Vedle obrovských lidských ztrát a zbytečného utrpení má ruská agrese přímé dopady také na klima. Ty odpovídají ročním emisím jedné vyspělé země.
Práce načerno, šikana v práci a nevyužitá kvalifikace. To všechno jsou problémy, na které ukrajinští migranti narážejí. Zároveň přibývá legálně zaměstnaných běženců.
Rozhovor s Tarasem Bilousem, ukrajinským historikem a esejistou, který od počátku ruské agrese slouží v ukrajinské armádě.
Od začátku války na Ukrajině na Rusko dopadají balíčky sankcí. Ale ruský vojenský průmysl nadále existuje a zdroje čerpá ze stínové ekonomiky.
V otevřeném dopise představitelů ukrajinské občanské společnosti se mluví o solidaritě s Palestinou a odmítá se srovnávání pomoci západních zemí Ukrajině a Izraeli. Dopis podepsalo na tři stovky veřejně činných osobností.
Protiruská nenávist je zbraň, která slouží současné ruské vládě – a zároveň nás zbavuje našeho lidství. Nejnověji se nám to rozhodla připomenout umělecká skupina Ztohoven. Komentář Ondřeje Slačálka.
Rozhovor s umělkyněmi Mashou Kovtun a Darjou Lukjanenko o přístupu galerie v Náchodě k dílům z bývalého Sovětského svazu připomíná, že i umění je sférou, skrze niž Rusko rozšiřuje svůj vliv.
Přesně před rokem začala ruská invaze na Ukrajinu. Na to, jak může konflikt skončit, ale i na to, jak se proměnilo jejich vnímání invaze, jsme se zeptali široké škály odborníků.
Zveřejňujeme polemickou reakci na článek Ondřeje Slačálka ze strany iniciátorů petice Mír a spravedlnost, která vyzývá k ukončení bojů na Ukrajině.
Petice za mír a spravedlnost nenabízí protiváhu k naivnímu triumfalismu vlády a části médií. Situaci vnímá z hlediska „evropských domácností a firem“ a hází přes palubu Ukrajince i Rusy.
Tři přeživší z Chersonu, Nové Kachovky a Kachovky popisují mučení a nelidské zacházení, kterému byli vystaveni po zatčení ruskou armádou.
Region, kterému v posledních letech pozornost věnovaly především Rusko a Čína, se dostává do zorného pole Západu. Co se sympatiemi Latinské Ameriky k Moskvě udělala válka na Ukrajině?
Ukrajinská armáda má za sebou tento víkend pravděpodobně největší vojenský úspěch od odražení ruských vojska od Kyjeva z letošního dubna. Jaký vývoj lze nyní očekávat? Zeptali jsme se bezpečnostního analytika Michala Smetany.
Ukrajinský socialista a internacionalista vysvětluje svůj postoj k rusko-ukrajinské válce a ukrajinské vládní politice. Právo na sebeurčení je také právem bránit se proti Putinově agresi.
V sobotu došlo k atentátu na dceru prominentního ruského ideologa Alexandra Dugina. Jaké měla postavení v současném ruském establishmentu? Mluvili jsme s rusistou Tomášem Glancem.
Německý sociolog a bývalý ředitel Ústavu Maxe Plancka pro sociální výzkum zasazuje ruskou agresi na Ukrajině do geopolitického kontextu a předvídá, co bude následovat po válce: mír, nebo další, globálnější konflikt? Přetiskujeme rozhovor z nového čísla A2.
Děti ukrajinských uprchlíků, které nezískaly místo ve škole, mohou denně docházet do tzv. adaptačních skupin, kde mají i terapii. Skupiny jsou však v nejistotě, zda budou moct od listopadu fungovat dál.
Od začátku války vznikají na Ukrajině dobrovolnické skupiny a iniciativy pomáhající civilistům i armádě. Mluvili jsme s členkou ženské skupiny Květ.
Evropa prý nezištně pomáhá Ukrajincům. V takovém vnímání pomoci se ale ztrácí práce ukrajinských komunit v jednotlivých evropských zemích.
Ve válce na Ukrajině neumírají jen vojáci a bezbranní civilisté, ale také zvířata. Některá zůstala opuštěná v zařízeních, kde bez pomoci lidí nepřežijí.
Česká republika společně s V4 dostala výjimku z balíčku sankcí proti Rusku. S nákupem ropy by vláda chtěla pokračovat až do roku 2024. Budeme tedy dále financovat Putinovu invazi?
Prohlášení organizace Ruské socialistické hnutí (RSD) a ukrajinské strany Socialnyj ruch (Sociální hnutí) k současné ruské invazi na Ukrajině a k postojím některých levicových aktérů.
Boj proti přijetí necelých dvou tisíc uprchlíků ze Sýrie se zpětně jeví směšný. Totéž platí pro inkluzi ve školství, které nyní musí integrovat tisíce ukrajinských dětí.
Hlava římskokatolické církve učinila řadu necitlivých gest vůči obléhané Ukrajině. Papež František tak upírá hlas obětem války.
Kromě přímých dopadů má válka na Ukrajině také důsledky nepřímé. Jedním z nich může být potravinová krize, před níž varují čelní představitelé OSN i některých států.
Násilí páchané na civilistech v Buče i v dalších ukrajinských městech a vesnicích vyvolává stále znovu a znovu palčivou otázku: proč?
Ruská invaze na Ukrajinu vrátila do české debaty pojem „geografický determinismus“. Jeho výklad je ale fakticky chybný a morálně neospravedlnitelný. Zároveň může paradoxně pomoci vyviňovat ruský režim.
Anastasia (23) donedávna žila v Buče, která se po osvobození od ruských vojsk stala synonymem hrůzy kvůli násilí a vraždám, které tu ruští vojáci spáchali. V místní nemocnici se starala o zraněné.
V souvislosti s válkou na Ukrajině se objevuje stále více případů znásilnění ukrajinských žen ruskými vojáky. Na rozdíl od jiných spáchaných škod, trauma ze znásilnění jen tak nezmizí.
Aktivisté z kontroverzního katolického uskupení Hnutí Pro život kritizují pomoc znásilněným ženám na Ukrajině. Jde o další z řady nebezpečných postojů, které tato organizace dlouhodobě zaujímá.