Sledujeme konec politické kariéry Marine Le Pen?

Francouzská politička Marine Le Pen byla odsouzena ke čtyřem letům vězení. Po dobu pěti let se navíc nesmí účastnit žádných voleb. Jak se toto soudní rozhodnutí promítne do politické situace?

Sára Vidímová
Foto Vox España, Wikimedia Commons, CC0 1.0

V pondělí 31. března se konalo dlouho očekávané slyšení pařížské prokuratury, které mělo přinést rozhodnutí v kauze zpronevěry evropských peněz. Krajně pravicová strana Národní sdružení si prostřednictvím asistentů poslanců měla přijít až na čtyři miliony eur. Vedle místopředsedkyně strany Marine Le Pen bylo v pondělí odsouzeno dalších více než dvacet lidí včetně její sestry Yann Le Pen nebo starosty města Perpignan Louise Aliota.

Marine Le Pen věděla, co dělá, a byla v centru praktik, které rozhodně nebyly legální.

Rozhodnutí, které má okamžitě zastavit politickou činnost Marine Le Pen a které političce nařizuje nosit elektronický náramek, je do velké míry bezprecedentní právě svou okamžitou platností. Le Pen, která jednací sál opustila předčasně, aniž by si vyslechla celou závěrečnou řeč soudkyně, vystoupila v pondělí v osm hodin večer na francouzské televizní stanici TF1. V rozhovoru řekla, že je nevinná. Soudkyně podle ní dala najevo, že je její rozhodnutí politické, protože chce milionům Francouzů zamezit v tom, aby si za novou hlavu státu zvolili právě Marine Le Pen.

„Nenechám se takto rychle zahnat do kouta. Všechny ujišťuji, že jsem stejně jako oni v naprostém šoku a nehodlám se vzdát,“ prohlásila Le Pen. Na otázku, zda teď bude prezidentským kandidátem Národního sdružení předseda strany a europoslanec Jordan Bardella, odpověděla jen, že si Bardelly velmi váží, ale že není připravena mluvit o jakémkoli jiném jméně než o svém vlastním. „Čekala jsem, že se nám soudci budou chtít pomstít, ale přiznám se, že jsem nepředpokládala, že zajdou tak daleko. Dnešek se zapíše do naší historie jako den, kdy se soudní moc pokusila zamezit favoritce prezidentských voleb stanout v čele země.“

Orbán píše: „Je suis Marine“

Rozhodnutí významně zahýbalo francouzskou politickou debatou a reakce se hrnou ze všech stran. Premiér François Bayrou je prý otřesen, zatímco bývalý prezident François Hollande se domnívá, že justice jen dělala svou práci a Národnímu sdružení rozhodně nepřísluší stavět se do role oběti. Krajně pravicoví přátelé Marine Le Pen v zahraničí jako Viktor Orbán jí vyjadřují podporu prohlášením „Je suis Marine“. Jordan Bardella publikoval petici na podporu své ochranitelky a vyzývá občany, aby se vydali nenásilně, ale rozhodně protestovat.

Marine Le Pen se prý v co nejkratší lhůtě odvolá, ale je přesvědčená, že soudy udělají všechno pro to, aby se rozhodnutí nestihlo revokovat před konáním prezidentských voleb. První kolo by mělo proběhnout v květnu 2027. Pokud by kandidovat nemohla, a zároveň by později byla zproštěna vinny, mohla by prý napadnout legitimitu nově zvoleného prezidenta Francie.

Nedůvěra v demokratické instituce

Z debaty jako by se vytratila podstata věci. Soudy si totiž kauzu nevymyslely a během řízení byl představen více než stopadesátistránkový podklad, který jasně dokazuje, že Marine Le Pen věděla, co dělá, a byla v centru praktik, které rozhodně nebyly legální. Z peněz Evropského parlamentu byl jako asistent placen například zahradník jejího nedávno zesnulého otce-zakladatele Jean-Marie Le Pena. Strana tímto způsobem získala významný zdroj financování, díky němuž mohla fungovat, vzdělávat kádry a etablovat se na politické mapě.

Prozatím není jasné, jaké další dopady bude soudní rozhodnutí mít na už tak dost nepřehlednou politickou mapu Francie. Scénářů může být celá řada. Možná se kandidatury nakonec chopí Bardella, který se v posledních měsících věnuje zejména prezentaci své biografické knihy, již vydal ve svých necelých třiceti letech. Je také možné, že se do popředí dostane některý z konzervativních republikánů, třeba současný ministr vnitra Retailleau. Nebo se vedoucí role krajní pravice bude chtít ujmout Marion Maréchal Le Pen, která je členkou hnutí neúspěšného prezidentského kandidáta a bývalého novináře Érica Zemmoura. Pravdou bohužel je, že u velké části Francouzů momentálně sílí pocit bezmoci a toto soudní rozhodnutí u nich ještě zvětší nedůvěru v demokratické instituce.

Autorka je spolupracovnice redakce.

Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů

Podpořte nás

Čtěte dále