O intelektuálním vývoji levice v Československu a o tom, proč dnes marxismus prochází určitou rehabilitací, jsme hovořili s historičkou Kristinou Andělovou.
Šéfkomentátor Lidových novin je pro zvýšení čtenosti a lajky ochoten udělat cokoli. A nevadí mu ani to, že si protiřečí.
Každá identita bez nepřítele chřadne a uvadá. Pro pravici už tuto funkci neplní komunisté, jejich místo zaujala „nová levice“.
Spolupráce ČSSD s KSČM není dobrý nápad, ale antikomunismus v tom nehledejte.
Ministr kultury Daniel Herman se zatím staral především o hladký průběh církevních restitucí. Stačilo ale málo a je z něj opravdový hrdina.
Českými předměstími obchází to nejvyjukanější strašidýlko levicového progresivismu: zavírání hypermarketů. Sedmkrát do roka!
Ani po padesáti letech se v masmédiích neobjevila pravda o Velké kulturní revoluci. Absence pravdy nepostihuje jen Peking, ale i západní svět.
Video, v němž Martin Věchet zve Miloše Jakeše na „undergroundový“ festival Trutnoff, odstartovalo sérii povedených komických čísel.
S významnými členy nové polské levicové strany Razem jsme hovořili o současné vládě, protestech proti ní a blízké budoucnosti.
Jaké to je, přát kulturnímu redaktorovi týdeníku Respekt smrt? Nic moc hezkého, stejně jako jeho výroky na Twitteru.
Ukrajina zakázala stranu, která není ani komunistická, ani nebezpečná. Razí tím cestu nové levici, která nebude loajální ani k Rusku, ani k Západu.
Polistopadový systém se nám rozkládá před očima. Vedeme zápas o další směřování Česka.
O filmové a literární reflexi předlistopadového režimu, o roli antikomunismu a snaze uchopit minulý režim jako traumatickou zkušenost jsme hovořili s Veronikou Pehe.
Nekonečné debaty o poválečném vyhnání Němců ukazují, že ani po sedmdesáti letech nejsme schopni se s tímto traumatem důstojně vypořádat.
Papež František nedávno blahořečil oběť antikomunistické vlády v Salvadoru, arcibiskupa Óscara Romera. Kam až může vést fanatický antikomunismus?
Ukrajina nedávno přijala nové zákony, které jsou de facto pokusem zavést závazný výklad historie. Ne všichni jsou s nimi spokojeni.
Kulturní elity a ikony českého šoubyznysu v tom mají jasno: Evropa nemá nárok na vlastní názor.
V českém veřejném prostoru existuje několik protichůdných náhledů na putinovské Rusko. Realistické hlasy jsou bohužel v menšině.
Včerejší pražské oslavy 25. výročí sametové revoluce byly nakonec velmi rozmanité. Jednota roku 1989 už je dávno pryč.
Čeští novináři a pravicoví politici viní levici z „odklonu od Havla“ a odkazu disentu. Ve skutečnosti tuto tradici sami pošlapávají.
Kdo byl Pavel Wonka? Disident, oběť, anebo spolupracovník StB? Zdá se, že všechno dohromady. Mohl se zasloužit o tento stát?
Při vymítání totalitních tendencí se okatým totalitářem snadno stane samotný exorcista. V boji s „komunistickým fízlem“ se to přihodilo Miroslavu Kalouskovi.
Současný student-levičák se vymezuje proti antikomunismu Břetislava Rychlíka, podle kterého si dnešní „zlatá mládež“ nemá právo stěžovat na poměry z pozice autentické levice.
Vadí vám, že někdo vydělá za den, co vy za deset let? Ovládá vás závist.
Kampaň Člověka v tísni bojuje „proti ztrátě paměti“ a připomíná nám, že „komunismus bolí dodnes“.
Server iDnes nedávno přišel s bombastickou zprávou: nositel Nobelovy ceny míru se podle jejího titulku „zapletl s komunistickou StB“. Uspokojení novináře je z této formulace patrné.
Ve svém článku Vědecký antikomunismus se Ondřej Slačálek snad ani nesnaží předstírat, že kriticky reaguje na periodikum Securitas Imperii, které vydává ÚSTR. Vyrovnává si účty s Janem Cholínským za údajnou denunciaci Michala Pullmanna, k tomu semele komunistickou poslankyni Semelovou, banderovce, ruskou invazi na Krym, teorii totalitarismu, a jelikož se mu takto načrtnutý prostor jeví jako málo koherentní, „kriticky“ […]
Jak vypadá věda v podání Ústavu pro studium totalitních režimů? Překvapivě až příliš připomíná tu z doby, již ÚSTR studuje – a to nejen ideologickými tirádami odborně nekompetentních, ale politicky zasloužilých pracovníků. Nechybí ani udání historika, který přichází s inovativní interpretací faktů. Nevěříte, že je něco takového v dnešní době možné? Stačí zalistovat posledními dvěma […]
Co je úkolem dokumentárních filmů? Mají pouze vyvolávat celospolečenské diskuse nebo mají být jednoznačným vyjádřením názoru tvůrců? A je vůbec možné pouze vyvolat debatu a nevyslovit svůj názor, víme-li, že nic takového jako neutrální pohled neexistuje ani v dokumentárním filmu? Ivo Bystřičan ve svém novém filmu Dál nic, jenž popisuje spory o výstavbu dálnice D8, […]