Po šesti stech dnech přímého přenosu genocidy v Gaze by se mohlo zdát, že už jsme viděli všechno. Vyhladovělé děti, celé rodiny v pytlích na mrtvoly, hořící lidi po útocích na uprchlické tábory, rozbombardované nemocnice, zástupy svlečených a svázaných mužů naložených na korby náklaďáků. Jenže izraelská armáda v Gaze opět stvořila nevídaně děsivý obraz násilí – takového, jaké jsme se směsí naděje a naivity pokládali za záležitost přinejmenším minulého století. Na úterních fotografiích z jihu Gazy vidíme, jak se davy Palestinců tísní v úzkých koridorech ohraničených železným plotem s ostnatým drátem. Na sociálních sítích se rychle začala objevovat sugestivní srovnání – s velmi podobnými fotografiemi z nacistických ghett či koncentračních táborů.
Jde o součást nového systému, který má údajně distribuovat humanitární pomoc. Izrael jej spustil za podpory USA, ale hlavně bez zapojení OSN a dalších doposud aktivních organizací, včetně WHO, která do Gazy dodávala zdravotnický materiál. Na začátku března totiž Izrael uvalil na Gazu úplnou blokádu – s ničím nepodloženým argumentem, že pomoc od organizací putuje „do rukou Hamásu“. Do Pásma tak neproudilo jídlo, palivo ani léky. Izraelští politici se přitom nijak zvlášť netajili ambicí nechat tamní obyvatelstvo vyhladovět, aby mohli dosáhnout svých okupačních cílů, případně lepší pozice při vyjednávání s Hamásem. V Gaze mezitím na problémy spojené s podvýživou zemřely desítky dětí, statisíce lidí jsou na hranici hladomoru.
Izraelsko-americký plán humanitární pomoci představuje v lepším případě fíkový list zakrývající brutální postup Izraele, v horším a pravděpodobnějším případě je součástí snahy o etnickou čistku.
Kromě fotek zpoza drátů se ale šířila také videa z momentů, kdy se hladovějící masy po hodinách čekání na prudkém slunci daly do pohybu. „Jak se dav zvětšoval, lidé se začali tlačit k bráně a silou prorazili plot, což přimělo ochranku k útěku. Celé se to zvrhlo v chaos, lidé se vrhali na balíky s pomocí v zoufalé snaze pobrat, co můžou,“ popisuje pro server Drop Site Mohamed Salem, který na místo dorazil shánět jídlo pro svých pět dětí. „Bylo to chaotické, nedůstojné a nebezpečné,“ komentoval záběry Philippe Lazzarini z Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA). Během odpoledních hodin pak začaly přicházet zprávy, že ochranka střílí do davu. Ke středečnímu večeru zde bylo podle Al-Džazíry šest mrtvých, desítky lidí utrpěly zranění.
Někteří svědci z místa mluví o střelbě izraelské armády, což tvrdí také Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Jiné výpovědi zmiňují soukromou ochranku, kterou v rámci nového modelu tvoří americké bezpečnostní firmy – vznešený název pro žoldáky. Ty mimochodem zajišťuje firma bývalého agenta CIA, který v osmdesátých letech trénoval neslavně brutální paramilitární pravicové skupiny v Nikarague.
Fialova dezinformační republika
Většina západních politiků kvůli hladovění Gazy alespoň na rétorické rovině opouští pozice bezpodmínečné podpory Izraele – naposledy nasadil kritický tón dokonce i německý konzervativní kancléř Friedrich Merz. Nic z toho ale zřejmě nemůže ohrozit servilitu či fanatismus českých mediálních a politických elit. Ty dál oddaně podporují Izrael a nenechají se rozhodit takovými banalitami, jako jsou fakta nebo realita.
Během předvolebního mítinku v Liberci dostal otázku na Gazu sám Petr Fiala. „Dobrá zpráva je, že začalo fungovat rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy na základě plánu Izraele a Američanů,“ pronesl v odpovědi. Znamená to v podstatě tři možnosti, a ani jedna neříká o předsedovi vlády nic dobrého. Fiala buď neví, nebo záměrně lže o tom, co se v Gaze děje. Případně český premiér prostě jen považuje kruté podmínky, chaos a střelbu do lidí za projev „funkčnosti“. Této možnosti nahrává to, jak v odpovědi pokračoval: „Ale podívejte se, co se tam děje. Hamás brání lidem, aby pro tu pomoc chodili. Od včerejška, kdy se to podařilo rozběhnout, Hamás staví zátarasy. (…) Oni přesto zátarasy překonávají a jdou pro tu pomoc, protože jsou zoufalí. Ale je to vina Hamásu.“
Fiala zde už úplně rezignuje na realitu i základní logiku. Faktem, je že Hamás opravdu vyzval obyvatelstvo, aby s novým systémem pomoci nespolupracovalo. O tom, jak vypadají zmíněné překážky, ale neexistují žádné zprávy – bez předložení jakýchkoliv důkazů je zmiňuje pouze Gaza Humanitarian Foundation, tedy pochybná, letos vzniklá americká nadace s úzkými vazbami na Izrael, která provozuje nový distribuční systém a jejíž ředitel v neděli rezignoval kvůli obavám, že nezaručí základní humanitární principy. Od premiéra a profesora politologie, který považuje za zásadní problém Česka dezinformace, by člověk očekával trochu větší „informační gramotnost“. Není to přitom poprvé, co si Fiala přinejmenším nezvládá ověřit informace, když jde o Izrael. V říjnu 2023 podobně opakoval tehdy už vyvrácené lži o tom, že Hamás měl během 7. října podřezávat a upalovat děti.
Videa z místa navíc ukazují, že někteří Palestinci k distribučnímu místu přijeli s oslími povozy, což vzbuzuje otázku, jak by tedy měly vypadat ony údajné zátarasy. Podle výpovědí svědků hlavní překážku představovaly rozbombardované silnice – na ty ale neshazuje bomby Hamás, nýbrž Izrael.
Fialova obžaloba Hamásu nakonec nedává smysl ani z hlediska základní logiky. Chaos na místě propukl mimo jiné proto, že pro pomoc přišlo jednoduše příliš mnoho zoufalých lidí. Jak to může být vina Hamásu, který jim měl v příchodu na místo údajně bránit? Ale možná jsme jen nepochopili Fialovu specifickou logiku, protože jsme neabsolvovali dost semestrů na Fialově domovské fakultě, kde se pořádají proizraelské konference, propagační přednášky v rámci kampaně ODS a skrze mezifakultní dohody se normalizují izraelské univerzity na okupovaném území.
Příliš viditelné důsledky
Pozadu nezůstala ani média – jak ta vlastněná oligarchy, tak ta veřejnoprávní. V příspěvku Jakuba Szanta na toto téma v hlavní zpravodajské relaci České televize tak například vůbec nezazní základní informace o střelbě do lidí, natož o počtu obětí. Zmíní se pouze zranění, navíc v této poněkud krkolomné konstrukci: „Složitý úkol (distribuce pomoci – pozn. red.) má na starosti nová americká organizace (…). OSN, která ji silně kritizuje, tvrdí, že v tlačenicích a při rabování utrpělo zranění 47 lidí.“ ČT tak vytváří obraz, že si Palestinci za svoje zranění můžou sami, jako by prostě jen nedokázali trpělivě vystát frontu. To celé zapadá do rasistického obrazu o divokých barbarských hordách, které je potřeba usměrňovat našimi racionálními ploty. Vzhledem k tomu, že autorem je člověk, který se na svých sociálních sítích neštítí obhajovat teze o „orientální lhavosti“, to ani nepřekvapí.
Kromě toho jsme v příspěvku mohli slyšet, že „po tvrdé kritice spojenců včetně Česka umožnila izraelská vláda přísun humanitární pomoci“. Vůbec tak nezazní kontext a historie plánu na privatizaci distribučního procesu. Jak přitom vyplývá z investigativy New York Times, nápad se v kruzích vlivných izraelských důstojníků a podnikatelů s vazbami na vládu zrodil už na konci roku 2023. Zapadá ostatně do širšího plánu izraelské vlády. Ta už přinejmenším od loňského léta plánuje koncentrovat obyvatelstvo Gazy do „sterilních zón“, což tento týden znovu zopakoval premiér Benjamin Netanjahu. Distribuce pomoci má pouhá čtyři výdejní místa: tři na jihu, jedno v centrální Gaze, žádné na severu. Gaza se navíc stává čím dál tím méně obyvatelnou. Nejde přitom jenom důsledek bombardování. Květnová investigativa magazínu +972 odhaluje, že izraelští vojáci ničí budovy a infrastrukturu zcela záměrně i v rámci své pozemní kampaně.
Pokud chce Izrael dostat palestinské obyvatelstvo na jih, vytvořil pro to dokonalé podmínky: nejdřív nechá lidi vyhladovět a pak na jih umístí jediné zdroje pomoci. Po vytvoření těchto de facto koncentračních táborů pak už zbývá pouze jeden krok – najít místa, kam lze Palestince odsunout, což zapadá do Trumpova plánu na přestavbu Gazy na luxusní resort.
Právě v tomto kontextu představuje spuštění izraelsko-americké distribuce pomoci zásadní zlom. Izraelská armáda do lidí čekajících na jídlo střílela už loni na jaře. Na tom, že se do humanitárních aktivit zapojí Američané, načež dojde k spektakulárnímu selhání, také není nic nového. Za 19 měsíců genocidy jsme stejný scénář viděli v případě neúspěšné snahy vybudovat molo na břehu Gazy, které stálo 320 milionů dolarů a doručil se přes něj ekvivalent dodávek za jeden den. Dalším případem bylo shazování balíčků s jídlem z letadel, které nijak zvlášť nepomohly, pokud Palestince rovnou nezabily v případě, že se neotevřel padák.
Genocidní ostrov
Tohle všechno se pochopitelně v České televizi nedozvíme, ale možná na to prostě nezbyl čas, protože se takřka polovina stopáže musela věnovat popisu událostí ze 7. října – již tradičně s nepřesnými čísly, bez rozlišování mezi vojenskými a civilními oběťmi a s dalšími nepřesnostmi. Propagandistickou korunu celému výstupu nasadila zmínka o zabitých Palestincích: „Hamás hlásí za šest set dní války, kterou rozpoutal jeho vlastní teror, 54 tisíc obětí.“ Co naplat, že reálné číslo obětí je mnohem vyšší než to oficiální. Zároveň se již tradičně nezmiňuje, že by Hamás neexistoval v takové síle, nebýt jeho historické podpory ze strany izraelské vlády a především dekády trvající okupace Palestiny.
Kdo by doufal, že soukromá volnotržní média v rukou nejbohatších Čechů přinesou o něco lepší informace, bude zklamaný. Například Seznam Zprávy sice střelbu do lidí zmiňují, ale rámují ji popřením izraelské armády. Kromě toho je celý incident popisován jako palestinské rabování izraelského „humanitárního centra“. Zcela se tak pomíjí jejich primární funkce – kontrola obyvatelstva. Palestincům byly na checkpointech u příchodu odebrány biometrické údaje například skenováním očí.
Přibývají také zprávy o lidech, kteří byli při identifikaci ve frontě na jídlo zadrženi izraelskou armádou – což je přesně to porušování základního principu neutrality humanitární pomoci, před kterým varovaly zavedené humanitární organizace. Jedna palestinská rodina například vydala veřejné prohlášení, v němž popisuje, co se stalo s jejich rodinným příslušníkem vyslaným pro jídlo. „Byli jsme v šoku, když nám zavolal po výhružkách izraelských zpravodajských důstojníků a požadoval informace o jednom z našich příbuzných, se kterým jsme od začátku války nebyli v kontaktu,“ uvedla rodina. „Když jsme nebyli schopni poskytnout informace, které armáda požadovala, komunikace byla přerušena a později jsme byli informováni, že byl převezen do detenčního centra. Nyní je považován za nezvěstného,“ cituje server Drop Site.
Vedle toho se v českém mediálním pokrytí zcela ztrácejí i další „podružnosti“. Například podle místního koordinátora humanitární pomoci Eyada Amawiho je množství distribuovaného jídla nadsazené – a ani tak by zdaleka nestačilo na současnou katastrofální situaci. Nedostatečné jsou balíčky i po nutriční stránce, což odpovídá výroku ministra financí Becalela Smotriče „Dáme jim jenom kousek pity, jeden talíř s jídlem a to je všechno“, jímž hájil limitovanou pomoc před svými extremistickými voliči. Podle květnových plánů má distribuce pomoci dosáhnout jen na 60 procent populace.
Izraelsko-americký plán humanitární pomoci tak představuje v lepším případě fíkový list zakrývající brutální postup Izraele, v horším a pravděpodobnějším případě je součástí snahy o etnickou čistku. Zatímco ve světě se pozice establishmentu pod tlakem protestujících a kruté reality posouvají, v Česku se to zatím neděje. I pro novou fázi etnické čistky u nás platí citát, který pronesl loni v únoru příslušník amerického letectva Aaron Bushnell krátce předtím, než se na protest proti komplicitě americké vlády upálil před izraelskou ambasádou ve Washingtonu: „Naše vládnoucí třída rozhodla, že tohle bude normální.“
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás