Mezi kartely a Trumpem. Mexiko podstupuje těžkou zkoušku

Když mexické úřady vypátraly a zabily „El Mencha“, jednoho z nejhledanějších obchodníků s drogami na světě, operace přinesla možná opačný efekt, než očekávaly. Razie vyvolala vlnu odvetného násilí ze strany ozbrojenců kartelu, která se rozlila takřka přes celé západní Mexiko, především pak ve státech Jalisco a Michoacán. Bezpečnostní expert Eduardo Guerrero přirovnal reakci kartelu Jalisco Nová generace (CJNG) k „raněné šelmě zahnané do kouta“.

Devětapadesátiletá hlava kartelu, jejíž skutečné jméno zní Nemesio Rubén Oseguera Cervantes, byla smrtelně raněna, když se mexická armáda pokusila El Mencha zajmout během operace, na které se podílely i americké zpravodajské služby. Washington už dříve nabídl za jeho dopadení odměnu 15 milionů dolarů. Mexický ministr obrany Ricardo Trevilla Trejo uvedl, že když mexická armáda obklíčila chatu v lesnaté oblasti nedaleko města Tapalpa na západě země, El Menchovi bodyguardi zahájili palbu. Během přestřelky se Oseguerovi podařilo uniknout do nedalekého lesa, kde byl následně zraněn a zadržen. Zemřel na následky zranění při převozu do nemocnice v mexické metropoli.

Otočka v přístupu ke kartelům?

Operace byla dalším projevem tlaku Spojených států na jižního souseda, aby podnikl důraznější kroky proti zločineckým skupinám obchodujícím s fentanylem, metamfetaminem a kokainem. Je zřejmé, že přístup mexické vlády ke kriminálním skupinám v zemi se mění. Strategii „Abrazos, no balazos“ („Objetí, ne kulky“), zavedenou minulým prezidemtem Andrésem Manuelem Lópezem Obradorem (AMLO), která se více než na otevřenou válku s organizovaným zločinem zaměřila na jeho kořeny, zřejmě alespoň z části nahradí mnohem agresivnější taktika, která připomíná kroky pravicových předchůdců.

Socioekonomická nejistota pohání náborové kampaně mexických kartelů, které jsou podle odhadů čtvrtým největším „zaměstnavatelem“ v zemi.

Levicová vláda od dob Lópeze Obradora chtěla pomocí sociálních reforem zatočit s chudobou, což je častý důvod vstupu mladých lidí do služeb drogových kartelů. Na taktiku svého předchůdce a spolustraníka po svém nástupu chtěla navázat i Claudia Sheinbaum. V rámci iniciativy Plan México prezidentka slíbila, že mladým lidem poskytne nová učňovská místa a měsíční stipendia a dále posílí vzdělávací infrastrukturu. Součástí má být i navýšení počtu univerzitních míst až o 330 tisíc nebo kulturní a sportovní vyžití zdarma.

Plán se zaměřuje i na snadnější přechod ze školy na trh práce, protože zemi se stále nedaří vyřešit vysokou nezaměstnanost mladých lidí. Jde o značný problém takřka celé Latinské Ameriky, kde byl v roce 2025 podíl nezaměstnaných v rámci mladé generace třikrát vyšší než u dospělých. Navíc přibližně 60 % zaměstnaných mladých lidí pracuje v neformálních pracovních pozicích.

Žádné z mexických vlád se dosud nepodařilo nezaměstnanost mladých výrazně snížit.  Socioekonomická nejistota tak pohání náborové kampaně mexických kartelů, které jsou podle odhadů čtvrtým největším „zaměstnavatelem“ v zemi. Jakékoli snahy ze strany celostátní vlády, jako je zmíněný Plan México, přitom zatíží už tak napjatý státní rozpočet (trpící chronicky nízkým zdaněním) a jejich implementace zabere nemalý čas. A právě ten dost možná Mexiku pod tlakem Bílého domu vypršel. 

Dva dny před zmíněnou operací s cílem zadržet Osegueru totiž mexické bezpečnostní složky zatkli šéfa náboru a výcviku CJNG. V posledních měsících se pak mexické a americké úřady zaměřily na instituce usnadňující praní špinavých peněz a zatkly klíčové finanční operátory spojené s kartelem. Mimo to mexické bezpečnostní složky zadržely i další vysoce postavené členy CJNG.

Trumpova iniciativa?

Zabití El Mencha následovalo po měsících tlaku Donalda Trumpa na Mexiko. Trumpova administrativa označila kartel Jalisco Nová generace za „zahraniční teroristickou organizaci“ a americký prezident dokonce pohrozil přímou vojenskou intervencí na mexickém území proti kartelům, o kterých tvrdí, že „řídí Mexiko“. To vše zřejmě donutilo Mexiko ke sladění své bezpečnostní politiky s prioritami Washingtonu, přičemž součástí je i sdílení zpravodajských informací. V této souvislosti byla začátkem roku 2026 formálně zřízena Společná meziresortní pracovní skupina pro boj proti kartelům, do které je zapojeno několik amerických agentur.

Podle Reuters právě tato skupina sehrála klíčovou roli v operaci, jež vedla k vraždě El Mencha. „Využila tlaku, který Trump vyvíjel na její administrativu,“ vysvětlil deníku The New York Times kroky prezidentky Sheinbaum mexický politolog Carlos Bravo Regidor. „Chtěla změnit bezpečnostní situaci v Mexiku a Trump přišel ve velmi zajímavou chvíli, kdy ji tímto směrem postrčil,“ dodal Bravo Regidor. „Nevím, jestli chtěla zajít takhle daleko. Tyto kroky evidentně vystavují její administrativu velkému tlaku a nyní je velká otázka, jaké jsou kapacity mexického státu vypořádat se s důsledky této operace,“ zdůraznil politolog.

Mexická prezidentka nicméně takové analýzy odmítá a podobné spekulace označuje za „směšné“. „Neexistuje zde žádná účast amerických sil. Dohoda se Spojenými státy je založena především na výměně zpravodajských informací,“ deklarovala Sheinbaum. Změny vztahů obou zemí v oblasti boje proti kriminalitě si ale všímá i americká strana. „Dříve jsme nikdy neměli plnou podporu Mexičanů,“ cituje The New York Times bývalého vysoce postaveného amerického diplomata v Mexiku Johna Feeleyho. „Otázkou vždy bylo: vystoupí Claudia ze stínu AMLO? Nyní nejenže vystoupila, ale nastavila úplně novou úroveň.“

Americké zbraně v rukou zločinců

Ačkoliv na první pohled jsou oba sousedé v boji proti drogovému zločinu jednotní, možné trhliny ve vztazích mezi Washingtonem a Ciudad de México se objevily krátce po likvidaci drogového bosse. Ministr obrany Trevilla Trejo totiž na tiskové konferenci uvedl, že většina zbraní zajištěných při zadržení El Mencha pochází ze Spojených států. Stejný původ mělo mít i 80 procent z 23 tisíc zbraní, které bezpečnostní složky zadržely od nástupu Sheinbaum do funkce prezidentky v říjnu 2024.

Zatímco Mexiko má extrémně přísné zákony o vlastnictví zbraní (v zemi jsou pouze dva obchody se zbraněmi, oba provozované mexickou armádou, která prosazuje přísnou regulaci nákupu zbraní) ve Spojených státech platí pravý opak. Podle konzervativních odhadů tak ročně pašeráci přepraví přes hranici směrem na jih na 135 tisíc kusů střelných zbraní, některé studie ale naznačují, že skutečné číslo může být až pětkrát vyšší. Za naprostou většinou pašovaných zbraní pak nejsou velké společnosti, ale malí nezávislí překupníci ze států na hranici s Mexikem jako Arizona, Texas, Nové Mexiko nebo Kalifornie.

Mexiko si je problému velmi dobře vědomo. Prezidentka Sheinbaum podle svých slov opakovaně vyzvala USA, aby udělaly více pro zastavení takzvané „železné řeky“, jak o proudu zbraní a střeliva do Mexika mluví zástupci Demokratické strany prosazující omezení prodeje. Někteří ale vidí hlavní příčinu ve Washingtonu, nikoli na americko-mexických hranicích. Podle Artura Sarukhána, bývalého mexického velvyslance ve Washingtonu, jsou na vině právě mezery v amerických zákonech. Ty umožňují zprostředkované nákupy zbraní na amerických veletrzích a v obchodech, odkud pak míří do rukou mexických drogových kartelů. I on ale připouští roli mexické vlády: „Celní orgány jistě musí dělat mnohem více, aby zabránily vstupu zbraní na naše území.“

Shodné navíc nejsou zcela zjevně ani cíle obou států v boji s drogovou kriminalitou. Zatímco cílem Washingtonu je rozbití sítě obchodu s fentanylem bez ohledu na „vedlejší škody“, Mexiko chce učinit přítrž násilí, vraždám a únosům s pokud možno co nejmenšími dopady na už tak těžce zkoušené obyvatelstvo.

A co dál?

Zatím se zdá, že únorovou operací získalo Mexiko především chvíli klidu od tlaku ze strany svého severního souseda. Jak se ale bude dále vyvíjet situace v zemi, která má s „válkou proti drogám“ bohaté (a krvavé) zkušenosti, je ale aktuálně obtížné odhadovat.

Mnozí odborníci otevřený válku proti drogám přirovnávají k boji s mytickou hydrou, které po useknutí hlavy narostou dvě další. A to hned ze dvou důvodů. Jednak zabití nebo zatčení vůdců kartelu zřídka znamená konec zločinecké organizace. „Ve chvíli, kdy je capo, tedy hlava kartelu uvězněn, je už na jeho místě náhradník,“ popsal v roce 2010 Ismael „El Mayo“ Zambada, člen kartelu Sinaloa, realitu zločineckých struktur. Druhým důvodem je možné rozdrobení kartelu po ztrátě vůdce na menší, znesvářené frakce.

„Pokud El Mencha nikdo nedokáže nahradit a pokud se CJNG nakonec rozpadne, máte tu čtyři nebo pět různých lídrů s lidskými zdroji, zbraněmi a zločineckými impérii, kteří si vybudují vlastní léna – a to by mohlo Mexiko uvrhnout do téměř rekordní úrovně násilí,“ uvedl odborník na organizovaný zločin a autor knihy o kartelu Jalisco Chris Dalby. Podle něj by spoléhání na to, že smrtí El Mencha končí také kartel CJNG, bylo více než naivní. „Je to jako říct, že firma zkrachuje, protože odvoláte generálního ředitele. Vůbec ne. Tok drog bude pokračovat a bude spousta uchazečů o trůn. A Mexiko si s tím bude muset poradit,“ předpovídá Dalby.

Zemi tak čeká nelehký úkol ochránit své obyvatele od řádění kartelů a dát jim naději na spravedlivý proces s příslušníky kriminálních gangů. K tomu ale bude potřeba také napravit pošramocenou pověst mexické justice. Mexické soudy totiž podle dat z roku 2022 téměř v 95 % případů násilných trestných činů neudělí žádný trest. Podle organizace Human Rights Watch je i tento fakt jedním z důvodů, proč jsou kriminální skupiny v zemi v náboru svých nových členů tak úspěšné. Současná vláda navíc prosadila ústavní dodatek, který zavádí přímou volbu státních a federálních soudců i členů Nejvyššího soudu a volebního tribunálu. K nahrazení všech současných soudců dochází v rámci dvou voleb v letech 2025 a 2027, přičemž loňské volby, kdy došlo k nahrazení poloviny dosavadních soudců, provázela nízká volební účast a pochybnosti o jejich férovém průběhu.

Autor je spolupracovník redakce.