Svět Archives – Strana 36 z 153 – Deník Alarm

Zveřejňujeme polemickou reakci na článek Ondřeje Slačálka ze strany iniciátorů petice Mír a spravedlnost, která vyzývá k ukončení bojů na Ukrajině.

Když se řekne Německo a ochrana klimatu, mnoha lidem se vybaví pozice klimatického lídra spíše než bourání vesnice kvůli uhlí v roce 2023. Aktuálně se ale děje právě to druhé.

O Ukrajině a dalších východoevropských zemích často mluvíme jako o evropských periferiích. Jsou to ale také hranice bílé Evropy, jak ukazuje nejen pracovní migrace a kvetoucí byznys s náhradním mateřstvím.

Nová studie detailně ukazuje, jak vypadal interní klimatický výzkum ropné společnosti ExxonMobil. Předpovědi vědců Exxonu se později takřka beze zbytku naplnily. Společnost je ignorovala.

Prosincová razie proti takzvaným Říšským občanům odstartovala kauzu monarchistického spiknutí usilujícího o obnovení německého císařství.

Mírová vyjednávání o etiopském konfliktu zatím ztroskotávají. A i v případě jejich úspěchu bude v regionu přetrvávat nedůvěra vůči západním zemím.

V uplynulých měsících hrozila Spojeným státům železniční stávka. Tu nakonec zatrhl federální Kongres. A právě o zlomové prohře železničářů je nový díl podcastu Redneck.

Proč státy Evropské unie stále nesmyslně lpí na tržních dogmatech globalizace, když zbytek světa už je dávno opustil?

Zatímco si bývalý brazilský prezident Jair Bolsonaro užívá na Floridě, jeho podporovatelé se pokusili o státní převrat. Podpory se nedočkali ani od Bolsonara, ani od armády.

V novém dílu podcastu Na rozcestí mluví antropoložka Kristine Krause o otázkách zdraví, občanství a péči.

Korupce, vykořisťování a pokrytectví udělaly z fotbalového šampionátu nejkontroverznější sportovní událost nejen posledního roku.

Populismus je definován příliš zjednodušeně. Nejde přitom jen o akademické pochybení, ale o hmatatelný problém pro demokracii a politický diskurs.

K řešení problémů dnešního rentiérského kapitalismu a ohrožení ekosféry je zapotřebí celá řada nových nástrojů.

Japonsko na sklonku roku zavedlo největší bezpečnostní změny od konce druhé světové války. Pacifismus je prezentován jako slabina japonské politiky.

Za hlavní existenční hrozbu současnosti je považována klimatická krize. Podle mnohých vědců je ale přinejmenším stejně závažným problémem vymírání druhů. Proč bychom měli přenechat polovinu planety divoké přírodě?

V šedesátých letech přišli v Amsterdamu radikální anarchisté ze skupiny Provo s nápadem na bezplatné sdílení kol. Mnohé jejich požadavky a nápady jsou aktuální dodnes.

Ve věku 82 let zemřel brazilský fotbalista Pelé, mnohými označovaný za nejlepšího hráče na světě.

Klimatická krize o sobě dala i letos silně vědět. V naší klimatické anketě se ohlížíme za nejdůležitějšími událostmi a počiny v oblasti změny klimatu za uplynulý rok.

Letošek přinesl řadu světových událostí, na které lze pohlížet jako na přelom jedné éry. Na nejdůležitější z nich jsme se ptali našich redaktorů a spolupracovníků redakce.

Na Maltě se projednává zákon o dekriminalizaci interrupcí. Znamenal by, že doktor může se souhlasem provést umělé přerušení těhotenství v případě ohrožení života a zdraví těhotných, aniž by jim za to hrozily až čtyři roky vězení.

Mohli jsme sledovat dlouhodobou degradaci sociálního státu na Ukrajině. Poválečná obnova by mohla být příležitostí ten přístup přehodnotit.

S ředitelem maďarské Amnesty International Dávidem Vigem o tom, jak vypadají diskuse o sexualitě ve školách rok od přijetí anti-LGBT zákona. Proti kterým dalším skupinám Orbán vystupuje? A může pomoci EU?

V novém dílu podcastu Na rozcestí hovoří socioložka Brigitte Aulenbacher o pečovatelské službě v evropském kontextu a její možné budoucnosti.

Společně s tím, jak se radikalizuje část klimatického hnutí, zesilují i represe státního aparátu. To, co je už dlouhé roky realitou aktivistů v autoritářských zemích, se začíná stávat realitou i v „demokratickém světě“.

Největším dárkem, který si můžeme dát o letošních Vánocích, je rozhodnout se nepřehánět to s konzumem.

Do konce roku vstoupí v Británii do stávky velká část pracujících veřejného sektoru a v lednu se budou přidávat další odvětví. Sílící sociální hnutí je nejspíš předznamenáním větších změn a porážky konzervativců ve volbách.

Tři přeživší z Chersonu, Nové Kachovky a Kachovky popisují mučení a nelidské zacházení, kterému byli vystaveni po zatčení ruskou armádou.

Další blahořečení „mučednice čistoty“ dál stereotypizuje oběti sexualizovaného násilí uvnitř katolické církve. Přeživší, které nezemřely, aby se ubránily znásilnění, jako by neměly v církvi své místo.

Ukrajinští zdravotníci dostávají zaplaceno s několikaměsíčním zpožděním nebo jen částečně. Na vině je válka i reforma ukrajinského zdravotnictví z roku 2018.

Výročí úmrtí ikony španělských fašistů opět vyvolalo vášně. Přispěl k tomu i nový zákon o demokratické paměti, napravující křivdy způsobené fašistickým režimem.