volby | Deník Alarm

Nedělní volby do dolní komory francouzského parlamentu přinesly nevídaný úspěch Národnímu sdružení Marine Le Pen. Druhé kolo bude soubojem mezi krajní pravicí a levicovou koalicí.

Evropský parlament se sice posune trochu doprava, ale mohlo být hůře. Ursula von der Leyen v čele nejspíš zůstane. Green Deal pojede dál. Voliči účtovali především s domácími vládami.

Vladimir Putin vyhrál první kolo ruských prezidentských voleb se ziskem 87 procent hlasů. Opozice a evropské země přitom volby v Rusku kritizují a považují za nesvobodné.

V nové nizozemské vládě pravděpodobně zasedne krajně pravicový politik Geert Wilders. Mnozí komentátoři předpovídají, že předznamenává obrat v evropské politice.

Na konci září čekají Slovensko volby, ve kterých nejspíš vyhraje Robert Fico. Navzdory populárním tezím o nevyspělosti slovenského národa se jedná o důsledek politického a společenského vývoje posledních let.

Katalánská metropole je symbolem tragédie občanské války a vzdoru proti zbytku Španělska. Blížící se volby ukážou, nakolik silný symbol to je.

Současný turecký prezident poměrně hladce zvítězil v druhém kole prezidentských voleb, které rozhodlo o prodloužení jeho nepřetržité jednadvacetileté vlády.

„Politické zemětřesení.“ Tak hodnotí španělská média regionální volby. Propadla vládní levice, naopak pravicově konzervativní strany uspěly a do celostátních voleb jdou jako favorité.

V Turecku právě probíhají dramatické volby. Přes velké naděje protierdoganovské opozice se dlouholetého prezidenta zatím sesadit nepodařilo.

Těsné volební výsledky a vyhrocené kampaně ukázaly, že se etnická, náboženská a sociální fragmentace nejpočetnější africké země nadále prohlubuje.

Děti tvoří budoucí voličstvo. Přesto v řadě škol přetrvává názor, že by politika měla zůstat mimo svět dětí. Kdo je potom naučí rozumět PR strategiím politických kampaní?

Andrej Babiš utrpěl jednoznačnou porážku v prezidentských volbách. Novým českým prezidentem se stává Petr Pavel.

Praha a láska prý musí zvítězit nad vsí a nenávistí. Ve skutečnosti jen bohatí zaměňují peníze za morální nadřazenost.

Američané volili nový Kongres. Konečné výsledky ještě nejsou dopočítané, je ale jasné, že demokraté udrží Senát, a v mnoha státech navíc uspěla progresivní referenda.

Ve Švédsku o víkendu proběhly volby do Riksdagu, ale také do obecních a krajských zastupitelstev. Průzkumy předpovídaly těsný výsledek, což se nakonec potvrdilo.

Končí období vlády Pirátů, Prahy sobě a Spojených sil. Tento politický slepenec se při dílčích krocích ukázal jako akceschopný a aktivní hospodář. Praha ale potřebuje mnohem víc.

Hlavním tématem letošních voleb bylo ukončení vlády Andreje Babiše. To se nakonec povedlo, ale za cenu upozadění jiných témat v čele s lidskoprávními otázkami.

Dezinformační kampaň proti pirátským neomarxistům vyšla Babišovi dokonale a prohrál volby.

Ač spousta hlasů tvrdí, že v nadcházejících volbách se hraje jenom o to, zda bude, či nebude dál vládnout Andrej Babiš, skutečnost je daleko komplikovanější. A proč má přese všechno smysl hodit hlas Pirátům?

Vítězem německých voleb jsou hlavně stranické sekretariáty, které budou mít bezprecedentní vliv na zákulisní sestavování nové vlády. Zmrtvýchvstání sociální demokracie ale přináší i poučení pro evropskou levici, zatímco Zelené čekají nelehká rozhodování.

Měsíc před volbami představili svou část kampaně i mladí kandidáti a kandidátky Pirátů a STAN. Akcentují především témata, která podle nich nejvíc trápí mladou generaci.

Zatímco ještě před rokem se zdálo, že opozice má jasného lídra, pirátského předsedu Ivana Bartoše, pár měsíců před volbami se energie Pirátů vytrácí. Může za to slabá kampaň, defenzivní pozice i pocit, že už vlastně vyhráli.

Andrej Babiš nenechává nikoho na pochybách, že hodlá přitvrdit. Zbytek politické scény si toho ale nevšímá.

Kromě sepsání sociálnědemokratického programu, který mimo jiné dobře pojmenovává problémy této země, je potřeba také mlátit do stolu.

Zatímco tzv. demokratická opozice se snaží vzájemně zdiskreditovat na marginálních tématech, Okamura zahájil boj o hlasy obvyklých nevoličů pod vlajkou potravinového nacionalismu.

Dvě opoziční koalice představily lídry kandidátek pro volby do Poslanecké sněmovny a u obou je mezi nimi pouze jedna žena. Prostě to tak vyšlo.

S politoložkou a ředitelkou Masarykova ústavu vyšších studií na ČVUT o stávající politické situaci v Česku, úpadku levice, odklonu voličů od hnutí ANO, vlivu Miloše Zemana i možných koalicích po podzimních volbách.

Dnešní Zelení se tváří jako strana pro všechny a míří hlavně na umírněné voliče. Jejich programem je však nejen ekologie, ale také sociálně spravedlivější společnost.

Aktuální díl Rednecku se vějnuje americkým volebním právům a jejich historii. Poprvé také v našem podcastu o americké politice uslyšíte i hosta, amerikanistu Jana Beneše.

Advokáta Pavla Uhla a politologa Štěpána Drahokoupila jsme se zeptali, jak vnímat nález Ústavního soudu o změně volebního zákona, který by měl platit už během podzimních voleb.