Koho by to zajímalo? Začíná podcastová série Brit Jensen a kolektivu Životní příběhy o přeživších ústavní péče

Příběhy přeživších českého ústavnictví nejsou běžné ani jednoduché. Jejich vypravěčky a vypravěči věří, že mají moc měnit zavedené představy o jinakosti, zranitelnosti a dobré péči.

Jan Bělíček

Na stránkách Alarmu právě začíná podcastová série Koho by to zajímalo? oceňované audiotvůrkyně Brit Jensen a kolektivu Životní příběhy. S jednotlivými epizodami tohoto podcastu se budete na Alarmu setkávat vždy v pondělí, a to po dobu několika týdnů. Budete si v něm moci vyslechnout příběhy lidí, kteří „přežili českou institucionální péči“. Brit Jensen pravděpodobně znáte díky jejímu podcastovému krimi seriálu Matematika zločinu, v němž se na základě několika konkrétních případů pustila do českého systému takzvaných soudních znalců. V nové podcastové sérii, která vzniká ve spolupráci s naší redakcí, tentokrát mapuje příběhy přeživších české ústavní péče a upozorňuje na některé příklady kontroverzní praxe, o nichž by se měla vést širší společenská debata. Podcast je ale přelomový v tom, že své zážitky v něm formulují samotní přeživší, kteří jsou také hlavními aktéry jednotlivých epizod.

Svědectví z domovů, ústavů, léčeben

O nedobrých praktikách panujících v českých ústavních zařízeních pro lidi s různými typy znevýhodnění jsme totiž u nás zvyklí slyšet především od expertů, případně novinářů kritizujících tyto jevy. Občas o problematice promlouvají také příbuzní klientů těchto zařízení a pokoušejí se tak na nevhodné postupy upozornit. Tvůrci podcastu Koho by to zajímalo? se ale vydávají jiným směrem a nechávají o svých zážitcích promluvit klienty samotné.

Každý díl podcastu tak ve zhuštěné formě představuje mikropříběh jedné z osobností, které měly delší zkušenost s pobytem v „domovech“, psychiatrických léčebnách a dalších pobytových zařízeních. V jednotlivých dílech podcastu se postupně seznamujeme s celkem osmi přeživšími české institucionální péče a dozvídáme se více o jejich zážitcích v nich, ale také o taktikách a strategiích, s jejichž pomocí nelehké situace zvládají. Často se jedná o bolestná vyprávění, přestože i v nich vždy najdeme prostor pro naději.

V samotném záznamu promluv lidí, kteří mají zkušenosti s pobytem v ústavu, se zcela zřetelně zhmotňuje, jak málo jsme těmto hlasům v českém veřejném prostoru vystavování.

V některých příbězích převládá světlo a radost ze života, v jiných se objevují výrazně temnější podtóny, které připomínají, v jakých podmínkách u nás musejí klienti institucionální péče žít. Mnohé posluchače možná překvapí to, jak zcela jasně a bez příkras svou situaci jednotliví aktéři vidí. Velmi účinnou strategií k překonávání negativních zkušeností je pro ně také humor a nadhled, které pronikají skrze hutnou a atmosféricky vystavěnou strukturu jednotlivých epizod.

Tím se dostáváme k velmi důležité dimenzi celého podcastu. Tou je sound design a hudební složka podcastu. Už samotný hlasový projev většiny respondentů má výrazné a zvukově pestré kvality, které mají na posluchače často až hypnotizující efekt. V samotném záznamu promluv lidí, kteří mají zkušenosti s pobytem v ústavu, se zcela zřetelně zhmotňuje, jak málo jsme těmto hlasům v českém veřejném prostoru vystavování. Na jejich frázování a artikulaci je potřeba si postupně zvykat. Právě tyto promluvy ale tvoří základ velmi podmanivého audio zážitku, který podcast posluchačům nabízí. Kromě specifických promluv a jejich citlivé editace ze strany Brit Jensen se na výsledném tvaru celého podcastu velmi výrazně podílí také hudební intervence umělce Tomáše Vtípila a taky dotažená úprava zvuku od Martina Ožvolda.

Podcast je součástí projektu lidí se zkušeností s pobytem v ústavu, akademiků, umělců, hudebníků, novinářů, jehož cílem je prostřednictvím setkávání a společné tvorby vynalézat nové formy vyprávění pro tyto těžko sdělitelné a komunikovatelné zkušenosti. Kromě výše zmíněných jsou důležitou součástí projektu také akademici a teoretici Dana Hradcová, Michal Synek, Anna Fontánová, a výtvarnice Dorota Brázdovičová.

Výsledkem je obsahově zásadní a důležitá podcastová série, která je zároveň svébytným uměleckým dílem. Právě takovou formu si příběhy výše zmíněných lidí zaslouží. Jsme velmi rádi, že můžeme sérii Koho by to zajímalo? představit právě na stránkách Alarmu a předkládanému tématu se budeme dále věnovat i v dalších výstupech na našem webu. Doporučuji vám teď pustit se přímo do poslechu úvodního intra k celé sérii a vzápětí také do prvního plnohodnotného dílu podcastu. V něm se seznámíte s Vlastimilem Bouškou a zjistíte, proč se v roce 2008 rozhodl utéct z domova pro osoby se zdravotním postižením v Zavidově.

Autor je šéfredaktor Alarmu.

Tento podcast vznikl s podporou Norských fondů a Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Je součástí výzkumného projektu Životní příběhy za lidská práva, realizovaného na Fakultě humanitních studií UK.

Jan Bělíček je literární kritik a novinář. Od konce roku 2019 je šéfredaktorem Alarmu, který v roce 2013 spoluzakládal. Píše o literatuře, kultuře, ale i politice a společnosti. S Pavlem Šplíchalem moderuje podcastu Kolaps a společně s Evou Klíčovou vytvářejí literární podcast TL;DR. | [email protected]