Celkem 9,2 milionu eur (233 milionů korun) si španělské krajně pravicové hnutí Vox mělo půjčit od společnosti Magyar Bank Holding (MBH) s vazbami na maďarského premiéra Viktora Orbána. Peníze měly jít na financování kampaně do komunálních a celostátních voleb v roce 2023. „Můžeme potvrdit, že Vox požádal o půjčky od zahraničních bank poté, co četné španělské banky, které půjčují peníze Lidové straně (PP) a socialistům (PSOE), odmítly Voxu půjčit. Máme seznam téměř 25 takových bankovních subjektů,“ uvedlo tiskové oddělení Voxu pro deník El Diario. O jaké zahraniční banky jde, mluvčí hnutí José Antonio Fúster původně odmítl uvést.
Maďarský „finanční behemot“ je částečně vlastněn nejbohatším Maďarem a Orbánovým přítelem z dětství Lőrincem Mészárosem, přezdívaným maďarskou opozicí „Orbánova peněženka“.
Server EuropaPress ale záhy přinesl anonymní svědectví hned několika členů Voxu, kteří potvrdili, že půjčku hnutí získalo právě od maďarské banky MBH. Zástupci krajně pravicového hnutí zároveň dodali, že nechápou, proč jim španělské banky odmítly půjčit – byl by to pro ně prý „velmi dobrý obchod“. Hnutí podle informací serveru EuropaPress vrátilo dva miliony eur ještě před komunálními volbami a zbylých 7,2 milionu po obdržení státního příspěvku za volební zisky. Zatímco v komunálních volbách hnutí výrazně posílilo (oproti původním 547 na celkem 1671 městských zastupitelů), v pozdějších předčasných parlamentních volbách Vox ztratil necelá tři procenta hlasů a 19 křesel v dolní komoře (získal pouze 33 z 350 křesel). V horní komoře pak nezískal žádného zástupce.
Státní banka a Orbánův přítel
Věřitel půjčky pro španělské uskupení je největší bankou v Maďarsku. Podle webových stránek má v Maďarsku 2,4 milionu klientů, přes pět set poboček a ve vkladech částku okolo 19 miliard eur, uvádí El Diario. Nejzajímavější jsou však vlastnické struktury MBH. Maďarský „finanční behemot“, jak o společnosti vzniklé fúzí tří subjektů píše novinář Szabolcs Panyi, je totiž částečně vlastněn nejbohatším Maďarem a Orbánovým přítelem z dětství Lőrincem Mészárosem, přezdívaným maďarskou opozicí „Orbánova peněženka“.
Největším akcionářem v MBH, držícím přibližně třicetiprocentní podíl, je ale investiční společnost Corvinus International Investment. Tu ze sta procent ovládá maďarský stát v čele s Orbánem. „Maďarský stát vlastní 30,35 procenta akcií prostřednictvím Corvinus International Investment,“ uvedli už před časem zástupci investiční společnosti.
Podle článku deníku The Financial Times Orbánova vláda opakovaně prosazovala vznik velké národní banky, která by vykonávala vlastní agendu. Zdroje z prostředí maďarské vlády ale uvedly, že skutečnost, že stát vlastní 30 procent kapitálu banky, znamená, že „zde není a nebude politický vliv na její každodenní fungování“. Banka podle nich „podléhá stejnému právnímu rámci a operační standardy jsou zde mnohem přísnější než u kterékoli jiné národní banky“.
Maďarská vláda odmítá, že by se v případě půjčky španělskému hnutí jakkoli angažovala. Na dotaz opoziční poslankyně Ágnes Vadai směřovaný na Viktora Orbána reagoval parlamentní státní tajemník János Fónagy. „O případné půjčce komerční banky Španělsku, o níž se v otázce mluví, mohlo být rozhodnuto, jako v jakémkoli jiném případě, pouze na čistě obchodním základě, v němž maďarská vláda nehrála žádnou roli, a nemá tedy žádné informace,“ uvedl Fónagy.
V rozporu se zákonem?
K půjčce se tento týden vyjádřil i sám Orbán. Maďarský premiér označil rozhodnutí půjčit peníze Voxu za „obchodní operaci“ Magyar Bank Holding. Mimo to si rýpnul do španělských bank i tamního právního systému. „V některých zemích určité strany nemohou získat půjčky. Nerad bych se zapojoval do národních diskuzí, ale co to má být? Je to spravedlivé?“ řekl Orbán na tiskové konferenci v Evropském parlamentu.
Pokud by byl Vox financován prostřednictvím banky kontrolované státem, v tomto případě Maďarskem, mohlo by jít podle El Diario o porušení zákona o financování politických stran. Ten totiž stanoví (konkrétně v článku 7), že „strany nesmějí přijímat žádnou formu financování od zahraničních vlád a organizací, subjektů nebo veřejných společností nebo od společností s nimi přímo či nepřímo spjatých“. V případě Voxu by přitom šlo o financování bankou, jejímž největším akcionářem je maďarský stát. Zákon zároveň omezuje soukromé dary stranám. Politická uskupení nemohou přímo či nepřímo přijímat ani dary od jedné osoby, pokud přesahují hodnotu 50 tisíc eur ročně. Všechny dary přesahující 25 tisíc eur pak musí politická strana oznámit španělskému Účetnímu dvoru do tří měsíců od jejich přijetí.
Španělsko-maďarský vlakový spor
Nejde přitom o první vlny na hladině španělsko-maďarských vztahů. V srpnu španělská vláda vetovala snahu maďarského konsorcia Ganz-Mávag Europe koupit španělského výrobce vlaků Talgo. Kabinet socialistického premiéra Petra Sáncheze nezvyklý krok vysvětlil tím, že prodej Talga společnosti částečně vlastněné maďarskou vládou by mohl představovat bezpečností riziko. Mluvčí společnost Ganz-Mávag ve Španělsku pro agenturu Reuters uvedl, že konsorcium proti rozhodnutí španělské vlády „podnikne právní kroky jak ve Španělsku, tak v Evropě“.
Španělská vláda se rozhodla dohodu zablokovat poté, co španělské zpravodajské služby a ministerstvo národní bezpečnosti kabinetu předložily zprávy o maďarské nabídce ve výši 619 milionů eur. Přestože jsou dokumenty utajované, španělské ministerstvo hospodářství v úterý potvrdilo, že případný prodej byl označen za „nepřekonatelné riziko pro národní bezpečnost a veřejný pořádek“. Server Politico s odvoláním na španělská média i zdroje uvádí, že důvodem veta jsou údajně vazby společnosti Ganz-Mávag na Moskvu a také technologie Talga. Španělská firma totiž vyvinula systém vozidel s proměnným rozchodem. Ten umožňuje vysokorychlostním vlakům se automaticky přizpůsobit železničním tratím s různými rozchody, což umožňuje rychlé přeshraniční cestování. Podle španělských médií by tak získání společnosti mohlo usnadnit přepravu ruských vojáků za hranicemi Ruska.
V konsorciu Ganz-Mávag Europe drží 45procentní podíl státní investiční fond Corvinus, zbývajících 55 procent vlastní maďarský výrobce vlaků Magyar Vagon Group prostřednictvím Ganz-Mávag Holding. Právě poslední jmenovaná společnost byla dceřinou společností ruského výrobce vlaků Transmashholding a má historické finanční vazby na ruskou banku Exim, jak připomíná Politico. Španělská vláda mezitím vyzvala další výrobce vlakových souprav, aby se pokusily o nákup Talga. Majitelé španělské firmy ale, zdá se, preferují maďarskou nabídku, přičemž už dříve odmítli fúzi s českou Škoda Group. Vedení konsorcia Ganz-Mávag mezitím pro Financial Times uvedlo, že podle nich španělská vláda porušila unijní právo. Postup Španělska chce společnost napadnout u španělského Nejvyššího soudu a postupem času možná i u Soudního dvora Evropské unie.
Půjčky a patrioti
Půjčka Voxu nicméně nebyla první podobnou pomocí Maďarska krajní pravici za maďarskými hranicemi. Předchůdce MBH ještě pod názvem MKB již dříve financoval prezidentskou kampaň lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Pen v roce 2022 půjčkou ve výši 10,6 milionu eur. „Šlo o půjčku získanou ve velmi obtížném kontextu zpřísňujících se pravidel financování kampaní a neochoty bank financovat demokratický život naší země,“ uvedl tehdy předseda Národního sdružení Jordan Bardella.
Už v roce 2017 si Le Pen stěžovala, že se stala obětí „bankovní fatvy“ poté, co banky Société Générale a Credit du Nord uzavřely účty patřící jí a její straně. Banky tehdy uvedly, že jednaly v rámci regulačních požadavků. Tehdy se strana ještě pod názvem Národní fronta dostala pod drobnohled během prezidentské kampaně v roce 2017 kvůli půjčce ve výši devět milionů eur, kterou v roce 2014 obdržela od dnes již neexistující ruské banky, připomíná Reuters.
Všichni tři aktéři, tedy Le Pen, Orbán a hnutí Vox, aktuálně spolupracují na půdě Evropského parlamentu. V červnu zde vznikla dosud největší krajně pravicová frakce Patrioti pro Evropu, která je zároveň s 84 křesly třetí největší silou v Evropském parlamentu. Hned devět členů přitom pochází z České republiky (sedm z ANO a dva z Přísahy).
Připojení Voxu k Patriotům pro Evropu nicméně bylo i přes sympatie hnutí k Le Pen a Orbánovi překvapením. Hnutí totiž v původní frakci Evropských konzervativců a reformistů získalo post místopředsedy a šéf Voxu Santiago Abascal se navíc v minulosti střetl s několika členskými stranami Patriotů, kteří podporují nezávislost Katalánska. Jak připomíná Politico, byli to například vlámští nacionalisté Vlaams Belang nebo Italská liga.
Autor je spolupracovník redakce.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás