doprava | Deník Alarm

Primátor Svoboda by chtěl gumovat cyklopruhy. Samotné jeho myšlení ze všeho nejvíce připomíná gumu.

Martin Kupka prosadil zvýšení limitu na některých úsecích dálnic na 150 kilometrů za hodinu. Pro zvýšení neexistuje jiné zdůvodnění než populismus.

Protesty za maximální rychlost třicet kilometrů v hodině ve městech od začátku budí vášně. Středeční akce to potvrdila.

Speciální díl podcastu Bulvár, nahrávaný živě v rámci festivalu Za Prahu udržitelnou a sousedskou, se týkal dopravy. Hostil Žaloudka, Scheinherra, Lněničkovou a Polákovou.

Svobodní v jihomoravské metropoli vyzvali primátorku Vaňkovou, aby označila aktivisty za regulaci dopravy za teroristy.

Brno se pustilo do potřebné rekonstrukce přednádražního prostoru. Neexistující trasy pro cestující bohužel ohrožují zdraví i životy lidí.

Cyklista se rozhodl vyznačit cyklopruhy na magistrále v centru Prahy. Od svého gesta si slibuje větší tlak na řešení zoufalé situace cyklistů v Praze.

Kancléř Olaf Scholz označil měsíční jízdenku za devět euro jako zatím nejlepší nápad jeho vlády. Sleva na jízdném, která končí ve středu, výrazně pomohla životnímu prostředí.

Snížení povolené rychlosti v evropských městech na třicet kilometrů za hodinu se podle dat vyplácí. Počet vážně zraněných či zabitých díky tomu klesl minimálně o třetinu.

Tento díl Všichni tady umřeme bude jen pro otrlé! Podíváme se v něm totiž do ulic Brna, kde jsme zkusili v autě experimentálně ověřit, proč je třicetikilometrová rychlost úplný nesmysl.

Ve vedení města stále přetrvávají politické postoje nadřazující automobilovou dopravu jakémukoli jinému pohybu po městě. A to i přes její negativní dopady na městské ovzduší, zdraví obyvatel a stav veřejných prostranství. 

V Brně auta ročně srazí přes dvě stě chodců – a proto je potřeba regulovat koloběžky. Na chodníku o ně nechce zakopávat nikdo. Nikdo se ale také nechce bát o život při jízdě na kole.

Ideologický požadavek na „neomezování automobilů“ toxicky ovlivňuje všechny aspekty domácí dopravní politiky. Chystané změny parkování z dílny vedení Prahy na tom nic nemění.

Nová studie problematizuje předpokládaný pozitivní vliv, který na dopravní přetíženost měst v USA měly mít ridesharingové společnosti – tedy firmy jako Uber nebo Lyft.

Sněmovna schválila požadavek na boční odstup 1,5 metru při předjíždění cyklistů. Zastánci novely očekávají zvýšení ohleduplnosti vůči cyklistům, kteří ze srážky s autem málokdy vyváznou bez zranění.

Několik desítek metropolí v rámci protipandemických opatření rozšířilo cyklistickou infrastrukturu. Výrazně se tím navýšil počet cyklistů a cyklistek pohybujících se po městech.

Po snížení daní nevyhnutelně přicházejí škrty ve veřejných službách. Doplatí na ně nejen chudší lidé, ale i chudší kraje – jako první je na řadě Ústecký.

Kauza rozšíření Letiště Václava Havla není jen o vlivu na životní prostředí. Ukazuje i to, že vláda nemá koncepci rozvoje regionů a netuší, komu a čemu mají sloužit její investice do infrastruktury.

Doprava dětí do škol tvoří asi jednu čtvrtinu dopravy během pracovních dní. Iniciativa School Streets to chce změnit. 

Architektonické soutěže by se neměly stávat fíkovým listem pro urbanisticky nevhodné projekty, které negativně zasahují do charakteru měst. 

Kontroverzní projekt, před nímž varují ekologové, dostane vláda na stůl už v pondělí. V době koronavirové pandemie tak vláda řeší, zda podpoří stavbu za více než šest set miliard. 

Španělské Bilbao se stane prvním evropským městem nad tři sta tisíc obyvatel, které na všech svých silnicích omezí rychlost dopravy na třicet kilometrů za hodinu. Radnici k tomu vedou bezpečnostní i ekologické důvody.

Politici se nás snaží přesvědčit, že pohybovat se po městě jinak než v autě je nebezpečné a nedá se proti tomu nic dělat.

O tom, že Praha doplácí nejen na MHD, ale i na motoristy, o experimentech na Smetanově nábřeží i celém dosavadním kurzu radnice v oblasti dopravy jsme hovořili s odborníkem spolku AutoMat Vratislavem Fillerem.

„Revoluce našich dnů bude městská, nebo žádná,“ tvrdil už před padesáti lety filosof Henri Lefebvre. Stojí v roce 2020 západní města na prahu zásadní revoluce v dopravě? 

V hlavním městě je i po zdravotní krizi stále neskutečně těžké prosadit opatření, která by omezila průjezd aut a zlepšila životní prostředí.

Světové metropole kvůli koronaviru hromadně přistupují k podpoře bezmotorové dopravy. Kdy se k nim přidá i Praha?

Počínaje dneškem začíná v Česku platit nový železniční jízdní řád. Přináší o něco více spojů, ale také razantní nástup soukromých dopravců – a spolu s tím i řadu komplikací.

Řidiči jsou lovná zvěř – autobusové pruhy vznikají zlovolně, retardéry jsou určené k ničení aut, zóny placeného stání k ožebračování motoristů a cyklisté v Praze vymřeli před sedmdesáti lety.

Proč v Praze jezdí tak mizivé procento lidí na kole a co se s tím dá dělat? Na tyto otázky se pokusila odpovědět konference Cyklistika v kopcovitých městech.