„Majitelé a vedení sociálních médií jsou bohatší a mocnější než mnoho zemí, včetně té mé. Ale jejich moc a vliv by nás neměly děsit, protože naše odhodlání je větší,“ řekl španělský premiér Pedro Sánchez během oznámení kroků své vlády proti sociálním médiím.
Jejich prostředí Sánchez označil za „divoký západ“. Platformy se podle něj „staly zhrouceným státem, kde se ignorují zákony a tolerují zločiny“, a slíbil, že jeho vláda před zmíněným divokým západem ochrání nezletilé.
Španělský kabinet se tak rozhodl omezit vstup na platformy. Nově se na ně budou moci přihlašovat pouze osoby starší šestnácti let. Zákon se aktuálně projednává. „Moc státu spočívá v tom, aby chránila demokracii před útoky, kterým čelí, a také děti a dospívající před toxickým a beztrestným světem, kterým se sociální média bohužel stala,“ řekl Sánchez.
Musk se totiž dlouhodobě netají podporou krajní pravice v Evropě. Podle serveru NBC takto podpořil (krajně) pravicové síly nejméně v 18 státech světa.
Madrid kritizuje nárůst nenávistných a štvavých projevů na digitálních platformách. Sánchez uvedl, že Španělsko bude po provozovatelích sociálních médií implementovat nástroje pro ověřování věku, které nepůjde obejít „pouhým zaškrtnutím políčka“. Nezákonné má být také manipulování doporučovacích algoritmů k tomu, aby pomáhaly nelegální obsah šířit.
Nová opatření ale také z vedoucích pracovníků a majitelů platforem dělají právně odpovědné osoby, které mohou skončit před soudem. „To znamená, že generální ředitelé technologických platforem budou čelit trestní odpovědnosti, pokud neodstraní nenávistný nebo nelegální obsah,“ uvedl španělský premiér na Světovém vládním summitu v Dubaji.
Právě tím se postup španělské vlády odlišuje od většiny dosavadních zákazů sociálních médií pro děti a mladistvé. Napříč Evropou aktuálně probíhá diskuze o zákazu sociálních sítí pro osoby mladší 15 či 16 let, přičemž o tomto kroku aktuálně uvažuje (nebo ho již projednává) velká část starého kontinentu (včetně České republiky) a mluví se i o jednotné hranici pro EU. Ani Austrálie, která jako první přistoupila k plošnému věkovému omezení přístupu na on-line platformy, ale proti majitelům a obsahu na sítích výrazně nezakročila a pouze je sankcionuje za porušení věkového limitu uživatelů.
Štěkot technokapitalistů
Tento krok ale vyvolal velkou nevoli technologických kapitalistů. Miliardář a majitel společnosti X Elon Musk označil španělského premiéra Pedra Sáncheze za „tyrana a zrádce španělského lidu“. Následně také o španělském předsedovi vlády psal jako o „fašistovi“ a „dirty Sánchezovi“, z čehož se stal ve Španělsku virální meme – s odkazem na kultovní film Hříšný tanec (v originále Dirty Dancing).
Stejně tak se do sporu se španělskou vládou pustil majitel komunikační platformy Telegram Pavel Durov. Původem ruský podnikatel disponující také občanstvím Francie, Spojených arabských emirátů a ostrova Svatý Kryštof a Nevis ve zprávě na Telegramu doručené všem uživatelům ve Španělsku obvinil Sánchezovu vládu z „prosazování nebezpečných opatření, která ohrožují internetové svobody“. Durov tvrdí, že opatření promění Španělsko ve „stát sledovaný pod rouškou zdánlivé ochrany“.
Zaznívají tak obavy o digitální soukromí (například kvůli shromažďování údajů z občanských průkazů), čemuž nepomáhá ani to, že Sánchezova vláda stále nepředstavila detaily procesu, jak bude ověřování věku probíhat. Je ale také nutné připomenout, že samotné on-line platformy shromažďují velké množství dat a například Telegram postihl na začátku tohoto roku únik dat více než 200 milionů uživatelů.
Právě zakladatel Telegramu Durov ve své zprávě španělským uživatelům přitom ochranu dat kritizoval jako pouhou záminku. „Toto nejsou ochranná opatření, jsou to kroky k úplné kontrole. Tento postup jsme už viděli – vlády zneužívají ‚bezpečnost‘ jako zbraň k umlčování kritiků,“ napsal také Durov. K podobnému kroku se v minulosti uchýlila také třeba platforma TikTok ve Spojených státech.
Premiér Sánchez reagoval parafrází na klasický španělský bonmot. „Ať technooligarchové štěkají, Sancho, je to znamení, že jsme na dobré cestě.“ V češtině by tomuto citátu – mylně spojovanému s donem Quijotem – bylo nejblíž rčení „psi štěkají a karavana jede dál“.
Španělská realita
Jak přesně budou nová omezení vypadat a probíhat je nicméně zatím trochu nejasné. Samotné zvýšení věku není ničím novým, protože už v roce 2024 španělská vláda schválila návrh zákona, který zaváděl zvýšení minimálního věku pro otevření účtu na sociálních sítích ze 14 na 16 let, a v současné době projednává návrh zákona španělský parlament.
Novinkou je ale ten krok navíc, který donutí platformy k zavedení vymahatelného systému ověřování věku. Samotné navýšení věku není podle zdrojů z EU problém, trestní odpovědnost provozovatelů platforem jde ale podle nich už nad rámec evropského práva.
Evropská komise totiž dlouhodobě prosazuje pohled, že evropské Nařízení o digitálních službách nemá postihovat jednotlivce (tedy majitele platforem), ale platformy jako celek. Navíc nepracuje s trestní odpovědností, ale pouze s finančními sankcemi nebo maximálně znepřístupněním platformy v dané zemi. Komplikovaná je také definice, čeho přesně se mají nová pravidla týkat, protože je často těžké určit, co je a co už není sociální síť.
I když Sánchez předsedá pouze menšinové vládě, tak se může opřít o jednu na první pohled překvapivou věc – podporu většiny pravicové opozice. Předseda opozičních lidovců Alberto Núñez Feijóo slíbil podporu a v legraci obvinil Sáncheze z krádeže svého nápadu. Nejhlasitějším odpůrcem tak zůstává krajní pravice, kde předseda hnutí Vox mluví o cenzuře a autoritářství. Španělská veřejnost ale kroky vlády schvaluje.
Poslední výzkumná zpráva Ipsos Education Monitor 2025 ze srpna loňského roku ukazuje, že podpora zákazu sociálních sítí pro děti a mladistvé rok od roku roste, a to napříč státy. V případě Španělska podporuje zákaz sociálních médií pro mladší 14 let 82 procent dotázaných (v roce 2024 to bylo 73 procent respondentů).
Nad X a Telegramem se smráká
Španělský premiér v Dubaji také oznámil, že Madrid se připojil ke skupině pěti evropských zemí (přesné složení skupiny Sánchez nezveřejnil, mluví se ale o jisté účasti Řecka, Nizozemska a Dánska), kterou nazval „Koalice digitálně ochotných“, aby diskutovaly o přeshraniční regulaci sociálních médií. Řada regulací už byla na úrovni EU schválena, což vyústilo v několik vysokých pokut. Jejich implementace a následné soudní spory ale často zpomalují jejich dopad.
Některé země ale jednají na vlastní pěst. Francouzské úřady v lednu provedly prohlídku pařížských kanceláří společnosti X v rámci vyšetřování manipulace s algoritmy a možného zahraničního vměšování do francouzských voleb. Vyšetřování podle prokuratury zkoumá také podezření ohledně šíření dětské pornografie, generování sexualizovaných fotografií osob bez jejich souhlasu či popírání zločinů proti lidskosti. Sám majitel Elon Musk byl dokonce předvolán k výslechu. Pro připomenutí je pak nutné zmínit, že Muskova společnost dostala v roce 2025 od Evropské komise pokutu ve výši 120 milionů eur za porušení pravidel transparentnosti.
Úřady v Paříži stejně tak zakročily proti majiteli platformy Telegram. Durov byl zatčen ve francouzské metropoli v srpnu 2024 v rámci vyšetřování pro obvinění z podvodu, obchodu s drogami, organizovaného zločinu, podpory terorismu a kyberšikany. Byl zadržen pro podezření z toho, že nepodnikl kroky k omezení zneužívání své platformy pro trestnou činnost, a nakonec byl sám obviněn z 12 trestných činů (které popřel) a Francii smí opustit pouze s povolením soudu.
Právě Francie nebo také Dánsko chtějí co nejdříve přestat využívat služeb amerických technologických gigantů. Francouzská vláda už v lednu oznámila, že 2,5 milionu státních úředníků přestane do roku 2027 používat americké aplikace pro videokonference jako Zoom, Microsoft Teams, Webex nebo GoTo Meeting. Dánská vláda a města Kodaň a Aarhus mezitím testují software s otevřeným zdrojovým kódem.
Španělská otevřená náruč
Jisté je, že ani bez zásahu do Muskova byznysu by Sánchez nepatřil mezi politické spojence nejbohatšího muže světa. Musk se totiž dlouhodobě netají podporou krajní pravice v Evropě. Podle serveru NBC takto podpořil (krajně) pravicové síly nejméně v 18 státech světa. V době německých komunálních voleb tak například na své sociální síti podpořil krajně pravicovou Alternativu pro Německo (AfD) s tím, že „jen AfD může zachránit Německo“, přičemž straně pomáhal už v rámci předčasných parlamentních voleb, kdy vedl více než hodinový rozhovor s volební lídryní AfD Alicí Weidel.
Veřejně mluvil také o finanční podpoře britské euroskeptické strany Reform a pomohl k většímu šíření záběrů z protiimigračních protestů v Irsku nebo protivládních demonstrací v Brazílii. Stejně tak opakovaně chválí španělskou krajní pravici, maďarskou vládu v čele s Viktorem Orbánem a sdílí příspěvky italské krajní pravice, která o přijímání migrantů mluví jako o „sebevraždě Evropy“. Mezitím neváhal na žádosti pravicových vlád v Turecku a Indii mazat nepohodlný obsah na síti X nebo omezovat množství a dosah příspěvků.
V kontrastu s tím vším Sánchezův kabinet oznámil, že legalizuje pobyt zhruba půl milionu lidí, kteří už v zemi žijí. V době, kdy mnoho států v migrační politice naopak přitvrzuje, se Madrid vydává opačným směrem. Španělská vláda přijala plán na legalizaci pobytu pro běžence, kteří přišli na Pyrenejský poloostrov bez potřebných povolení a dokladů. Očekává se, že nabídky využije okolo půl milionu přistěhovalců převážně z Latinské Ameriky. Na začátku roku 2025 totiž ve Španělsku žilo přibližně 840 tisíc lidí bez platného povolení k pobytu, přičemž zhruba 760 tisíc z nich pochází z Latinské Ameriky.
O právním začlenění migrantů do společnosti se ve Španělsku debatuje od covidové pandemie, kdy se naplno ukázaly často nedůstojné pracovní podmínky cizinců, kteří v zemi pracují na pozicích, o něž běžní Španělé nestojí. Výzvu k legalizaci jejich pobytu podepsalo v roce 2024 na 700 tisíc lidí a 900 organizací.
Nově mohou nelegální běženci žádat o povolení k práci a k pobytu na jeden rok, v případě dětí pak na pět let. Termíny mohou úřady následně prodloužit. Možná legalizace se vztahuje na všechny cizince, tedy jak na ekonomické migranty, tak žadatele o azyl, kteří přišli do Španělska před 31. prosincem 2025. V zemi pak musí žít nejméně pět měsíců. Podmínkou je také čistý trestní rejstřík.
Musk a Velká výměna
Španělská menšinová vláda, tvořená socialisty a levicovou aliancí Sumar (a podporovaná baskickými a katalánskými nacionalisty), schválila legalizaci královským dekretem, o opatření tak nemusí hlasovat parlament. Proč se vláda k tomuto zrychlenému prosazení odhodlala, nikdo ze členů kabinetu nevysvětlil. Podle komentátorů za tím ale mohla být snaha přivést znovu na svou stranu některé z bývalých (nebo nestálých) spojenců, konkrétně katalánskou stranu Junts a levicovou stranu Podemos, jež se oddělila od aliance Sumar, která je součástí vlády.
Rozhodnutí kritizovala opozice, kdy podle Lidové strany jde o snahu odklonit pozornost od tragických vlakových nehod ve Španělsku, zatímco krajně pravicový Vox vytáhl svou oblíbenou konspirační teorii Velké výměny. „Sánchez je tyran, který nenávidí španělský lid. Chce ho nahradit, chce tímto zákonem zrychlit invazi,“ prohlásil lídr hnutí Santiago Abascal.
Španělská ministryně pro začleňování, sociální zabezpečení a migraci Elma Saiz krok hájí jako „nezbytnou reakci na realitu v našich ulicích“ a uvedla, že se snaží „uznat, důstojně zvýšit a poskytnout záruky, příležitosti a práva lidem, kteří se již v naší zemi nacházejí“. Nejde přitom o první takovou vlnu legalizace pobytu, v letech 1996, 2000 a 2001 sami lidovci umožnili v zemi zůstat přibližně půl milionu lidí.
Frází španělské krajní pravice se brzy ujali i influenceři blízcí Elonu Muskovi. Majitel platformy X (disponující 233 miliony sledujících) tak sdílel příspěvky malajského politického influencera Iana Milese Cheonga, ve kterých Sáncheze obviňuje z „volebního inženýrství“, aby „porazil krajní pravici“.
„Logika je jednoduchá: legalizovat půl milionu lidí, urychlit jejich přístup k občanství,“ píše Chong. „Wow,“ reaguje Musk a sdílí příspěvek. Přitom opatření španělské vlády nedává migrantům občanství a tedy ani volební právo.
Sánchezova vláda a sociální organizace, které toto opatření podporují, tvrdí, že poslouží k poskytnutí práv lidem, kteří již přispívají k současnému ekonomickému úspěchu země, a umožní zvýšení formální zaměstnanosti a následně i daňových příjmů. „Někteří politici se rozhodli je pronásledovat a deportovat prostřednictvím operací, které jsou nezákonné i kruté. Moje vláda zvolila jinou cestu: rychlou a jednoduchou cestu k udělení povolení k pobytu,“ píše v komentáři pro New York Times Sánchez. „Migrace přináší příležitosti, ale také obrovské výzvy, které musíme uznat a čelit jim. Nicméně je důležité si uvědomit, že většina těchto výzev nemá nic společného s etnickou příslušností, rasou, náboženstvím ani jazykem migrantů,“ dodává také.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás