Od prezidenta jsme se v nedělním projevu ke kauze Vrbětice dozvěděli, že celý týden četl podklady a hledal v nich potvrzení, že to mohlo být jakkoliv. Za celý týden si podtrhl jedinou větu v textu, podle níž neexistuje důkaz, že agenti ve Vrběticích skutečně byli. Což ale víme všichni celý týden. V průběhu náročného týdne se Miloš Zeman sešel se svým předchůdcem Václavem Klausem, který to nevydržel a hned druhý den vysypal Blesku, že si myslí víceméně totéž co Zeman a že prezident nemá dost informací, aby celou věc posoudil – což pak Zeman také víceméně řekl. V předtočeném rozhovoru nám dále sdělil, že ho audit Evropské komise k Babišovu střetu zájmů nezajímá a ať sněmovna udělá cokoli, nechá Babiše dovládnout klidně v demisi. Mimoto nedokázal popřít sám sebe, když opakovaně urážel moderátorku. Je škoda, že takto kritický nebyl Zeman nikdy sám k sobě, protože pak by nemusel hledat idioty pořád jen kolem sebe.
Když Miloš Zeman po týdnu mlčení tvrdí, že vlastně není jasné, kdo přesně za Vrběticemi stojí, a že je nutné vše vyšetřit, pak v tuto chvíli musíme pracovat s verzí, že to není jasné právě Zemanovi, a to proto, že nechce, aby to bylo jasné. Protože dokud to jasné nebude, nelze za viníka označit Rusko a pravda může být jakákoliv. A o nic jiného prezidentovi a jeho spojencům, jako jsou Václav Klaus nebo Tomio Okamura, patrně nejde. Otázkou samozřejmě je, zda je v možnostech prezidenta výsledky vyšetřování pochopit – vzhledem k tomu, že má celou svou politickou kariéru problém rozeznat, co je a co není pravda nebo co přesně se píše v dokumentech informačních služeb. Ale to už je jiný příběh.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás