Od národnostních sporů po nacismus a vyhnání. Nacionalismus rozbíjel česko-německé vztahy od konce 19. století

Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně vyvolal řadu emotivních vyjádření a stal se předním politickým tématem. Pod vlivem politického rozdmýchávání ze strany SPD a Stačilo! se ze setkání v Brně stala větší událost, než jakou by za normálních okolností byla. Zatímco pro velkou část veřejnosti na české i německé straně a historickou obec je otázka vyhnání Němců po konci druhé světové války do značné míry probádaným a uzavřeným tématem, někteří politici se snaží vybičovat nacionalistický resentiment a získat na celé události laciné politické body. Stejně jako dnes i v minulosti, konkrétně od poloviny 19. století, byl nacionalismus hlavní příčinou vypjatých sporů mezi Čechy a Němci. Vyvolávání národnostních sporů se naopak snažil na přelomu 19. a 20. století potlačit dělnický internacionalismus, pro který byl přednější třídní boj a nikoliv národní revoluce. I v 19. století byly typické společné pochody českých i německých dělníků, tzv. tábory lidu. Neochota části německé menšiny přijmout nový československý stát a ignorování problémů početné německé menšiny ze strany vlády po roce 1918 však vztahy zhoršily. Hospodářská krize a především nástup nacismu v Německu pak vygradovaly spory do takové míry, že už se společné soužití v poválečné době stalo nemyslitelným. 

Do nového dílu podcastu Dějiny bez konce jsme si pozvali profesora historie Stanislava Holubce, se kterým jsme probrali historii česko-německých vztahů, osudy německých antifašistů po konci války, osudy sudetských Němců, kteří byli vyhnáni z pohraničí do Bavorska, stejně jako historický vývoj sudetoněmeckého sdružení.