Lidé v Gaze a Libanonu bojují o holé životy. Česká republika přitom obhajuje a politicky podporuje masakry civilního obyvatelstva, likvidaci infrastruktury a blokování dodávek humanitární pomoci způsobené izraelskou válečnou mašinérií. Na protest proti tomu se na Komenského náměstí v Brně sešly dvě stovky studentů a studentek. Demonstraci svolal kolektiv Proti dehumanizaci, který tak reagoval na nekritickou podporu Izraele ze strany jak státu, tak Masarykovy univerzity.
Studentstvo z kolektivu Proti dehumanizaci demonstraci svolalo v reakci na vyjádření děkana Fakulty sociálních studií a nově zvoleného senátora ze senátorského klubu ODS a TOP 09 Stanislava Balíka. Ten vyjádřil plnou podporu státu Izrael, když ho označil za „jedinou demokracii na Blízkém východě“ a za „v zásadě zázračný stát, který vznikl téměř z ničeho“. Uvedl to 2. října v debatě o íránském raketovém útoku na Izrael, který reagoval na izraelskou expanzi do Libanonu, v pořadu Události, komentáře na ČT. Výrokem zjednodušil dlouhou a komplikovanou historii celého regionu. Nezmínil například etnické čištění historické Palestiny, takzvanou Nakbu, při které nově vzniklý Izrael vysídlil 700 tisíc původních obyvatel. Glorifikuje navíc stát, který v současnosti páchá válečné zločiny a na jehož vrcholného představitele navrhuje Mezinárodní trestní soud vydat zatykač.
Kolektiv požaduje, aby vedení univerzity vyjádřilo solidaritu palestinskému lidu, odsoudilo ničení tamních univerzit a útoky na studentstvo, akademiky a akademičky.
„Přál bych si být na vedení své univerzity pyšný a chtěl bych se moci univerzitou prezentovat. Ale z toho, co Stanislav Balík řekl pro Českou televizi, mi je zle a stydím se za to, že jsem její součástí,“ svěřil se nám jeden ze studentů Fakulty sociálních studií, který se zúčastnil protestu. V ruce držel transparent s nápisem „Ne našim jménem“. Balík podle kolektivu poškozuje studentstvo fakulty, které je náhle součástí instituce podporující válečné násilí. Děkan ale závažnost ani důsledky svého počínání nereflektuje. Pro MF Dnes těsně před začátkem protestu uvedl, že zmíněný výrok pronesl z pozice senátora a nikoli jako zástupce univerzity.
Studenti upozorňují, že Balík v rámci své politické dráhy zastává názory, které nejsou slučitelné s hodnotami univerzity. Děkan navíc fakulty reprezentuje nejen sebe, ale i studující. Studentstvo se proti této situaci vymezilo otevřeným dopisem. Problematičnost děkanova dlouhodobého ohrožování akademické integrity ovšem nereflektuje ani vedení univerzity, které ho obhajuje. Mluvčí univerzity Radim Sajbot MF Dnes sdělil, že Masarykova univerzita „ctí svobody slova a aktivisté si dělají z děkana terč“.
Špička ledovce
Nedávné vyjádření děkana Balíka bylo podle kolektivu poslední kapkou problematického chování univerzity a jejího vedení. Kolektiv nicméně ve svých požadavcích neuvádí rezignaci děkana, ale chce, aby vedení přihlíželo k lidským a mezinárodním právům i rezolucím OSN. Kolektiv požaduje, aby vedení univerzity vyjádřilo solidaritu palestinskému lidu, odsoudilo ničení tamních univerzit a útoky na studentstvo, akademiky a akademičky.
Zločiny proti lidskosti a násilí páchané na izraelských civilistech 7. října, stejně jako pokračující držení izraelských rukojmí v Gaze, byly oprávněně veřejně odsouzené. Dlouhodobé násilí proti palestinským civilistům se ale v české společnosti odsouzení nedostalo. O to horší je, že k přehlížení násilí a selektivní dehumanizaci přispívá i česká akademická půda. Tento selektivní a jednostranný přístup zasahuje do vzdělávání a tím i do veřejného života.
Kolektiv Proti dehumanizaci v otevřeném dopise mimo jiné žádá, aby MUNI rozvázala smlouvy s izraelskými univerzitami, například té v Arielu, což je instituce vybudována v ilegálně okupovaném palestinském teritoriu. Na ni se mohli postdoktorandští studující Masarykovy univerzity ještě letos přihlásit na stáž. Podle kolektivu tak „univerzita vyzývá začínající vědce a vědkyně ke komplicitě v politickém zneužívání akademické práce a legitimizaci nelegální činnosti“. Na webových stránkách MUNI se ovšem o této stáži už nelze dočíst, neboť po skončení výběrového řízení informace o stáži ze stránek zmizely. Důkazem tak zůstává jen hromadný mail, který vedení univerzity rozeslalo studenstvu.
Univerzita v Arielu je navíc zapojena do vysoce lukrativního izraelského zbrojního a bezpečnostního průmyslu. Spolupracuje například s výrobcem zbraní Israel Aerospace Industries a výzkumným střediskem sponzorovaným společností Cyberbit, dceřinou společností Elbit Systems. Masarykova univerzita se tak nepřímo podílí na vývoji zbraní, které v Gaze a Libanonu zabíjejí. Kromě toho Arielská univerzita provádí na okupovaném palestinském území nelegální archeologické vykopávky. MUNI svou spoluprací legitimizuje existenci univerzity v Arielu a stává se součinnou v opresi a okupaci.
V červnu tohoto roku se navíc rektor MUNI Martin Bareš zúčastnil konference česko-izraelské obchodní komory v Poslanecké sněmovně, na které byl hostem i rektor zmiňované nelegální univerzity v Arielu. Tato konference na výsostně politické půdě měla za cíl posílit spolupráci mezi českou a izraelskou stranou jak na akademické, tak na politické rovině. Kromě Bareše se akce zúčastnili i bývalý ministr průmyslu a obchodu za ANO Karel Havlíček a současný ministr pro vědu Marek Ženíšek z TOP 09. Tyto spolupráce ukazují, že Balík není jediným vysoce postaveným aktérem, který poškozuje studentstvo v očích stále kritičtějšího mezinárodního i univerzitního společenství tím, že obhajuje násilné konání státu Izraele, které stálo život už nejméně 40 tisíc palestinských a dva tisíce libanonských obyvatel.
Jiné univerzity násilí na civilistech nepodporují
Podobné požadavky vznášejí studenti a studentky po celém světě. Například několik španělských univerzit již přerušilo vztahy s izraelskými institucemi. Barcelonská univerzita tak odmítla přistoupit k dalším dohodám, dokud Izrael „v Gaze nezaručí absolutní mír a dodržování lidských práv“. Zároveň v květnu přerušila dohodu o spolupráci s univerzitou v Tel Avivu. Tím ohrožuje finance, které izraelské instituce získávají z evropských projektů, jakým je například program Horizont Evropa. Izrael je totiž od roku 1996 plně integrován do výzkumných programů EU, z kterých dosud získal přes 600 milionů eur.
Podobné úspěchy ale můžeme najít i v Česku. Jen nedaleko od konání protestu sídlí Fakulta výtvarných umění VUT, která vztahy s izraelskými institucemi přerušila. „Propalestinská aktivita u nás byla značně decentralizovaná. Podílelo se na ní spoustu lidí, na spoustě míst, o kterých z velké části ani nevím. Nakonec se nám ale podařilo získat podporu školy a naše fakulta přerušila vztahy s izraelskými univerzitami,“ řekla absolventka FAVU Denie Kony na podporu svých kolegů a kolegyň z MUNI v boji s jejich fakultami. „Ty poslední kroky byly překvapivě jednoduché. Když jsem došla za naším děkanem s požadavkem přerušit partnerské smlouvy, zastavil mě v polovině věty s tím, že to už udělal. Doslechl se, že se něco takového řeší, vlastně byl překvapený, že tam ty smlouvy ještě jsou a sám je přerušil.“
Demonstraci vyjádřili podporu i někteří členové a členky iniciativy Critical Academy. Ta spojuje akademické pracovnictvo k obraně lidských práv a apeluje na univerzity, aby přinášely „etický, ale zároveň kritický expertní pohled, který bude upozorňovat na perspektivy, fakta a souvislosti, jež jsou v současné debatě upozaděny či opomíjeny“. Na samotnou akci se nicméně zástupců a zástupkyň akademické půdy moc nedostavilo. Jednou z mála byla Naďa Johanisová z FSS MU. Ta ale nesouhlasí s paušálním ukončením vztahů s izraelskými akademiky. „Celkově se mi zdá, že naše fakulta a celá univerzita se v tomto směru nechová správně. Myslím si, že je potřeba vydat stanovisko vůči institucím. Něco jiného ale je spolupráce s jednotlivými vědci, která může být dlouhodobá. Ti lidé za to nemůžou,“ uvedla.
Masarykova univerzita podle kolektivu zavírá oči před tím, že Izrael systematicky páchá scholasticidu, úmyslné hromadné ničení škol a vzdělávacích institucí, a to takového rozsahu, že na palestinském území v současnosti zbývá už jen 20 % škol, jež navíc žijí v konstantním strachu z padajících bomb. Tamní studentstvo tak přichází o možnost se vzdělávat. „Děti v Gaze se do školy už nevrátí,“ stálo na několika transparentech. V posledním roce plném nepřetržitých útoků bylo zabito minimálně 5479 studentů a 356 pedagogů.
Ve jménu humanisty Masaryka
Mohlo by se zdát, že slova několika akademiků nic neznamenají. Představitelé Masarykovy univerzity však zasahují veřejného mínění. Instituce se navíc ani nesnaží o situaci v Palestině otevírat debatu, jak tomu bylo třeba při začátku ruské ofenzívy v Ukrajině. Nastavují tím společenský diskurs, ve kterém je v pořádku, když Česká republika jako jediný stát Evropské unie zablokuje výzvu k okamžitému příměří mezi Izraelem a Libanonem, čímž usnadňuje další krveprolití a eskalaci.
Něco tak základního jako lidská práva se kvůli absenci kritiky Izraele stávají předmětem selektivní diskuse, jako by příslušela jen některým. V této souvislosti bychom se měli bavit o koloniálních praktikách, které Izrael využívá a s nimiž je neoddělitelně spjata idea bílé nadřazenosti. „Pro Palestince není jediné místo na světě, kde bychom se mohli cítit bezpečně. Musíme si konstantně dávat pozor,“ řekl nám jeden Palestinec, který se demonstrace zúčastnil. Jeho desetiletá sestra, která během našeho rozhovoru držela v rukou palestinskou vlajku, byla kvůli svému původu šikanována ve škole. „Časem se s tím prostě musíte naučit žít,“ řekla vážně.
V bezpečí a beze strachu může žít jen někdo. Zmíněné chování vedení Masarykovy univerzity bohužel k takovým pocitům přispívá. Přitom kde jinde by se měly opečovávat ideály rovnosti a spravedlnosti než v instituci, které nese jméno humanisty a feministy Masaryka. Na to narážel i jeden z transparentů: „Masaryk by byl proti dehumanizaci.“
Autorka a autor studují na Masarykově univerzitě v Brně.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás