„Když nebudete využívat svou půdu, tihle marxisti vám ji vezmou“, zní titulek článku deníku The New York Times z dubna 2023. Příběh jedné z mnoha nevyužívaných farem patřících brazilským agrobaronům, kterou před dvěma lety obsadili příslušníci MST (Movimento dos Trabalhadores Rurais Sem Terra), tehdy rezonoval napříč americkým kontinentem.
Hnutí se podařilo zorganizovat statisíce nejchudších Brazilců, kteří následně začali obsazovat půdu, kterou mění v komunitní farmy někdy až pro několik tisíc obyvatel. Cíl je jasný: dostat často nevyužívanou půdu do rukou chudé pracující třídy a pěstovat zdravé plodiny, které budou určené primárně pro domácí trh, ne pro export. K tomu všemu je ale potřeba pozemková reforma.
Hnutí MST opírá svou činnost o článek brazilské ústavy, v němž se hovoří o „sociální funkci“ zemědělské půdy.
Brazílie se v době vydání článku na NYT vzpamatovávala z vlády krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara, který svůj mandát zakončil pokusem o státní převrat. Tento pokus neuspěl a Bolsonaro nyní čelí obvinění z plánování tohoto puče, ale i z objednání vražd svých politických odpůrců. Visí nad ním také hrozba zákazu kandidatury v příštích prezidentských volbách. Brazilská pravice se tak v současnosti vyrovnává s šokem a připravuje se na hledání Bolsonarova nástupce, kterého příští rok vyšle do souboje o prezidentský post.
Mobilizace sil ale už delší dobu probíhá také na levici, ke které se hlásí právě hnutí MST. Velký příliv členů zaznamenalo hnutí především za vlády exprezidenta Bolsonara. Po podstatnou část dubna budou takřka po celé Brazílii probíhat protestní akce i zábory opuštěných zemědělských objektů a ploch.
Není červená kšiltovka jako červená kšiltovka
Hnutí MST opírá svou činnost o článek brazilské ústavy, v němž se hovoří o „sociální funkci“ zemědělské půdy. V současné době je MST aktivní ve většině brazilských federálních států a za čtyřicet let svého působení se stalo největším sociálním hnutím nejen v Latinské Americe, ale zřejmě i na světě.
V současnosti sdružuje na dva miliony členů a výrazně promlouvá do brazilské (nejen levicové) politiky. Neodmyslitelným symbolem hnutí „bezzemků“ se ve světovém kontextu stal dost neočekávaný předmět. Pokud jste během Bolsonarova vládnutí navštívili některé z velkých brazilských měst a zavítali do některého z undergroundových podniků či uměleckých prostorů, nemohli jste tyto červené kšiltovky minout, jak píše novinář Vincent Bevins v magazínu The Nation.
Zatímco ve Spojených státech (nebo České republice) se červená baseballová čepice stala symbolem kampaně populistických miliardářů usilujících o oslabení či přímo rozklad právního státu, v Brazílii si ji za symbol vybralo široké levicové hnutí. Ačkoli naprostá většina členů pochází z chudších poměrů a rurálních oblastí Brazílie, čepice se brzy stala populární i mezi městskou liberální elitou. „Pozemková reforma je něco, co vyžaduje podporu celé společnosti,“ znělo tehdy ve vyjádření MST.
Masový úspěch červených kšiltovek s logem ženy a muže s mačetou a obrysem Brazílie v pozadí přitom podle Bevinse nebyl náhodný. Jednalo se o pečlivě připravovaný plán na spojení levicových sil proti Bolsonarovi. Exprezidentova administrativa totiž zavírala oči nad nekontrolovaným ničením Amazonského pralesa, uvolnila zákony týkající se držení zbraní a zaměřila se právě na aktivity zemědělského hnutí.
Území o rozloze dvou EU
Během Bolsonarovy vlády se tak MST rozhodlo pro částečné pozastavení záborů půdy kvůli obavám z ještě brutálnějších represí. K úplnému utlumení aktivit ale nedošlo, což se z dnešního pohledu ukázalo jako klíčové. Lídři MST se začali spojovat s dalšími progresivními silami a namísto dalších okupačních akcí se zaměřili na produkci a distribuci biopotravin, prodej předmětů s logem organizace a také na potravinovou pomoc potřebným během pandemie covidu-19.
Právě kvůli této pomoci a něčemu na způsob reklamní kampaně mezi opozičními silami a mezi střední a vyšší třídou, získalo hnutí podporu nejen napříč společenskými třídami, ale i napříč zemí, jejíž rozloha je oproti Evropské unii dvojnásobná. MST sehrálo svou roli jak v protestech proti uvěznění současného brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy, tak v jeho následné prezidentské kampani.
I přes podporu současné hlavy státu si ale nadále udržuje nezávislost. Po návratu Luly do prezidentského křesla své hlavní aktivity obnovilo a díky stále uplatňovanému radikálnímu programu si mezi svými podporovateli udržuje respekt. „Je to nejrespektovanější sociální hnutí na světě,“ řekla The Nation socioložka a členka feministického kolektivu Bloque Latinoamericano Belén Díaz.
Hnutí „bezzemků“ si nevede přesné statistiky, současné odhady ale hovoří o desítkách až stovkách tisíc zapojených rodin. Část z nich žije legálně na farmách (assentamentos), část na okupovaných územích (acampamentos), kde čekají na rozhodnutí úřadů ohledně pozemkové reformy, a další členové pak fungují jako takzvaní militantes, kteří vyhledávají nové objekty nebo brání a spravují ty dosavadní.
Komunikace pak probíhá v hromadných chatech i na pravidelných osobních setkáních, na něž někteří cestují dlouhé hodiny autobusem. I proto je podle Gilmara Maura, jednoho z členů politického vedení MST, tak odolné. „Pro nás všechny je lepší diskutovat, plánovat a dělat chyby společně, než aby každý z nás dělal něco správně, ale sám,“ parafrázuje Mauro Rosu Luxemburg.
Blokády i okupace
Od začátku roku tak v Brazílii zní stále silněji volání po pozemkové reformě. Po lednové připomínce dvou let od pokusu o státní převrat zahájily v březnu ženy MST protesty proti agrobyznysu, který podle nich zabírá půdu původním majitelům, intenzivně využívá pesticidy a proti venkovským komunitám používá násilí.
Stejně tak se demonstrace týkaly lesnických firem, které vysazují převážně jen borovicové a eukalyptové monokultury. Kromě protestů se ženy rozhodly také pro obsazení majetku významného producenta celulózy společnosti Suzano nebo pro blokování několika částí dálnice vedoucí přes státy Maranhão, Pará a Tocantins.
Ještě větší počet akcí v zemi probíhá od začátku „Rudého dubna“, který hnutí označilo za měsíc mobilizace. Většina akcí je na programu do 17. dubna, kdy proběhne připomínka 29. výročí masakru v Eldorado do Carajás. Ve státě Pará na severu země tehdy policie násilně potlačila zemědělský protestní pochod. Výsledkem zákroku bylo 21 mrtvých a 69 zmrzačených účastníků pochodu.
Nejvíce akcí dosud probíhá na severu Brazílie ve státech Rio Grande do Norte, Pernambuco a Paraíba. Přibližně tisíc rodin obsadilo farmu společnosti CopaFruit v Pernambucu, která podle zástupců hnutí neplní svou „sociální funkci“.
„Farma přestala brát v potaz práva zaměstnanců, má několik dluhů u bank i veřejných agentur, pozastavila dodávky vody a elektřiny a nic neprodukuje,“ uvedl lídr MST v Pernambucu Florisfaldo Araújo. Další asi tři stovky rodin se pak ve státě Rio Grande do Norte usadily na experimentální farmě, která je už třetím rokem nefunkční a jinak patří místní federální univerzitě.
Tématem letošního protestního měsíce jsou stoupající ceny potravin a pak také osud 145 tisíc rodin, z nichž 100 tisíc spolupracuje s MST. Prezident Lula nedávno oznámil svůj plán na předání půdy osmi procentům těchto rodin. „Pozemková reforma je důležitým nástrojem v boji proti hladu, sociální nerovnosti a klimatické krizi, ale může také pomoci snížit ceny potravin,“ cituje server Brasil de Fato národní koordinátorku MST Margaridu Mariu da Silva.
Lulovo vyvažování
Zatímco MST nadále sbírá další členy, názory brazilské společnosti se různí a i pro některé levicové voliče jsou kroky hnutí příliš radikální. Ani prezident Lula da Silva přitom nestojí před jednoduchým dilematem. Přestože ve volbách v roce 2022 Bolsonaro prohrál, jeho Liberální strana získala historicky nejvyšší počet křesel v brazilském kongresu.
Levicová hlava státu tak musí spolupracovat i s pravicovými silami v parlamentu, mezi nimiž najdeme řadu odpůrců agrární reformy. Prezident nechce riskovat podobný osud, jaký v roce 2016 stihl jeho předchůdkyni Dilmu Rousseff, kdy pravice dosáhla jejího odvolání z funkce. Zároveň ale potřebuje na své straně udržet i početnou základnu „bezzemků“.
„Půda musí být v rukou lidí,“ řekl Lula letos v březnu při historicky první návštěvě jednoho z komplexů ve správě MST a slíbil věnovat přes 12 tisíc pozemků rodinám utábořeným napříč 24 brazilskými státy. „Jedna z věcí, které jsou v této zemi špatně, je fakt, že farmy o rozloze větší než 100 hektarů stojí za produkcí 70 až 80 procent potravin, které v Brazílii zkonzumujeme,“ dodal prezident.
Podobně jako Lula se mezi požadavky pravice a levice snaží balancovat také ministr pro zemědělský vývoj Paulo Teixeira. „Vláda naslouchá sociálním hnutím,“ trvá na svém Teixeira. Ministr dokonce uvedl, že okupaci opuštěných pozemků považuje za legitimní formu nátlaku.
Zároveň ale dodal, že v době, kdy se jeho resort pozemkovou reformou aktivně zabývá, nejsou podobné akce nutné. „V roce 2023 se objevily nejméně tři případy, kdy MST zašla příliš daleko,“ řekl Teixeira. Opakovaně také kritizuje okupaci legálně využívaných zemědělských pozemků, ačkoli připouští, že jde často o „protest“ proti postupu vlády.
Ani pravice, ani levice
Jak píše Bevins v časopise The Nation, možná tak jde o doklad toho, že ani návrat levice do čela země nepřinesl pro MST lepší časy. Od nástupu Luly da Silvy si lídři hnutí stěžují na přístup vládní levice, která se je snaží přesvědčit o tom, že další okupace nejsou potřeba. Podle části levice se Brazílie rychle urbanizuje a „bezzemci“ by měli spíš hledat způsob, jak žít vedle agrobyznysu, a ne jak ho nahradit. Uznávání nových osad je navíc velmi pomalé a legislativně komplikované.
Bolsonaristická pravice ve stejném období také dlouho neváhala a zahájila parlamentní komisi pro vyšetření „zločinů spáchaných MST“. Vyšetřovací komise v čele s ministrem životního prostředí Bolsonarovy vlády Ricardem Sallesem vyslechla několik farmářů, kteří si stěžovali na zabrání své půdy, a následně se pustila do právní bitvy s levicí i MST. Vyšetřování trvalo dlouhé měsíce, ale nakonec nevznikla ani závěrečná zpráva.
Hnutí mezitím expanduje i za hranice Brazílie, a to do Venezuely. Jejich vstup do země zde dokonce ocenil i autoritářský prezident Nicolás Maduro, což by podle některých analytiků mohlo vyostřit rozpor mezi marxistickým vedením a spíše konzervativní a tradicionalistickou členskou základnou.
S jistými obavami bude hnutí navíc vyhlížet prezidentské volby v roce 2026. Lulova podpora totiž stabilně klesá a levice stále hledá podobně výrazného kandidáta. Pravice sice stále nenašla Bolsonarova nástupce, ale návrat Donalda Trumpa do Bílého domu by mohl příznivce „Trumpa tropů“, jak se Bolsonarovi přezdívá, vybudit k podobnému návratu, přestože hlavní hrdina jejich hnutí bude chybět.
Autor je spolupracovník redakce.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás