koronavirus Archives – Strana 3 z 7 – Deník Alarm

Pandemická kriza naplno odhaluje nerovnosti, které Českou republiku štěpí. Pro ty, kteří mají dostatek možností říct si o pomoc, je situace snazší. Ostatní jsou odsouzení k improvizaci.

Pokud by byl Babišův registrační systém počítačovou hrou, její jedinou a hlavní pointou by bylo, že se hraje zbytečně.

Stát sliboval lidem nad osmdesát let, že se budou moci brzy očkovat proti covidu. Dopadlo to jako vždycky.

Symbolika žlutých hvězd při protestech proti vládním opatřením a očkování proti koronaviru srovnává nesrovnatelné. Pandemii navíc provázejí různé antisemitské mýty.

Ve Finsku bylo tři sta nakažených lidí denně, když premiérka žádala obyvatele, aby zůstali na Vánoce doma. V Česku umírají rekordní počty lidí a politici se tváří jakoby nic.

Bývalý prezident Václav Klaus, Daniel Landa a další vyjádřili na Staroměstském náměstí svou nespokojenost s vládou.

Bývalý člen Orlíku spolu s hvězdami rurálního bigbítu zhudebnil Blanický manifest, který četl loni na Vyšehradě o výročí upálení mistra Jana Husa. Vyzývá v něm občany, aby vzali moc do svých rukou.

České zdravotnictví je od vypuknutí pandemie na hraně kolapsu. Povánoční nárůst nakažených už nemusí vyčerpaný personál zvládnout. Nikdo se přitom neptá, co bude dál.

Čísla nakažených koronavirem jsou na maximu. Vánoční „promořování“ si začíná vybírat krutou daň.

Během britské hospodářské krize v sedmdesátých letech vyvinuli zaměstnanci společnosti Lucas Aerospace, kterým hrozilo propouštění, koncept sociálně užitečné práce. Nyní uzrál jeho čas.

Zatímco většina Evropy se systematicky připravuje na očkování, v Česku to opět vzal do svých rukou Andrej Babiš. Spasit nás tak mohou snad jen očkovací akce organizované svépomocí.

Nová, „zmutovaná“ odrůda koronaviru se šíří po Evropě. Vakcína by však měla fungovat i na ni, a proto je nutné soustředit se na očkování, nikoli na vir. 

S pedagogem, lékařem a vědcem Janem Trnkou jsme hovořili o nové mutaci covidu-19, zmatcích vlády, nové vakcíně a přípravě na proočkování populace.

Příznivci českého i evropského hnutí popírajícího existenci virového onemocnění covid-19 nedůvěřují ani politikům, ani vědcům. Konspirace je pro mnohé z nich tím nejpřijatelnějším vysvětlením.

Během několika měsíců se v Německu podařilo vybudovat stovky očkovacích center a celá obří logistika je připravená. Na očkování se chystají lékaři, armáda, tajné služby i samotní obyvatelé.

Z nového čísla časopisu A2, věnovaného dopadům koronavirové krize na výstavní a muzejní provoz, publikujeme rozhovor s provozovatelem pražské galerie Svit.

Atypické a extrémní dění v roce 2020 dokáže proměňovat i naše návyky konzumování hudby a kultury. V kurzu je hudba, která nabízí to, co nám svět okolo nedokáže poskytnout: útěchu, únik a klid.

Likvidační způsob, jakým vláda zachází s provozovateli hospod, kaváren a restaurací, je pro vládní „strategii“ bohužel typický. Výsledkem je nedůvěra v protiepidemická opatření.

Lidé, kteří mají příznaky onemocnění covid-19 nebo se setkali s nakaženým, se často odmítají nechat otestovat. Mohou tak zkomplikovat průběh epidemie i hodnověrnost statistik.

Představa, že osamělostí trpí jen staří lidé, je mýtus. V době pandemie je třeba seniorům nabízet pomoc a společenský kontakt, zároveň je ale třeba respektovat jejich soukromí.

Řada lidí se domnívá, že mladé a zdravé jedince nemůže covid ohrozit. Příběh osmadvacetiletého Jiřího Straky ukazuje, že se na to nedá spolehnout.

Německem otřásají demonstrace odpůrců státních opatření proti šíření koronaviru. Těžko by však bylo možné najít ideologii spojující všechny účastníky těchto protestů.

Jakkoli se mnozí učitelé a školy snaží, distanční výuka má své limity. Zejména pak pro rodiny samoživitelů a samoživitelek je situace neudržitelná. 

Vakcína proti covidu je na dosah. To ale ještě neznamená, že máme vyhráno. Nekomerční distribuce vakcíny nebude trvat dlouho, její skladování je náročné a část populace se zřejmě ani nebude chtít nechat očkovat. 

Po týdnech distanční výuky se žáci a studenti začínají vracet do škol. Zveřejněná pravidla pro otevírání škol, ale také komunikace ministrů Plagy a Blatného, však přinášejí víc otázek než odpovědí.

Na Zlínský kraj dolehla pandemie covid-19 obzvlášť silně. Jak krizi zvládají v nemocnici, která se už delší dobu potýkala s nedostatkem personálu? 

Jak se o smrti mluví v českém zdravotnictví? Dokážou lékaři mluvit s pacienty na rovinu? Co všechno se proměnilo s nástupem koronavirové krize? Hostem podcastu byl odborník na paliativní péči Adam Houska.

Na troskách sociálního státu vyrostla obrovská krize nedůvěry v instituce, společnost i budoucnost. Nemůže za to jen vláda Andreje Babiše – podhoubí současné situace v Česku vznikalo dekády.

Co se letos děje s hudebními kluby a jak vidí jejich provozovatelé své aktuální i budoucí možnosti?

Kritika práce hygienických stanic je jistě potřeba. Nesmíme pro ni ale zapomínat, že v systému toho nefunguje mnohem víc.