Andrej Babiš
Česká pirátská strana odmítla účast v pravicovém opozičním bloku pod vedením Petra Fialy. A dobře udělala – právě Piráti by totiž mohli konečně skoncovat s Andrejem Babišem.
Prezident republiky zrušil ústavu, Babiš opět selhává a sociální demokraté stále stojí před dvěma variantami svého zániku.
Hnutí proti premiérovi by mělo problematizovat jeho věcná selhání, a ne přesvědčovat již přesvědčené o tom, že je Andrej Babiš neřád.
Hnutí Milion chvilek pro demokracii tvrdí, že nemá vlastní politický program ani cíle. Jenže jestli mladí lidé nechtějí, aby jim vládli noví političtí šíbři, nezbývá jim než usilovat o politickou moc.
V opozici proti Babišovi dnes bolestně chybí levicová humanistická alternativa. Místo toho se dopředu dere ODS s otevřenou nenávistí vůči liberalismu i levici. Co s tím?
Milion chvilek pro demokracii, které úspěšně plní náměstí, nemá vůbec jednoduchou pozici. Není ani jisté, zda přesvědčí větší část společnosti.
Svět potřebuje zásadní změnu v boji s klimatickou krizí, Česko zase větší soudnost ve válce s Babišem. Nic z toho se zatím nerýsuje.
Hnutí Milion chvilek pro demokracii se stává důležitým aktérem české politiky.
Andrej Babiš zatím vždy dokázal ze svých skandálů a podezření ze střetu zájmů vybruslit a politicky na tom ještě vydělat. Není důvod se domnívat, že tentokrát to bude jiné.
Iniciativa Milion chvilek pro demokracii se na své poslední akci, na niž přišly desítky tisíc lidí, pustila do Andreje Babiše jako znečišťovatele a výrobce druhořadých potravin.
Kampaně Babišova ANO se čím dál víc oprošťují od politiky a raději sázejí na stupiditu. Pro korporátní komunikaci v čase krize je to ta nejlepší taktika.
Pondělní demonstrace ukázala, že by se antibabišovské hnutí namísto vzývání antikomunismu mělo více zaměřit na konkrétní požadavky a hledat pro svou kritiku nový jazyk.
Politická dráha Andreje Babiše je vyvrcholením polistopadové politiky, kterou je potřeba překonat.
Nejnovější kauza Andreje Babiše ukazuje limity zpravodajství založeného na zdánlivě funkčních pravidlech.
Andrej Babiš vyhlásil budování české společnosti jako rodinné firmy. Co by se stalo, kdyby firma přišla o peníze?
Přinášíme projev naší redaktorky Apoleny Rychlíkové z demonstrace na Staroměstském náměstí během akce Milion chvilek pro demokracii.
Sociální demokracie má poslední dobou zvláštní dar postavit se vždy doprostřed, nic tím nevyřešit a všechno prohrát.
Česká média v kauze Babišova syna pomohla premiérovi. Neoslovila totiž lidi, kteří nemají čas na rychlé online zprávy ani investigativu.
Aktuální kauza žene Andreje Babiše do kouta. Může nastartovat přechod Česka k iliberálním demokraciím, jak je známe z Maďarska a Polska.
Protibabišovské protesty za účasti Miroslava Kalouska jen dále přispívají k posilování pozice Andreje Babiše.
Účastníci protestu požadovali konec vlády ANO a vyšetření kauz spojených s Andrejem Babišem.
V normální společnosti by Andrej Babiš odstoupil. V takových poměrech ale nežijeme, a tak je dost pravděpodobné, že premiér kauzu kolem svého syna ustojí – i když by neměl.
Krym, Moskva, psychiatrie, politika, špinavé kšefty. Česko má po dlouhé době kauzu, o které se budou točit seriály.
Výroky Andreje Babiše o řešení problematiky spojené s migrací jsou populismus, který nemá s fakty mnoho společného.
Asi tři stovky lidí demonstrovaly za přijetí válečných uprchlíků a proti „politice cynismu”.
Andrej Babiš se chlubí, že maká patnáct hodin denně. Zapomněl nám ale říct, že velký byznys chystá změny zákoníku práce, které ublíží zaměstnancům.
Andrej Babiš vysvětluje nepřijetí padesáti syrských sirotků tím, že těch „svých“ máme dost. Ani pro ně ale není schopen nic udělat.
Zdá se, že Andrej Babiš dosáhl odmítnutím padesáti sirotků dna. Volby jsou ale až v říjnu.
Vláda už poněkolikáté nepřijala zákon o sociálním bydlení. Místo toho chce Andrej Babiš stavět. Například v severních Čechách ale nedostatek bytů není problém.
Deset let od začátku finanční krize jsme nevyřešili hlavní problém: směřujeme k budoucnosti, ve které je místo jen pro pár superbohatých.