„Region střední a východní Evropy je obzvlášť zranitelný vůči dopadům klimatické krize. Extrémní sucha a ničivé povodně – například ty ze září 2024 – jsou stále častější a způsobují obrovské škody,“ konstatuje autorstvo v úvodu nedávno vydané publikace platformy Re-Set, tentokrát na téma pojišťovnictví. Upozorňuje, že náklady na katastrofy se v ohřívající se Evropě dramaticky zvyšují.
V přechodu na čistější energie hrají pojišťovny velmi důležitou roli, a to hned dvojí. Kvůli klimatické krizi roste tzv. climate protection gap. To znamená, že čím dál větší část majetku zničeného při přírodních katastrofách není pojišťovnami kompenzována. Náklady na zničené domy, infrastrukturu a podobně s postupujícím klimatickým rozvratem stále více dopadají na stát, města a obce, rodiny a jednotlivce. Mimo to pojišťovny svojí činností a výběrem partnerů, se kterými se domluví na pojištění, ovlivňují rozvoj průmyslových odvětví. A právě proto se na tento obor zaměřuje publikace Re-setu nazvaná „Pojistná mezera v době klimatické krize. Žebříček největších pojišťoven ve střední a východní Evropě“.
„Pojišťovny selhávají v ochraně lidí před největší globální hrozbou – klimatickou krizí. Ta už dnes silně zasahuje celý svět, včetně střední a východní Evropy, jak jsme viděli během loňských záplav. Tím, že pojišťují a investují do fosilních paliv, pojišťovny přímo přispívají ke klimatické krizi. Pokud nezmění svůj přístup, nevyhneme se devastujícím důsledkům pro celou společnost. To není jen nezodpovědné, ale i nespravedlivé,“ uvádí v tiskové zprávě Radek Kubala, výzkumník z organizace Re-set. Jako příklad disproporce mezi západní a východní Evropou, co se týče úhrad pojistných událostí, uvádí zpráva srovnání úhrad za povodně ve španělské Valencii s podobnými událostmi ve střední, východní a jihovýchodní Evropě. Zatímco ve Španělsku zůstalo pojišťovnami nepokrytých 23 procent škod, ve východních zemích to je průměrně přes 90 procent. To samozřejmě znamená větší zátěž pro soukromé i veřejné rozpočty.
Bez ohledu na to, kdo škody nakonec uhradí, společnostem kvůli katastrofám rostou náklady a je ohrožena funkčnost celých regionů a měst. „Každá katastrofa související se změnou klimatu zatěžuje ekonomiku – a to ztrátami na životech a produktivitě, přímými škodami, snížením růstového potenciálu a vyšším tlakem na veřejné rozpočty. Přesměrování investic na obnovu po škodách snižuje prostředky dostupné pro produktivní investice. Klimatická rizika také mohou prohloubit stávající zranitelnosti finančních systémů a překročit kritické meze,“ konstatuje zpráva.
Tým Re-setu zjišťoval, jak nejvýznamnější pojišťovny v regionu zohledňují klimatické cíle při zvažování, koho pojistí a koho ne. Právě tímto způsobem totiž pojišťovny ovlivňují, jaké ekonomické projekty budou vznikat. Z výzkumu vyplynulo, že z tohoto hlediska je nejhorší je Vienna Insurance Group, k níž patří pojišťovna Kooperativa.
Žebříček sestavený Re-setem používá podobnou metodologii jako organizace mapující chování pojišťoven v dalších evropských zemí. Podle autorky Kataríny Kováčové z Re-setu se ukázalo, že ve střední a východní Evropě se pojišťovny chovají méně ohleduplně a nenásledují trend v západoevropských zemích, kde i kvůli tlaku občanské společnosti pojišťovny hodnotí při uzavírání partnerství i klimatická hlediska.
Výzkum a publikace platformy Re-set jsou součástí dlouhodobé kampaně proti pojišťování fosilního průmyslu. Kampaň pomáhá upozornit na paradox, že pojišťovny na jedné straně vyplácejí miliardy kvůli katastrofám, jejíchž četnost a rozsah se zvětšuje v důsledku klimatické krize, zároveň však nadále pojišťují těžbu a spalování fosilních paliv – zvláště pak v našem regionu.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás