xenofobie
V sobotu v Brně proběhla další antiislámská demonstrace. Martin Konvička se snaží zmobilizovat celou republiku, ale příliš se mu to nedaří.
Poslanci Úsvitu socialisticky vyvlastnili Okamurovu politickou firmu Úsvit. Jenže protřelý podnikatel nakonec ukázal, kdo je v této hře silnější.
Rétorika Miloše Zemana je stále vyhrocenější. Každý týden strhává pozornost médií novými výroky, které jsou ale čím dál vzdálenější aktuálním problémům.
Vzestup islamistického radikalismu mají na svědomí velmocenské ambice Spojených států a Saúdské Arábie.
Heslo „Je suis Charlie“ v českém prostoru zastínilo jeho alternativu „Je suis Ahmed“. Ta ovšem vyjadřuje smysl pařížské tragédie pravdivěji. Obtíž s prohlášením „Je suis Charlie“ je stejná jako s každým jiným symbolem. Každý si jej vykládá po svém. Pro někoho jde o bytostné souznění s jednáním dotyčného časopisu, jiný větu chápe jako výraz solidarity […]
Výroky některých českých politiků na adresu islámu mohou být trestnými činy.
První větší demonstrace hnutí Islám v ČR nechceme ukázala roztříštěnost českého antiislamismu.
V Drážďanech se stejně jako v Česku protestuje proti údajné islamizaci Západu. A to navzdory tomu, že tu téměř žádní muslimové nežijí. Proč k tomu dochází?
Miloš Zeman se nezastaví před ničím. Tentokrát si v souvislosti s přistěhovalectvím zafilosofoval o „genetické závislosti“ a upomněl na rasistické texty skupiny Orlík.
Horrorcore je sám o sobě neškodnou, i když trochu slabomyslnou zábavou. Některé jeho projevy však můžeme považovat za xenofobní.
V českých debatách o důsledcích pařížského masakru se to hemží černými scénáři. V epicentru událostí však zatím převažují uvážlivější reakce.
Zmasakrování členů redakce časopisu Charlie Hebdo je otřesné. Ale tím to nekončí. Čekejme vlnu islamofobie.
Včerejší teroristický útok na satirický týdeník Charlie Hebdo v Paříži vpadnul do rozjitřené atmosféry a může posílit antiislámské nálady ve francouzské společnosti.
Čím dál agresivnější boj hnutí Úsvit o popularitu ukazuje, že i u populismu je třeba trochu přemýšlet. Okamurovci zase o kus pokročili v úsilí stát se hnutím šašků.
Třetí nejsilnější švédská parlamentní strana uspěla, protože se distancovala od neonacistické minulosti svých členů. Ta se teď ovšem začíná odkrývat.
Hrozí nám pád do temnot pravicového populismu? Jaké jsou vyhlídky evropské demokracie? Odpovídá známá německá spisovatelka.
Posledních deset let se stalo téměř módním trendem mluvit o selhání multikulturalismu. Co ale multikulturalismus znamená doopravdy?
O našem západním sousedovi teď česká média mlčí. Není holt Prusko jako Rusko. A přece i z Německa padají na Evropu hnědé stíny.
V Německu narůstá odpor proti muslimům. K nejradikálnějším antiislamistům patří i fotbaloví chuligáni. Ti odložili vzájemnou nevraživost ve jménu boje proti islámské hrozbě.
Ministr Chovanec chce vyhlásit referendum ohledně přijetí syrských uprchlíků. Sází tím na nahnědlou kartu.
Sociální demokracie v celé Evropě přichází o své klasické voličstvo. Na její místo nastupují nacionalistické a xenofobní partaje.
Proč se Češi tolik bojí islámu? Zřejmě z neznalosti. Žádný příliv muslimských přistěhovalců nezažíváme a téma slouží především populistům.
Ultrapravicoví Švédští demokraté vyměnili kanady za obleky. Přesto by chtěli vládnout železnou tyčí. V současnosti jsou třetí nejsilnější stranou v zemi.
Probíhající předvolební kampaň ukazuje sociálnost sociální demokracie v podivném světle. Svědčí především o populismu a diskriminační politice.
Královéhradecký křesťanský spolek vyzývá k obraně svobody a demokracie před islamismem. Činí tak grilováním vepřového masa. Vracíme se skrze xenofobii a populismus k náboženství?
Ruskou politiku ovlivňuje extrémní nacionalismus. Ruská krajně pravicová uskupení napomáhají separatistům v Donbasu.
Pozice Ministerstva zdravotnictví před úpravou zdravotního pojištění cizinců je neudržitelná.
ODS v Praze 8 rozjela před komunálními volbami antiislamistickou kampaň. Zřejmě doufá, že obraz muslimského nepřítele překryje její dosavadní působení ve vedení radnice.