školství | 2. stránka | Deník Alarm

Z nového čísla A2 zveřejňujeme článek kritizující roztříštěnost českého základního školství. Současný systém místo toho, aby oslaboval stávající nerovnosti, nahrává jejich reprodukci a posilování.

Stát Alabama zakázal cvičení jógy na veřejných školách už v roce 1993. Nyní do Senátu míří návrh zákona, který má tento zákaz zrušit. Mantry a pozdrav „namasté“ však zůstanou zakázány.

Přinášíme reakci na text Hany Ulmanové, který kritizuje záměr univerzity v britském Leicesteru nahrazovat literární klasiky v osnovách zkoumáním rasy a sexuality. Na vině ovšem není dekolonizace, nýbrž tržní principy v britském vysokoškolském vzdělávání.

Apel na návrat dětí do škol zní z mnoha stran a jako argument slouží především děti ze sociálně znevýhodněného prostředí. Co ale uděláme pro to, aby byl český vzdělávací systém právě k těmto dětem vstřícnější?

Ministerstvo školství přestalo od nového roku proplácet odborné doučování nad rámec běžné výuky. Škrty se dotknou žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a také příjmů pedagogů.

Jakkoli se mnozí učitelé a školy snaží, distanční výuka má své limity. Zejména pak pro rodiny samoživitelů a samoživitelek je situace neudržitelná. 

Po týdnech distanční výuky se žáci a studenti začínají vracet do škol. Zveřejněná pravidla pro otevírání škol, ale také komunikace ministrů Plagy a Blatného, však přinášejí víc otázek než odpovědí.

Stát selhává v zajištění dostupné výuky pro lidi z nízkopříjmových skupin. Když dnes samoživitelky často nemají ani na nájem, kde mají vzít na počítače?

Neustálá kritika inkluze, která se periodicky objevuje v podobě mediální smršti a silných odsudků, zcela pomíjí reálné a hluboké problémy českého školství.

Řada vzdělávacích zařízení přechází na on-line výuku, před budapešťskou Divadelní a filmovou univerzitou je ale živo. Kvůli vynuceným změnám zde od prvního září probíhá okupační stávka.

Představa, že lze známkovat výtvarnou výchovu tak, aby to mělo smysl, pomíjí umělecké vnímání dětí a dusí jejich touhu vyjadřovat se prostřednictvím tvorby. 

Novela vyhlášky MŠMT měla připravit o podporu nejzranitelnější žáky. Proti chystaným změnám vznikla široká koalice mezi organizacemi zabývajícími se vzděláním, díky níž ministerstvo ustoupilo.

Další díl reportážní série Rok nula se věnuje učňovskému školství. Zatímco v centrech, jako je Praha nebo Brno, roste počet vysokoškoláků, na periferiích se ve školství projevují neblahé trendy posledních dekád.

Americká ministryně školství Betsy DeVos tlačí na veřejné školy, aby zahájily nový školní rok. O tom, jestli se jim to může podařit a jaké cíle DeVos sleduje, je nový díl podcastu Redneck

Ředitelé škol mají čím dál větší problém sehnat pedagogy. Na vině je nedostatek absolventů pedagogických fakult a podfinancované školství.

Ve světě, do kterého vyrůstá dnešní generace dětí, se výrazně hůře daří těm z chudšího prostředí. A české školy to nejsou schopné změnit.

Kultura je nemovité dědictví, není možné ji přesouvat z místa na místo. Tradičního českého sklonu k násilí a disciplinaci se proto nelze zbavit.

Široce diskutovaný problém dětí, které vypadly ze systému, by mohl být příležitostí, jak bojovat proti sociálnímu vyloučení. 

Postupné otevírání škol nezohledňuje skutečnost, že mnozí lidé pracují od brzkých ranních hodin. Bez družiny je pro některé samoživitele a samoživitelky nemožné děti do školy posílat a zároveň chodit do práce.

Současná krizová situace ovlivňuje i výuku na českých školách. Pro mnoho rodičů jsou distanční formy vzdělávání náročné a mají pocit, že musí dělat práci za učitele. Kde hledat viníka?

Školy vyžadují pro domácí výuku technologie, řada domácností se ale potýká s jejich nedostatkem. Chudoba v Česku má často i jinou podobu, než si představujeme. 

Kniha Boba Kartouse No Future přináší odpověď na otázku, proč u nás snaha o školskou reformu naráží na absolutní neúspěch.

Akademický senát Univerzity Karlovy údajně bere vážně požadavky stávkujících studentů, vyjádření samotné univerzity je však velmi vágní. Existují ale opatření, která může vedení ve věci klimatické krize udělat hned.

Lidé pracující ve školství se konečně rozhodli bojovat za lepší mzdové a pracovní podmínky. Odbory se nemají za co omlouvat.

Absolventi elitních středních škol zastávají v Británii neproporčně velké množství veřejných funkcí. Labour Party to chce radikálně změnit.

Britští studenti si kupují akademické práce. Jejich autoři dostávají přibližně padesát centů za normostranu. 

Začátek školního roku je jedním z okamžiků, které jsou pro lidi s nižšími příjmy rizikové. 

Jak vypadá všední den deváťačky ve spárech českého „kulturního dědictví“?

Finsko je příkladem toho, jak úspěšně reformovat školský systém. Co stojí za finským úspěchem? Na to se pokouší odpovědět nová reportáž Voxpotu.

Počet dětí, které dokončí základní a střední vzdělání, se snižuje. A co je horší: většina neúspěšných pochází ze sociálně slabších rodin a chudších regionů.