urbanismus
„Revoluce našich dnů bude městská, nebo žádná,“ tvrdil už před padesáti lety filosof Henri Lefebvre. Stojí v roce 2020 západní města na prahu zásadní revoluce v dopravě?
Leslie Kern se v knize Feminist City zamýšlí nad tím, jak by mohlo vypadat město, ve kterém by se ženy cítily bezpečně a svobodně.
Debata o územním plánování v Mostě ukazuje, že zájem Mostečanů o podobu veřejného prostoru sílí. Město však od potřebných změn dává ruce pryč.
Komunitní vztahy ve městě upevňují i malé lokální podniky, které slouží místním a podporují místní ekonomiku. Po koronavirové pandemii je řada v nich v ohrožení, města by proto měla hledat cestu, jak je podpořit.
Historička Kateřina Bečková a historik architektury Rostislav Švácha v rezignačním dopise uvádějí, že nechtějí sloužit jako alibi pro záměry, které nepokládají za prospěšné pro rozvoj Prahy.
Projekt Penty pro oblast Masarykova nádraží dostal zelenou, aniž by splnil demokratickou pojistku rozvoje města – Zásady územního rozvoje. Upozorňuje na to zastupitel Prahy 1 Tomáš Vích.
Rozvoj měst představuje ústřední nástroj ekonomického růstu. V kontextu klimatické změny a bytové krize je ovšem třeba reflektovat i jiné než ekonomické premisy. Praze se to nedaří.
Vývoj Prahy osciluje mezi socialistickou minulostí, snem o západní budoucnosti a globální realitou. Kdo si nechce nechat vzít moc nad podobou města?
Katastrofální stav dalšího pražského mostu nás staví před otázku, co všechno bude potřeba v Praze redefinovat a změnit.
Obskurních plastik v náchodských ulicích přibude. Vedení města se jimi pokouší odvádět pozornost od vleklých problémů, které obyvatelům města i jeho návštěvníkům ztrpčují život.
Výstava Bydliště: panelové sídliště nabízí komplexní pohled na poválečnou bytovou výstavbu a její reálnou proměnu ve vztahu k politice Československa.
Ceny nemovitostí se šplhají stále výš a výš, krize na trhu s bydlením je už brána jako samozřejmost. Opravdu nemáme alternativu?
Všímaví developeři se zajímají o významná místa v Praze. Jaké mají plány? Bude tohle město ještě vůbec pro lidi?
Pokud má město sloužit lidem, kteří v něm žijí, musíme růst vyměnit za udržitelnost.
Koncem dubna musí ukončit svůj provoz jediná komunitní zahrada na Praze 2.
Plánovaná demolice souboru budov Transgas v dolní části Vinohradské ulice v Praze ukazuje, že v přístupu k architektonickému dědictví druhé poloviny 20. století opakujeme stále tytéž chyby.
Berlínská vládní koalice kopíruje durynský scénář spojenectví SPD, Die Linke a Zelených.
Odchod známého českého architekta z pozice zpracovatele Metropolitního plánu Prahy je opodstatněný.
Občané Brna budou v referendu rozhodovat o odsunu nádraží. Výsledek je předem jasný. Jeho závaznost ale závisí na účasti.
Radnice Prahy 2 oznámila ukončení provozu komunitní Zelené zahradě Smetanka ještě před zasedáním příslušné komise, která o pozemku spolurozhoduje.
Monografie architektonického a urbanistického experimentu ze severu Čech odhaluje destruktivní aspekty socialistické utopie i myšlenkovou bezvýchodnost dneška.
Developeři se marně snaží nalézt cestu z bludného kruhu nekonečného zastavování veřejných ploch, na občany měst ale stále myslet nedokážou.
Radnice Prahy 2 odmítá vést dialog se svými občany o osudu unikátní roubenky stojící na pražské Zvonařce.
Pátečním odvoláním Matěje Stropnického z funkce radního pro územní plánování dalo pražské zastupitelstvo najevo, že Praha tu je především pro velký byznys.
Primátorka Krnáčová kritizuje Matěje Stropnického, že ohrožuje územní rozvoj Prahy. Co na to Stropnický?
Umělci ze skupiny Pražská služba svým novým projektem upozornili na skutečnost, že obyvatelé Prahy ztrácejí právo na své město.
Rozhovor s nizozemskou architektkou a urbanistkou českého původu Danou Ponec o nejnovějších strategiích městského plánování.
S kurátorkou a kritičkou architektury Kristien Ring jsme mluvili o fenoménu „baugruppe“ – stavění a bydlení založeném na participaci.
Nové stavební předpisy v Praze by mohly městské plánování zbavit nefunkčních reliktů minulosti.
