Evropská unie je slabá a není schopná vzdorovat Trumpovi. Na tom se shodnou možná všechny politické strany, což jsme zčásti probrali ve Studiu Alarm. Řešení je jednoduché. Čeští politici nabízí to, co jde českým politikům nejlépe – ve chvílích krize přijít s nebojácnou politikou, s odvážnou vizí budoucnosti. Poučit se konečně dějinami a nečekat na nový zrádný Mnichov, kde někdo rozhodne o nás bez nás. Nečekat na další Bílou horu a kapitulovat dříve, než jakýkoliv boj vůbec začne.
Často ti samí politici, kteří varují před Ruskem coby hrozbou, protože chce Evropu slabou a rozdrobenou, náhle nemají problém se slabou a rozdrobenou Evropou, protože to chce Donald Trump.
Tato strategie se v Česku přetavila ve výzvy osekat či rovnou zavrhnout Green Deal. Naspeedovaný Karel Havlíček tedy freneticky opakoval Trumpovu frázi „budeme vrtat, bejby, budeme vrtat,“ z čehož se dá vyvodit, že pokud chce Trump vrtat, musíme vrtat taky, protože odpor je marný. Z tažení proti Green Dealu si pak dělá své téma dlouhodobě Andrej Babiš, člověk, který coby premiér současnou podobu Green Dealu v Unii dojednal.
Nicméně podobně, jen kultivovanějším jazykem, mluví třeba poradce premiéra Tomáš Pojar, když na konto Trumpa a evropské zelené dohody řekl: „Musíme v Evropě přemýšlet o skutečné revizi Green Dealu, pokud chceme být konkurenceschopní a myslíme to s konkurenceschopností vážně.“ A podobně se pak chlubí ve sněmovně Fiala, že je to on, kdo dlouhodobě Green Deal v Evropě sabotuje. Nebo ministr financí Stanjura.
Nadšení pak neskrývá europoslanec a expert ODS na životní prostředí Saša Vondra, který považuje Trumpovo odstoupení od klimatických dohod za realismus. Ujasněme si tedy, že žijeme ve světě, v němž je za realismus považováno neřešit změny klimatu, které způsobil a způsobuje člověk, a tvářit se, že tento problém neexistuje. Za realismus je pokládána politika, že život na planetě nestojí za záchranu. To není jen pozice Vondry či ODS, ale taky Babišova ANO, Okamurovy SPD nebo Motoristů. Drobným problémem tohoto nového realismu je, že ze změny klimatu nelze nikam vystoupit. A tak když se Vondra ve studiu Primy CNN chechtá, že v tom Evropa zůstane sama s Mikronésií, pak se jedná o posměch slabomyslného. Zatímco Vondra volá po budíčku pro Evropu jako ostatně mnoho dalších, obávám se, že z mentální smrti už ho žádný budíček neprobere. Tento realismus funguje pouze v případě, když realitu zcela zavrhneme.
Jakákoliv dramatická změna klimatických cílů odůvodněná jen tím, že v Bílém domě zrovna sedí psychopat vládnoucí ve jménu oligarchie, by byla pouze kapitulací před psychopatem a nikoli rozumnou či realistickou politikou. Planeta a její problémy zde totiž budou i poté, co Trump odejde z úřadu, i poté, co zemře a všichni na něj zapomenou. Byť se to tak dnes nezdá, i takové časy nás čekají.
Musíme si také ujasnit, jestli o tom, co se v Evropě děje, rozhodujeme my sami, nebo Donald Trump, američtí voliči nebo americká oligarchie, která se nyní chopila moci. Jestli náhodou vzývaná Trumpova síla, o které básní jeho místní fanoušci, nepovstává právě tady z našeho lokálního patolízalství, které nedokáže zformulovat sebevědomou alternativu a do společného projektu Evropy dokáže pouze vztekle kopat, čímž ovšem prokopává díru v lodi pro Trumpa a další jeho nohsledy, evropské sluhy či jeho pátou kolonu.
Často ti samí politici, kteří varují před Ruskem coby hrozbou, protože chce Evropu slabou a rozdrobenou, náhle nemají problém se slabou a rozdrobenou Evropou, protože to chce Donald Trump. Stejní politici, kteří se holedbají, že nás zbavili závislosti na Rusku a na fosilních palivech, vítají Trumpa, který chce prosadit, aby Evropa kupovala více fosilních paliv od Spojených států, protože – jak řekl Karel Havlíček, budoucí ministr poloviny ministerstev – musíme vrtat, bejby.
Energetická nezávislost Evropy není bez Green Dealu možná. Je to jediná cesta ke skutečné energetické nezávislosti. Obnovitelné zdroje energie totiž netěží a neprodává ani Rusko, ani Spojené státy. V tom je jejich kouzlo. Jedinou cestou, jak vzdorovat Trumpovi a jeho vládě technofašismu, je důrazně stát za svým, sjednotit se a zavrhnout perspektivy národních pískovišť.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás