Energetická chudoba je problém, který nevyřešíme, pokud nebude energetická transformace sociálně spravedlivá. Klíčovou roli v tom hraje stát.
Mezi postkomunistickými zeměmi a zbytkem Evropy se rozevírají „klimatické nůžky“. Liknavost Východu při dekarbonizaci přitom bude mít negativní dopady i na naši ekonomiku.
Invaze na Ukrajinu vnesla do veřejného prostoru téma energetické krize. O roli obnovitelných zdrojů a komunitní energetiky jsme hovořili s analytičkou Kristinou Zindulkovou.
Ceny energií by měly po strmém nárůstu opět klesat. Situace je pro mnoho lidí mimo velká města přesto neudržitelná.
Jak se česká společnost staví k zelené transformaci, Zelené dohodě pro Evropu a jednotlivým typům energie v kontextu energetické krize? Průzkumy veřejného mínění přinášejí nečekaná zjištění.
Náklady na bydlení se dlouhodobě zvyšují. Loňské zdražování energií přitom odhalilo nedostatky systému pomoci. Konkrétně jde o vyplácení příspěvku na bydlení ve větších městech.
Evropská energetika přechází na nízkoemisní zdroje. Ačkoliv se mluví především o obnovitelných zdrojích, podle některých zemí by měly v energetice budoucnosti hrát významnou roli i jaderné elektrárny.
Se Zuzanou Vondrovou z Centra pro dopravu a energetiku jsme mluvili o energetické chudobě, přechodu na obnovitelné zdroje a zelené transformaci.
Energetická chudoba byla dlouho přehlíženým problémem, který zdůraznila až současná energetická krize. Kolik lidí této formě chudoby čelí a jaká řešení má smysl požadovat?