muslimové

V českých debatách o důsledcích pařížského masakru se to hemží černými scénáři. V epicentru událostí však zatím převažují uvážlivější reakce.

Zmasakrování členů redakce časopisu Charlie Hebdo je otřesné. Ale tím to nekončí. Čekejme vlnu islamofobie.

Včerejší teroristický útok na satirický týdeník Charlie Hebdo v Paříži vpadnul do rozjitřené atmosféry a může posílit antiislámské nálady ve francouzské společnosti.

Čím dál agresivnější boj hnutí Úsvit o popularitu ukazuje, že i u populismu je třeba trochu přemýšlet. Okamurovci zase o kus pokročili v úsilí stát se hnutím šašků.

Příznivci iniciativy Islám v ČR nechceme apelují na poskytování pomoci uprchlíkům na místě. Jak bychom na podobné výzvy měli reagovat?

Posledních deset let se stalo téměř módním trendem mluvit o selhání multikulturalismu. Co ale multikulturalismus znamená doopravdy?

V Německu narůstá odpor proti muslimům. K nejradikálnějším antiislamistům patří i fotbaloví chuligáni. Ti odložili vzájemnou nevraživost ve jménu boje proti islámské hrozbě.

Proč se Češi tolik bojí islámu? Zřejmě z neznalosti. Žádný příliv muslimských přistěhovalců nezažíváme a téma slouží především populistům.

Královéhradecký křesťanský spolek vyzývá k obraně svobody a demokracie před islamismem. Činí tak grilováním vepřového masa. Vracíme se skrze xenofobii a populismus k náboženství?

Co nám současná válečná sci-fi říkají o společenských a politických konfliktech dneška?

Americká invaze v Iráku napomohla otevřít staré náboženské rány arabského světa. Za vzestupem Islámského státu však částečně stojí i evropský antiislamismus.

Tomio Okamura, svérázná postava české politické scény, postavil kampaň svého hnutí Úsvit přímé demokracie ve volbách do Evropského parlamentu především na ostrém vymezení se vůči „nepřizpůsobivým“, tentokrát těm ze zahraničí: „Říkám Vám jasně: Nechci u nás nepřizpůsobivé menšiny, nechci mešity, nechci zahalené lidi, nechci cizince parazitující na našem sociálním systému – pro Úsvit jsou a […]