Většina Evropanů dýchá vzduch, v němž je obsaženo víc mikročástic, než Světová zdravotnická organizace považuje za bezpečné. Česko patří k nejvíce zasaženým zemím.
V Holandsku policie zatkla v posledních dnech více než pět tisíc aktivistů a aktivistek. Jak se evropské vlády staví k protestům za klima?
Stoupající teplota moří ohrožuje život v pobřežních vodách Evropy. Kvůli změnám klimatu hrozí také zánik Prespanského jezera.
Katastrof, které způsobily škody ve výši přes miliardu dolarů, bylo letos ve Spojených státech už 23.
Jak se Praha v posledních letech posunula v přípravě na změnu klimatu? Zvládne se adaptovat na extrémní počasí? A proč se neřídí svým klimatickým plánem?
Přestože se ekonomicky nejsilnější země světa domluvily na utlumení veřejné podpory fosilní energetiky, v minulém roce do ní proudil rekordní obnos z veřejných rozpočtů.
Madrid, donedávna pionýr zelených změn, rozvolnil klimatické strategie v době, kdy počasí přitvrdilo. Ve vedrech tu ročně umře přes tisíc lidí. Co se stane, když bude politika klima ignorovat?
Města hrají v klimatické politice klíčovou roli. Přiměje nás letošní léto proměnit je tak, aby fungovala i v extrémním počasí? A bude těžší změnit města, nebo lidi?
Podle amerického průzkumu má Česká republika spolu s Jemenem nejméně lidí, kteří vidí klimatickou změnu jako urgentní hrozbu.
S pomocí státu žádný dům po babičce neopravíte. Projekt slibuje více, než nabízí, ale lepší než nic.
Klimatické katastrofy z celého světa plní titulky každý den a stávají se velkým tématem už i ve finančním sektoru. V Česku politici klima neřeší, byť by odklon od emisí tuzemské ekonomice přinesl řadu výhod.
Influenceři se spojují s fosilními korporacemi. Společně nás uklidňují, že na benzínkách mají dobré kafe a že se nemusíme ničeho bát.
Cesty za sluncem a teplem už nejsou zárukou pohody jako dřív. Hrozí požáry a na plážích chybí pitná voda.
Politické elity strašily Řeckem, když to nebylo na místě. Jeho klimatická současnost je ale naší skutečnou budoucností.
Představil magazín Echo24 šokující zprávu kvantového fyzika Johna F. Clauser, která mění naše představy o oteplování klimatu, anebo jen publikoval nepodložený žvást?
Vláda řeší státní dluh, daně nebo důchody. Zaklíná se budoucností dětí, ale skutečnou hrozbu budoucnosti neřeší. Budeme žít na poušti s vyrovnaným rozpočtem.
Alexandr Vondra nedávno moderoval přednášku českého rodáka a slavného akademika Václava Smila. Ten ovšem mnohdy zastává přesně opačné názory než on.
Časopis One Earth vydal analýzu, která rozebírá dopady činnosti jednotlivých fosilních společností na planetu.
Vlna studentských protestů uzavřela školy a univerzity po celé Evropě v rámci nové kampaně namířené proti nečinnosti v otázce klimatické krize. Okupováno bylo zatím dvaadvacet škol a univerzit po celém kontinentu.
Starostka Prahy 1 upozorňuje na poničený trávník na Klárově. Vedle rekordně nízké účasti a zároveň největšího odporu jde o další selhání organizátorů pochodu pro život.
Na Pyrenejském poloostrově probíhá testování čtyřdenního pracovního týdne. Jih Evropy v tom není sám, podobně experimentuje i několik dalších států kontinentu, Česko mezi nimi ale chybí.
Fridays for Future chystají další stávku za klima. Napsali otevřený dopis premiéru Fialovi, v němž vyzývají vládu k rychlejšímu řešení klimatické krize, ukončení těžby na dole Bílina a zveřejnění dokumentů o stavu podzemní vody v dole Turów.
Konference fosilních gigantů ve Vídni se nesetkala s pochopením aktivistů. Protestů a blokád proti rozšiřování plynové infrastruktury v Evropě se účastnilo několik stovek lidí.
Právě vychází závěrečná kapitola šestého reportu IPCC. Co vzkazuje světu klimatologická komunita tentokrát? Slovy generálního tajemníka OSN: klimatická bomba tiká a čas na její zneškodnění se dramaticky zkracuje.
Úrodu nižší až o dvě třetiny oproti normálu dokážou způsobit vysoké teploty v době opylování. Ve Spojených státech už kvůli tomu šlechtí odolnější odrůdy.
Necelých sto padesát lidí protestovalo proti omezování práv veřejnosti promlouvat do stavebních plánů.
Počítačová strategická karetní hra Beecarbonize klimatickou krizi pojímá jinak než dosavadní herní průmysl. Namísto boje o přežití nabízí překvapivě věrohodné budování realistické utopie.
Návrh nového stavebního zákona vylučuje, že by se veřejnost mohla prostřednictvím spolků vyjadřovat ke stavbám, jež zasahují do životního prostředí.
Reakce na text ze serveru Psychologie.cz, který bagatelizuje environmentální žal a bez kontextu vytváří zkratku mezi žalem a politickým extremismem.
Ačkoliv to v kampani příliš často nezaznívalo, jednou z priorit nastupujícího prezidenta je i řešení změny klimatu a dekarbonizace naší energetiky. Co všechno ale můžeme v této oblasti od Petra Pavla realisticky očekávat a jaké jsou limity jeho přístupu?