V souvislosti se zaváděním evropské směrnice o práci prostřednictvím digitálních platforem se vláda Andreje Babiše snaží změnit definici závislé práce. Kritici varují před tím, že by mohlo dojít k postupné legalizaci švarcsystému a že se budou smazávat rozdíly mezi prací na živnostenský list a klasickým zaměstnaneckým poměrem. Proč k tomu současná vláda sahá? Jak to souvisí s prací pro digitální platformy? A co od změn můžeme očekávat? O tom si v pořadu Studio Alarm+ povídáme s odborovým právníkem z Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslavem Stránským.
Které sektory podle vás ovlivní změny v zákoníku práce a nová definice závislé práce? Nejčernějším scénářem je asi to, že jako živnostníci budou pracovat i lidé v továrnách v těžkém průmyslu. Myslíte si, že tento scénář hrozí?
Nevím, jestli se mi nad tím vůbec chce přemýšlet a jestli se mi to vůbec chce říkat, aby to nebylo vnímáno jako nějaká forma návodu. Vybavuji si slova jednoho skvělého pedagoga z Právnické fakulty. Když nám prezentoval nekalou soutěž v obchodněprávních vztazích, mluvil o „perverzní tvořivosti“ a schopnosti vymýšlet různé věci. Češi jsou v perverzní tvořivosti opravdu přeborníci – zvlášť když jde o to něco „ošulit“. Položme si tedy otázku, v jakých dalších oblastech budou nastavovat formy spolupráce tak, aby se vyhnuli znakům nadřízenosti a podřízenosti. Nemusíte být nějaký brilantní právnický mozek, abyste si představili třeba „ajťáka“, jemuž nadřízený nastaví spolupráci takovým způsobem, aby co nejvíce minimalizoval nebo vyloučil znaky organizačního vedení, bezprostřední kontroly, zadávání pokynů a určování přesné doby výkonu práce.
Ta definice závislé práce působí trochu jako návod, čemu se vyhnout, aby spolupráce byla legálně v pořádku…
Není úplně složitý rébus, jak tu spolupráci nastavit. Říkal jsem, že ani nemusíte být brilantní právník, ale společnosti provozující digitální platformy samozřejmě brilantní právníky mají. Kam všude to bude pronikat, jestli se skutečně naplní, že lidé budou pracovat jako živnostníci i v průmyslu, to ještě nevíme, ale já se toho bojím. Doufám, že se to nestane.
Ale teoreticky to možné je…
Konzultovali jsme to s některými našimi kolegy z odborových svazů v průmyslovém sektoru a hráli jsme takovou hru. Měli se podívat na profese, které mají v podnicích, a měli si představit, jestli by mohli změnit formu spolupráce u různých zaměstnanců takovým způsobem, aby naoko dostali pryč znaky bezprostředního organizování, kontrolování, přesného určování výkonu práce. Zajímalo nás, jestli by to bylo možné. A ti kolegové nám říkali, že si to představit určitě umí. Lidé budou dostávat zakázky, dostanou balík úkolů, které mají v nějakém čase splnit. Budou se tvářit, že nemusí být od osmi do čtyř v továrně a že tu práci můžou udělat, kdykoliv budou chtít. Nikdo je nebude kontrolovat, vždyť přece vědí, co mají dělat… Na základě toho jsme si uvědomili, že i v těchto profesích bude možné něco podobného provádět. Uvidíme samozřejmě, jak moc o to budou stát jednotliví zaměstnavatelé. Věřím, že většina zaměstnavatelů bude chtít mít zaměstnance v standardních pracovněprávních vztazích, ale teoreticky to skutečně možné je.
Na celý rozhovor se můžete podívat na našem youtubovém kanálu.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás