EU

Během jediné noci z 11. na 12. února se odehrála dramatická jednání o Ukrajině a Řecku. Odkryla mnohem víc než jen dvě otevřené rány Evropy.

Rozhovor s Janem Kellerem o transatlantické smlouvě a jejích alternativách.

Vývoj v jižní Evropě otevírá dveře nadějím, ale může je také nadlouho zmařit. Nejde o problém generálů bez vojska, ale spíš vojsk bez generála.

Falešní přátelé Ukrajiny, podporující eskalaci konfliktu, jsou motivováni spíše protiputinovským revanšismem než snahou pomoci obyčejným Ukrajincům.

Evropská centrální banka chce požadavky řecké vlády zaříznout hned na počátku. Těžit z toho mohou hlavně euroskeptické strany.

Zatímco válka na Ukrajině směřuje k eskalaci, Amerika předvádí nové manévry a prostor pro program nové řecké vlády se zužuje.

Víkendové nepokoje v Řecku, které zdramatizoval osud uvězněného mladého anarchisty, možná nezažehly povstání lidu. Ale země má beztak nakročeno ke změnám, jež mohou otřást celým kontinentem.

„Sesazování“ Miloše Zemana už není jen karikaturou intelektuálního potenciálu strůjců, aktérů i komparsistů dosti divoké kampaně. Slovní obhájci demokracie se již stávají pro demokracii faktickou hrozbou.

Komu bude Jean-Claude Juncker, nový předseda Evropské komise, sloužit? Evropanům, nebo korporacím?

Výročí pádu Berlínské zdi využila německá umělecká skupina k tomu, aby upozornila na zdi, které vznikají na vnější hranici Evropské unie.

Došlo po tragické události v Lampeduse vůbec k nějaké proměně migrační politiky EU?

Evropská unie se snaží Rusko připravit o pořadatelství nadcházejícího mistrovství světa ve fotbale. Tento pokus je však naivní.  

O čem vypovídají volby do Evropského parlamentu? Proč byla tak nízká volební účast? Máme se utěšovat tím, že Češi nevyslali do Bruselu neofašisty? Shrnuli jsme deset problémů, které Evropská unie, chce-li se udržet, bude muset řešit. A my s ní.