dějiny | Deník Alarm

Počátek socialistické politiky ve střední Evropě byl výsledkem spolupráce českých a německých dělníků v habsburské monarchii.

Rozhovor s italským historikem Guidem Alfanim o bohatých a jejich měnícím se postavení v průběhu dějin. Současná míra majetkových nerovností podle něj ohrožuje demokracii, jak ji dnes známe.

Snímek režiséra (a vzdáleného příbuzného protagonistů) Tomáše Mašína se nepřiklání ani na jednu stranu pomyslného sporu o skupinu bratří Mašínů.

Bratři o krvavé cestě Josefa a Ctirada Mašínových za svobodou jsou nejlepší jako dynamický akční thriller, v němž dochází k překonávání hranic států i těl. Film je vyprávěn bez hluchých míst, ale i bez hloubky a kontextu.

Před padesáti lety byl násilně odstaven od moci chilský socialistický prezident Salvador Allende. Vystřídala ho diktatura generála Pinocheta. Zničit odkaz prezidenta-mučedníka však nedokázala.

Před padesáti lety Pinochetův vojenský převrat v Chile násilně ukončil socialismus prezidenta Allendeho. Čeho chtěl dosáhnout a proč musel nakonec zemřít?

Politická reprezentace Hradce Králové uvažuje o odstranění dalšího uměleckého „reliktu“ komunistické minulosti. Co nám odstraňování závadných památníků říká o naší současnosti?

Historik Ivan Šedivý se ve své nové knize s názvem TGM. K mytologii první republiky zamýšlí nad vznikem, fungováním a postupným oslabováním kolektivně sdíleného pozitivního obrazu prvního československého prezidenta.

Kristen R. Ghodsee přichází s knihou pěti biografií feministických revolucionářek východního bloku.

V neděli 2. října budou ve Varšavě rozdány nejprestižnější polské literární ceny Nike. Cenu čtenářů proti všem předpokladům získá dokumentární kniha o osudech homosexuálů během druhé světové války a po ní.

Co charakterizuje proudy radikálně levicového hnutí v někdejším Československu? I na to jsme se zeptali historika Jana Mervarta. Přetiskujeme článek z nového čísla A2, jehož hlavním tématem je československá radikální levice.

Rok po smrti antropologa Davida Graebera se objevila kniha, na níž spolu s archeologem Davidem Wengrowem pracovali deset let. Autoři přesvědčivě ukazují, že lidstvo mělo vždy možnost žít jinak.

Z aktuální čísla A2 věnovaného bělohorské bitvě publikujeme esej, který poukazuje na to, že nás při vzpomínání na „potyčku“ z roku 1620 zajímá mnohem více mem národní poroby než skutečná událost.

Legalizaci odborové organizace a práva na stávku před sto padesáti lety na našem území předcházely sociální boje i národnostní spory v rámci socialistického hnutí.  

Češi si v roce 1946 zvolili stalinistickou KSČ v relativně svobodných volbách. Dnes si tento mindrák chceme opožděně kompenzovat bořením sochy generála osvoboditelské armády. 

Novinář Erik Tabery se ve své knize ptá po smyslu dějin českého národa, postupuje však v mnoha ohledech ahistoricky a minulost převypravuje tak, aby nerušila.

Přetiskujeme rozhovor s americkou historičkou a odbornicí na dějiny Sovětského svazu Wendy Z. Goldman o revoluci, teroru a mechanismech represe a strachu.

Okamurovo zpochybňování romského holocaustu vyvolalo vlnu oprávněné kritiky. Jenže podobně relativizující názory sdílí i řada českých konzervativních historiků a politiků

S historikem Matějem Spurným jsme hovořili o „osmičkových“ výročích, která nás tento rok čekají. Co si z nich můžeme odnést?

Nová kniha publicisty Stanislava Motla mapuje osudy československých interbrigadistů ve španělské občanské válce. Jejich odvážný antifašismus je dodnes inspirující.

S historičkou Kateřinou Čapkovou a romistkou Helenou Sadílkovou jsme mluvili o holocaustu Romů a psaní dějin menšinových společenství.

S německým historikem Thomasem Lindenbergerem jsme mluvili o vyjednávání za komunismu, kritice teorie totalitarismu a Ústavu pro studium totalitních režimů.

Česko zažívá další kolo vyhroceného sporu o tom, kdo a jak smí interpretovat minulost. O výklad dějin se ale bojuje po celém světě.

Co znamená psát ženské dějiny a jak pro ně získat uznání? Přinášíme rozhovor s historičkou Annou Hájkovou.

Projekt Zkušenost totality, který připravuje Skautský institut, zavede junáckou mládež na výpravu do historie – po předem vyšlapaných stezkách.

Přinášíme překlad krátkého zamyšlení italského politika a marxistického filosofa, poprvé publikovaného v roce 1916.

V češtině vyšla nová kniha esejů od maďarského filosofa a disidenta Gáspára M. Tamáse. Proč je důležitá?

Do Bratislavy zavítal Jonas Staal, holandský umělec, pro kterého je umění „političtější než politika“.

Třetí knihou do víkendové knihovničky A2larmu je autobiografie německé herečky Hildegard Knef, odkrývající různá traumata druhé světové války.

Alexis Tsipras musel na tvrdé reformy určené Řecku přistoupit. Učinil tak ve jménu komunismu.