinní motorkáři, vezoucí si na zadním sedadle ženy s odhalenými ňadry.

Paradoxní ale je, že podobní „content creatoři“ jsou většinou pouzí převlékači kabátů. Své radikální a vyhrocené názory stupňují a prezentují kvůli tomu, že s nimi získají nejvíce kliků a že plodí třaskavou diskusi. Konkrétně AndyPants ještě několik let zpátky v jednom z videí řekl, že diverzita videohry jedině obohatí. Asi nepřekvapí, že se tito bojovníci nikdy neopírají o argumenty. Razí obligátní heslo „Go woke, go broke“. To má indikovat, že hráči či filmoví fanoušci jsou přehlceni progresivistickou propagandou, a ideologicky zatížené projekty se tak ženou do finanční záhuby.

Jedná se o zcela zbytečnou a nafouknutou válku proti neexistujícímu útlaku namířenému údajně proti oldschool hráčům. Než vyšla „hack and slash“ rubačka Warhammer 40000: Space Marine 2, ochránci videoherní čistoty ji označili za woke kvůli ženské postavě tmavé pleti. Když však úspěšné prodeje a hráčské ohlasy předčily očekávání, hru začali vyzdvihovat. „Go woke, go broke“ zkrátka funguje pouze tehdy, když se nějaké hře nedaří a místo analytického hledání příčin je jednodušší fiasko přisoudit několika diverzním postavám.

Kradou nám videohry!

Videoherní komunita incelů vzývá návrat ke starým časům. Západní kultura prý videohry ničí a přebírá tendence z ideologicky prohnilého Hollywoodu. Naprosto přitom pomíjí klíčový fakt, že videoherní byznys je stále robustnější, a zpravidla tak musí oslovovat mnohem širší základnu. Nářky jsou o to absurdnější, že se LGBTQ+ postav ve hrách procentuálně pohybuje stále zcela minoritní množství. Například mezi stovkou studentů v „potterovské“ hře Hogwards Legacy je jedna trans postava. To ovšem stačilo k tomu, aby komentátor Ondřej Tesárek hru vypnul, ačkoli ji předtím chválil a označil její hraní za absolutní blaho. Zcela zaslepeně pomíjí transmediální a celospolečenské kulturní tendence.

Podobná tezovitá prohlášení přitom jen protahují únavnou, jednostrannou a zcela irelevantní debatu. Vyhrocené subkultury na X dokonale zapadají do Muskova nenávistí nasyceného digitálního světa. Musk mimochodem cílí z velké části právě na hráče a chlubí se svými schopnostmi v mechanicky náročných hrách. Nedávno však vyšlo najevo, že si na levelování svých účtů najímal lidi. Jako by nebyl dostatečně nesmyslný už předpoklad, že si oligarcha najde čas na to, aby byl v daných hrách mezi nejlepšími na světě.

Štěkání proti jakékoli diverzitě vede jen k tomu, že se pojmy jako woke, levice, liberalismus či progresivismus stávají pouhými hesly, jež pro racionálně uvažující ztrácí jakoukoli relevanci. Stávají se bezbarevnými vlaječkami, jimiž ukřičení hráči urputně mávají k narůstajícímu počtu botů a fakových profilů. Kontroverze okolo nové české hry jí jen těžko uškodí. Již teď jde na Steamu, největší počítačové platformě pro nákup her, o jeden z nejprodávanějších titulů. Jedná se však o poměrně výstižný úkaz toho, do jak nesmyslných sfér se dá videoherní (ne)diskuse dotáhnout. A jak jednoduché je, aby se část podporovatelů Dana Vávry obrátila proti němu.

Abychom ale byli fér, nejde o všechny. Například pravděpodobně nejsledovanější americký tvůrce s pravicově konzervativními názory Asmongold za Vávru stále kope a navzdory woke elementům mu věří. Ti, kteří hejtují Kingdom Come, jsou prý příliš vyhrocení – jakkoli on sám mohutně protestuje, když je ve videohře nucen hrát za ženu. Bojovníci za ideální videoherní hodnoty si totiž vždy všechny aspekty ohýbají tak, aby to vyhovovalo jejich zrovna prezentovanému světonázoru. Nehledě na to, že vám zítra budou tvrdit pravý opak.

Autor je filmový publicista a hráč.

Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů

Podpořte nás

Čtěte dále