průmysl | Deník Alarm

Režisér Ivo Bystřičan zpracoval akademický výklad procesu vzniku současné společnosti pro televizi a široké publikum.

Hostem podcastu Pop byl režisér seriálu Industrie, s nímž jsme mluvili o tom, jak se mění postavení dělníků a co o českém průmyslu zjistíme, když ho nevnímáme skrze příběhy o genialitě továrníků.

Ze střípků o legendárních továrnách tvůrci dokumentárního seriálu poskládali komplexní příběh českého průmyslu. Připomíná mimo jiné klíčové momenty, kdy se dělnictvo umělo spojit, aby hájilo vlastní zájmy.

Při nynějších debatách o škodlivosti evropského Green Dealu stojí za to si připomenout, co se dělo před deseti lety při nástupu „socialistických“ LED žárovek.

Vedení některých českých firem od zaměstnanců očekává, že nebudou nahlašovat hygieně kontakty se svými kolegy. Dobrovolné testování by v takových podmínkách bylo zbytečné.

Poslanec za ANO Pavel Juříček chce prosadit, aby lidé mohli pracovat v některých případech až šestnáct hodin denně. Ve svém návrhu operuje dobrovolností takové práce, ta je ovšem zcela iluzorní. 

Místopředseda vlády namísto uzávěry průmyslu prosazuje korporátní autoritářství. Jeho postoje jsou neslučitelné se standardy demokratické správy země.

Pandemie ukázala, že jedinou skupinou, na jejíž zájmy vláda skutečně bere ohled, jsou průmyslníci. Vzdělávání nebo zdravotnictví jsou až daleko za nimi.

Vláda technokratických ekonomů se přežila a ukázala svou krvavou iracionalitu. Potřebujeme feministickou revoluci.

Predikce Centra pro modelování biologických a společenských procesů BISOP ukazuje, že bez omezení průmyslu se situace v dohledné době nezlepší buď vůbec, nebo jen velmi málo.

I když se nejvíc lidí nakazí v továrnách, vláda o tvrdém lockdownu ani neuvažuje. Jakákoliv opatření bez zavřeného průmyslu jsou ale v Česku zbytečná.

Aktivisté v říjnu 2016 vylezli na chladicí věž elektrárny Chvaletice a vyvěsili na ni dva bannery. Po čtyřech letech dostali peněžité tresty za škodu způsobenou navrtáním děr do věže.

Cyklojízda po Karlovarském a Ústeckém kraji ukázala, že perspektivy různých skupin jsou podobnější, než se na první pohled zdát z perspektivy konfliktu města a periferie.

Z aktuálního čísla A2 publikujeme recenzi knihy Behemot. Její autor Joshua B. Freeman nahlíží továrny nejen jako osu modernity, ale také jako inspiraci pro promluvy řady různých aktérů, od sociálních revolucionářů po avantgardní výtvarníky.

Továrny se stovkami pracovníků vyrábějí často ještě víc než normálně. Odstávka výroby v zasaženějších zemích vytváří tlak na české provozy.

Levice se by se neměla bát technooptimismu, píše ve svém eseji Prokop Hapala z Fyzikálního ústavu Akademie věd.

Po nenásilné akci v dolu Nováky na Slovensku je stále drženo ve vazbě dvanáct aktivistů, kteří vyvěsili transparent na těžební věž.

Je dobře, že se o klimatické změně začíná pořádně mluvit i psát, ale nazývejme její viníky pravým jménem. 

Proč je auto ideálním prostředkem segregace a proč musí v největším městě státu Missouri pětina obyvatel chodit do práce pěšky?

Smutný příběh bývalého kolosu, společnosti Ostravsko-karvinské doly (OKD), mimo jiné ukazuje pomýlenost myšlenky o racionalitě soukromého vlastnictví.

Na české základní školy se na přání podnikatelů vrátí dílny. Mají vychovávat k levné práci ve výrobě.

S historikem Martinem Jemelkou jsme hovořili o historii hornických a dělnických kolonií na Ostravsku.

Lidé zaměstnaní v německém kovozpracujícím a elektrotechnickém průmyslu požadují vyšší mzdy a kratší pracovní dobu. Své požadavky se nebojí podpořit výstražnými stávkami.

V současnosti se u nás staví rekordní množství skladů a hal. Česká krajina se rychle mění v průmyslovou zónu.

Stojíme na prahu globální katastrofy, přesto nám radí, ať o tom radši nemluvíme. Proč se Daniel Kroupa tak bojí slova na „K“?

Proč měla být Pařížská dohoda pro USA nevýhodná? A proč jejich vystoupení nemusí svět zas tak moc bolet?

Nakupování organických a etických nezávadných produktů možná uleví vašemu svědomí, ale lepší svět rozhodně nepřinese.

Dnešní klimatická krize je z velké části důsledkem rozvoje průmyslu poháněného uhlím v 19. století. Mohla ale průmyslová revoluce dopadnout i jinak?

Náklady na zaměstnance v Česku jsou na úrovni rozvojových zemí. Stávkující dělníci zlínského Mitasu ukazují, jak znovu otevřít třídní otázku.

Zaměstnanci zlínské továrny na pneumatiky na několik hodin zastaví výrobu. Žádají zvýšení mezd.