Koalice Spolu si vybrala do podzimních primátorských voleb recyklovaného poslance a bývalého primátora Bohuslava Svobodu. Absence rozhledu a vědomostí patrně není na škodu.
V následujících dekádách přenesou nové stavební projekty město do jiné éry. Praha by měla mít při nadcházejících změnách větší slovo a nenechat se unášet zájmy developerů.
Snahy o spolupráci mezi Zelenými a sociální demokracií byly minulý rok neúspěšné. Do pražských komunálních voleb se však strany spojily. Do čela Solidarity se postavila Anna Šabatová.
Praha bude zavírat covidové hostely a šedesáti lidem hrozí, že znovu skončí na ulici. Iniciativa Spát doma zorganizovala protestní večer a noc, kdy lidé přespí přímo na Mariánském náměstí.
ČSSD a Zelení se pokusí probojovat na pražský magistrát ve společné koalici. Před čtyřmi lety obě strany z pražského zastupitelstva vypadly.
Analýza Nadačního fondu proti korupci zkoumá postup Českých drah při spolupráci se společností Sekyra Group na rozvoji Smíchova.
Praha 10 vybrala vítěze architektonické soutěže na proměnu okolí kulturního domu Eden. Vítězný projekt s jeho budovou nepočítá. Z Vršovic se má stát nová žádaná lokalita.
Rada hlavního města Prahy v pondělí 17. ledna schválila tzv. Metodiku spoluúčasti investorů na rozvoji území hl. m. Prahy. Jde o přelomový dokument, jehož potenciál leží především v budoucnosti.
Třicet profesorů, profesorek a dalších akademiků podepsalo otevřený dopis ministru kultury proti připravované přestavbě funkcionalistické budovy od architektů Havlíčka a Honzíka.
Komentovaný přehled pražských bytových developmentů z poslední dekády ukazuje, jak vzniká město, které si zvyklo samo sebe příliš neregulovat.
Praha prožívá krizi bydlení, změnu klimatu, mění se rychlým tempem a ačkoliv na vizualizacích nových projektů vypadá vše lákavě, její zranitelnější obyvatelé se mohou proměn oprávněně obávat. Kvůli rostoucím cenám bydlení se k nim začíná počítat i střední třída. Udrží si svůj životní standard? Bude moct v hlavním městě kvalitně bydlet i v době, kdy kolem běžných bytovek […]
Na sídlišti Kamýk na Praze 12 chce developerská společnost Trigema postavit mnohapatrové domy v místě přízemního obchodního centra. Místní obyvatelé ani radnice však s výškou budov nesouhlasí.
Nová čtvrť pro 3300 bydlících a více než 9000 pracujících je obecně vnímána jako vzor. Ve stínu krásného urbanismu i architektury ale zůstává otázka, jak luxusní Smíchov City dopadne na ty, kteří bydlí v okolí.
Oblast Bohdalce a Slatin je už léta synonymem městské periferie. I z ní by se ale měla stát moderní pražská čtvrť. Bude v ní dost dostupného bydlení a zachová si svůj osobitý ráz?
Téměř celé území Bubnů-Zátor, kde má přes 26 tisíc lidí bydlet a zhruba stejný počet pracovat, patří soukromým společnostem. Jak mohou podobu nové čtvrti ovlivnit město a obyvatelé?
Zakladatel spolku Snesitelné bydlení v centru Prahy Petr Městecký dlouhodobě poukazuje na to, že byty na Airbnb by měly být kolaudovány jako ubytovací zařízení. Nyní Praha začala pronajímatele pokutovat.
Ve vedení města stále přetrvávají politické postoje nadřazující automobilovou dopravu jakémukoli jinému pohybu po městě. A to i přes její negativní dopady na městské ovzduší, zdraví obyvatel a stav veřejných prostranství.
V pražském parku Folimanka včera diskutovali zástupci radnice s desítkami lidí protestujícími proti záměru vybudovat pod Nuselským mostem volnočasový areál.
Developeři i někteří plánovači se delší dobu snaží vytvořit dojem, že UNESCO Prahu jen omezuje. Ve skutečnosti není Praha sešněrovaná žádnými předpisy – pouze českými normami a dokumenty.
Ideologický požadavek na „neomezování automobilů“ toxicky ovlivňuje všechny aspekty domácí dopravní politiky. Chystané změny parkování z dílny vedení Prahy na tom nic nemění.
Projekt na přestavbu parku Folimanka ve volnočasový areál narazil na odpor části místních obyvatel. Nechtějí mít z parku betonový plácek za 25 milionů.
Církevní pozemky v Praze-Hostivaři přešly nejprve do nadace zřízené Dominikem Dukou, která je zobchodovala s developerskou firmou Central Group. Ta chce místo sportoviště stavět výnosnější byty.
V pondělí schválila Rada hlavního města Prahy nový klimatický plán, který má za cíl do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 45 procent ve srovnání s rokem 2010.
Žižkovákům přibyla k pandemii další starost – za humny jim má vyrůst nová čtvrť velikosti okresního města. Na názor se jich přitom nikdo neptá.
V podcastu Bulvár jsme s krajinářským architektem Štěpánem Špoulou mluvili o tom, jak by měla vypadat městská zeleň v časech klimatické krize.
O proměně sídliště Černý Most za posledních dvacet let i o tom, jak se na sídlišti žije, jsme mluvili s Michalem Pragerem, radním pro sociální věci a zdravotnictví městské části Praha 14.
Výstavba na nejlukrativnějším pražském brownfieldu vedle Masarykova nádraží se potýká s další kritikou. Vyloučení spolků z řízení bylo podle veřejného ochránce práv nezákonné.
Zřízení teras před Smetanovým nábřežím, které prosazuje vedení Městské části Praha 1, bude brutálním zásahem do pražského urbanismu a poškodí kulturní dědictví světového významu.
Podle ředitele Institutu plánování a rozvoje Ondřeje Boháče nemá město účinné nástroje k razantnějšímu vstupování do procesu vzniku nových čtvrtí, které v Praze budují velké developerské společnosti.
Kolem nákladového nádraží na Praze 3 má vzniknout nová obytná čtvrť. Místní obyvatele frustruje nemožnost zasáhnout do jejího plánování.