Ideologické kořeny americké ultrapravice. America First, Ku-klux-klan a americké sympatie k nacismu

V novém dílu podcastu Dějiny bez konce se podíváme na to, jak v první polovině 20. století dominoval světu vědecký rasismus a k čemu všemu se odvolává Donald Trump svým heslem America First. Součástí dílu je i rozhovor s historičkou Sheilou Fitzpatrick.

Ondřej Bělíček, Eliška Farová, Ondřej Crhák

Donald Trump během své první inaugurace v roce 2016 vzýval heslo America First. Co všechno v sobě toto heslo obsahuje? Není to pouhý bonmot, ale heslo, které sebou nese historický odkaz amerického antiimigračního hnutí první poloviny 20. století v čele s Ku-klux-klanem. V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme se proto rozhodli podívat na ideologické kořeny americké ultrapravice v meziválečné éře 20. století. Vliv hnutí se následně ve třicátých letech transformoval ve spolupráci s nacistickým Německem a gradoval až do prvních let druhé světové války, kdy se hnutí America First v čele s Charlesem Lindberghem snažilo držet USA mimo evropský válečný konflikt. Japonský útok na Pearl Harbor jejich snahy nakonec definitivně zhatil. Do jaké míry ve světě dominoval vědecký rasismus a jak ovlivňoval imigrační politiku USA? Tyto a další otázky jsme probírali v novém dílu podcastu Dějiny bez konce.

Součástí dílu je také rozhovor s australskou historičkou Sheilou Fitzpatrick o její nové knize Lost Souls (Ztracené duše). Ta se věnuje osudu nuceně vysídlených osob ze zemí východní Evropy, které se po konci války ocitli z různých důvodů v Německu a Rakousku. Velká část těchto lidí se následně nechtěla vrátit zpět do svých rodných zemí, které byly nyní pod kontrolou sovětského svazu. Jak tuto situaci řešili Spojenci? Jak na to reagovali Sověti? A jaký byl život v táborech? Sheila Fitzpatrcik patří k výrazným postavám světové historiografie. Svou vědeckou kariéru zasvětila zejména studiu stalinismu a Sovětského svazu, obdobím čistek a politických procesů, na které se dívala mimo jiné také pohledem zdola. Mezi její nejznámější tituly patří například kniha Každodenní stalinismus, ve které zkoumá stalinismus a Sovětský svaz ve třicátých letech pohledem různých společenských vrstev.

Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů

Podpořte nás

Ondřej Bělíček studoval historii, dělal hudbu a pracoval v knižním nakladatelství. Od roku 2019 je v redakci Alarmu a všechny tři předchozí štace se mu zde podařilo spojit dohromady. Pro Alarm píše texty a rozhovory o historii, stará se o postprodukci podcastů a audioverze textů a vede knižní nakladatelství Alarmu. Nově připravuje také podcast o historii Dějiny bez konce. | [email protected]