Ukrajina nedávno přijala nové zákony, které jsou de facto pokusem zavést závazný výklad historie. Ne všichni jsou s nimi spokojeni.
Pokuta za zničení archeologické lokality v Měníně působí jako výsměch, a nikoli jako trest za likvidaci kulturního dědictví.
Ruský opoziční politik Boris Němcov byl zavražděn. Jde o první politickou vraždu takového významu v postkomunistickém Rusku. Bude to vražda poslední?
Příslušníci Islámského státu zničili řadu starověkých uměleckých artefaktů. Za jejich činy však můžeme hledat politická sdělení.
Polský film Ida získal Oskara za nejlepší cizojazyčný film. Podle polské kritičky Agnieszky Graff ovšem tento snímek neříká nic konkrétního o historii.
Rozhovor s moskevským historikem a aktivistou Iljou Budrajtskisem.
V české islamofobii můžeme spatřovat také důsledky pozitivistického přístupu k historii, v němž se zaměňuje konkrétní za obecné.
Jaké zásadní knihy o politice, společnosti nebo historii vyšly během uplynulého roku? Odpovídají autoři A2larmu a spřízněné osobnosti.
Rozhovor s režisérem Robertem Sedláčkem o Českém století, prezidentu Zemanovi a národní povaze.
Co pro nás dnes znamená výročí sametové revoluce?, ptá se autorka reflexivního textu. Především konec všech utopií.
Kdo byl Pavel Wonka? Disident, oběť, anebo spolupracovník StB? Zdá se, že všechno dohromady. Mohl se zasloužit o tento stát?
Politické televizní seriály House of Cards, Borgen nebo Západní křídlo Bílého domu mají své předchůdce. Jedním z nich byl americký akční seriál MacGyver.
Kampaň Člověka v tísni bojuje „proti ztrátě paměti“ a připomíná nám, že „komunismus bolí dodnes“.
Server iDnes nedávno přišel s bombastickou zprávou: nositel Nobelovy ceny míru se podle jejího titulku „zapletl s komunistickou StB“. Uspokojení novináře je z této formulace patrné.
Ve svém článku Vědecký antikomunismus se Ondřej Slačálek snad ani nesnaží předstírat, že kriticky reaguje na periodikum Securitas Imperii, které vydává ÚSTR. Vyrovnává si účty s Janem Cholínským za údajnou denunciaci Michala Pullmanna, k tomu semele komunistickou poslankyni Semelovou, banderovce, ruskou invazi na Krym, teorii totalitarismu, a jelikož se mu takto načrtnutý prostor jeví jako málo koherentní, „kriticky“ […]
Jak vypadá věda v podání Ústavu pro studium totalitních režimů? Překvapivě až příliš připomíná tu z doby, již ÚSTR studuje – a to nejen ideologickými tirádami odborně nekompetentních, ale politicky zasloužilých pracovníků. Nechybí ani udání historika, který přichází s inovativní interpretací faktů. Nevěříte, že je něco takového v dnešní době možné? Stačí zalistovat posledními dvěma […]
Uveřejňujeme reakci Adriana Portmanna, v současnosti jednoho z kandidátů na ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů, na nedávný článek Jana Grubera, který pod názvem Kujme pikle, pikle kujme, spekulujme, intrikujme vyšel na A2larmu. Publicista Jan Gruber zveřejnil minulý týden na internetovém portálu A2larm článek, jehož hlavním předmětem je nadcházející volba nového ředitele Ústavu pro studium […]
Dění v Ústavu pro studium totalitních režimů je znovu hojně diskutováno. Na pořadu dne je volba nového ředitele. Ústavu rovněž bylo pozastaveno členství v Evropské platformě svědomí a paměti, neboť se prý zpronevěřil jejímu kodexu a zaměstnává bývalé funkcionáře totalitních politických struktur. Z povídaček o nástupu agentů, bezskrupulózních přisluhovačů zločinné a odsouzeníhodné komunistické strany do Ústavu […]
S Michalem Uhlem, členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, jsme vedli rozhovor především o nadcházející volbě nového ředitele této kontroverzní instituce i o dalších okolnostech, které ji doprovázejí. Ačkoli konkrétní jména nebyla dosud oficiálně oznámena, na veřejnost již pronikla informace hovořící o pěti kandidátech. Dotkli jsme se i konfliktu Ústavu s Platformou evropské paměti a svědomí.
Těžištěm posledního letos odvysílaného dílu seriálu České století s názvem Zabíjení soudruha byl vztah dvou nejvýznamnějších mužů KSČ – tehdejšího prezidenta Klementa Gottwalda a generálního tajemníka strany Rudolfa Slánského. Proces s protistátním spikleneckým centrem byl jedním z mnoha, které se na vyžádání Sovětského svazu v té době uskutečnily v různých východoevropských státech. Intenzivní psychologické drama, které […]
Čtvrtý díl seriálu České století s názvem Všechnu moc lidu Stalinovi, jenž se soustředí na okolnosti bezprostředně předcházející Vítěznému únoru, komentují Milena Bartlová, Ondřej Slačálek a Roman Rops. Situace je podána jako zákulisní utkání dvou týmů: odhodlaní komunisté versus nejistí představitelé nekomunistických stran vlády Národní fronty a mezi nimi prezident Beneš v roli bezmocného arbitra.
Česká televize odvysílala druhý díl cyklu České století scénáristy Pavla Kosatíka a režiséra Roberta Sedláčka nazvaný Den po Mnichovu. Zajímalo nás, jak se na průběh a vyznění tohoto inscenovaného dramatu z české historie dívají tři pravidelní přispěvatelé A2larmu s výrazným názorem – dramatik Roman Sikora, politolog Ondřej Slačálek a spisovatel Roman Rops. Žádný z respondentů této miniankety […]
Minulé století bylo dobou strachu, toto století je dobou studu. Tak lze ve zkratce vyjádřit změnu převládajícího způsobu represe. Dalo by se říct, že 20. století bylo plné strašných událostí a neustrašených hrdinů. Nové století je sice zatím příliš krátké na to, abychom podobné tragédie – a s nimi i výzvy pro odvážné – vyloučili, ale prozatím to vypadá na čas […]