kapitalismus | Deník Alarm

Velikonoce v sobě mísí oslavy jara i vrchol křesťanského roku, Ježíšovo vzkříšení – a pochopitelně i předcházející umučení. Jakkoliv spolu pohanská či lidová versus křesťanská tradice mnohdy soupeřily, smysl obou nakonec smetl kapitalismus.

V Česku je kolektivní smlouvou chráněno pouze 35 procent zaměstnanců. Evropská směrnice o přiměřené minimální mzdě je tedy krok dobrým směrem, ale zaměřuje se pouze na následky problémů, jimž čelíme.

Italský historik Guido Alfani hledá ve své knize roli bohatých ve společnosti napříč dějinami. Superbohatí a ekonomické nerovnosti podle něj ohrožují demokracii.

Sny o svobodnějším životě fungují jako rudý hadr na ty, kdo se drží berličky mýtu o přirozenosti současného stavu světa.

V dobách zakázkové ekonomiky to nemají lehké ani profesionální vrazi. David Fincher natočil další jízlivý procedurální thriller o excesech pozdního kapitalismu.

Druhá řada série Medvěd se nese v kontemplativním duchu. Příběh traumatizovaných jedinců, kteří dělají, co mohou, aby uspěli, patří k emocionálně nejkomplexnějším seriálům dneška.

V češtině vychází velkolepé vyprávění o proměně digitálního kapitalismu z pera Shoshany Zuboff. Hlavní roli hrají všemocní CEOs a bezbranné uživatelky, jenže slabá pointa odhaluje chyby v analýze i navrhovaných řešeních.

Kniha americké profesorky Shoshany Zuboff definující „kapitalismus dohledu“ vychází v českém překladu. Načasování nemohlo být lepší.

Upír jako metafora kapitálu se objevil už u Karla Marxe. I proto by se dalo očekávat, že bude na pomyslné ose třídního boje stát spíš na pravici. Je to však složitější. Přetiskujeme text z upírského čísla kulturního čtrnáctideníku A2.

Ruben Östlund si z Cannes odvezl Zlatou palmu za cynickou moralitu o křehkosti i houževnatosti kapitalistického systému. V některých ohledech zachází do extrémů, ale většinu času zůstává na povrchu.

Významný ekonom Branko Milanović se rozhodl analyzovat stav současného kapitalismu. Podle jeho názoru dnes nemá žádnou alternativu. Otázky klimatu však renomovaný autor zcela pomíjí.

Ekonomický růst není neomezený a jeho hranice nepředstavují jen ubývající přírodní zdroje, ale i samo lidstvo. Musíme si zodpovědět zdánlivě prostou otázku: Kolik je pro nás dost? Přetiskujeme text z letošního čísla A2 věnovaného nerůstu.

Debaty o nutnosti investovat, abychom byli dostatečně zajištěni na stáří, dorazily už i do Česka – země, kde čtvrtina lidí nemá ani dvanáct tisíc na nečekaný výdaj.

Největší hit Netflixu je zručně vystavěnou metaforou nelítostné reality Jižní Koreje a zúročuje i teorie Lacana či Lyotarda.

Zejména na levici se o konci kapitalismu a jeho nahrazení novým ekonomickým modelem mluví docela často. Tentokrát to ale může být pravda.

Elon Musk není žádný geniální vynálezce, za nějž se rád vydává. Je v pořádku ho kritizovat a dokonce i nenávidět. Třeba za to, jak potopil bitcoinovou komunitu.

S tím, jak se řada korporací snaží chovat odpovědněji, roste i naštvanost konzervativců, že ani kapitalismus už nefunguje tak, jak by si přáli. 

Podle Raje Patela termín antropocén zatemňuje skutečnost, že za klimatickou krizi nemůže jakési tíhnutí lidstva k destrukci a zániku, ale je důsledkem kapitalistické produkce.

Díky nakladatelství Neklid se na český knižní trh dostává kniha Jasona W. Moorea a Raje Patela, která usiluje o holistický pohled na podstatu kapitalistické ekonomie.

Z aktuálního čísla čtrnáctideníku A2 vybíráme článek, který se vrací na počátek devadesátých let a klade si otázku, jak je možné, že se původní nedůvěra v ekonomický liberalismus zvrátila v jeho nadšené přijetí.

Přetiskujeme rozhovor s Rajem Patelem a Jasonem W. Moorem, autory knihy Dějiny světa na příkladu sedmi laciných věcí, která nedávno vyšla česky v nakladatelství Neklid.

V novém díle podcastu Kvóty jsme s politoložkou a publicistkou Kateřinou Smejkalovou hovořili tom, jak pandemie koronaviru proměnila některá odvětví tzv. gig economy a co můžeme na poli kapitalismu platforem čekat dál. 

V polovině května vedl slovinský novinář Lenart Kučić z platformy Disenz rozhovor s antropologem Davidem Graeberem. Později se ukázalo, že to byl jeden z posledních rozhovorů publikovaných před jeho smrtí. Přeložili jsme ho pro vás!

Podle francouzského myslitele Bruna Latoura proměňuje klimatická krize veškeré politické proudy. Včetně těch, které se k ní zdánlivě tolik nevyjadřují.

Novinář Jiří X. Doležal před pár měsíci odešel z týdeníku Reflex, jehož redaktorem byl od začátku devadesátých let. Důvodem byly spory o příčinách klimatické krize. Doležal krizi uznává a jako řešení nabízí důsledný kapitalismus. 

Dokonce i nemateriální práci provází specifický druh únavy a přepracování. Za horizontem nynější krize se však možná rýsuje zcela nová etika práce oproštěná od ubíjejících projevů odcizení.

Na rozdíl od textů, které pouze analyzují, burcuje první český překlad Johna Hollowaye k přemýšlení a polemice o konkrétních podobách antikapitalistické praxe.

Pandemie, hospodářský propad a klimatická krize – to jsou tři velké výzvy, které lze řešit jen s podporou států. Koronavirus může znamenat i příležitost opravit nefungující systém.

Na začátku týdne zemřel ekonom Paul A. Volcker, jehož šéfování Federálnímu rezervnímu systému v osmdesátých letech proměnilo nejen USA, ale i zbytek světa. Více se jeho éře budeme věnovat v pátečním dílu podcastu Redneck.

V éře globálního kapitalismu nic jako státní suverenita neexistuje. Odpovědí na neregulovaný trh a jeho negativní dopady na svět musí být jedině jeho globální regulace.