Pátou kolonu nemá v Česku jen Putin, ale také Donald Trump

Čeští politici fandí Trumpovi. Možná neví, na jakém kontinentu Česko leží. Nového ultrapravicového prezidenta, který chce demontovat právní stát, obdivují zástupci stran, které se ohání demokracií a směřováním na Západ.

Stanislav Biler

Pravicový konzervativní miliardář, kterého masivně podpořil nejbohatší člověk na Zemi, uhranul množství českých politiků i celých stran. Patří k nim třeba klimatický dezinformátor Václav Klaus, komunistka Konečná, SPD, miliardář Andrej Babiš a jeho celé ANO, které se místní pravice snaží rámovat jako levicovou stranu, ale také část vládních stran, které o sobě tvrdí, že jsou demokratickým blokem právě proti lidem, jako je – Donald Trump.

Donald Trump, odsouzený politik, který odmítl uznat výsledky voleb v roce 2020, podněcoval útoky na Kapitol a dopustil se asi nekonečné řady nechutných útoků skoro na všechny, v Česku uhranul i představitele stran, které se zaklínají slušností a demokratickými hodnotami. Uhranul je politik, který má k Evropě silnou averzi a v mnoha ohledech ji považuje za nepřítele. Je samozřejmě možné, že část českých politiků neví, kde na mapě přesně Česká republika leží. Ostatně politika se zde často realizuje způsobem, jako by Česko existovalo na jiné planetě. Alespoň to vyplývá z anket, které před volbami mezi politiky a političkami udělaly Deník N nebo Český rozhlas, ale i z rozhovorů a reakcí po volbách.

Přitom voliči mají více rozumu než většina politiků českých stran, a tak třeba zatímco ODS hýká nadšením z Trumpa, její voliči by drtivě podpořili Harris.

Tak třeba Marek Benda, předseda poslaneckého klubu ODS, člověk, který celý svůj život sedí ve sněmovně, Deníku N odpověděl: „Pravděpodobně bych volil Donalda Trumpa, protože upřednostňuji republikána bez ohledu na to, co si o něm třeba osobně myslím. Nepochybně bude obklopen spoustou dalších lidí, kteří nebudou tak zdivočelí jako on.“

To je totiž přesně Trumpova strategie poté, co jej během prvního prezidentského mandátu všichni brzdili, zopakovat stejnou chybu. Ostatně lidé okolo něj třeba propagují věci typu Agenda 47 nebo Projekt 2025. Ten druhý už byl natolik extremistický, že dokonce Trump během kampaně raději tvrdil, že ani neví, co to je. Oba dokumenty představují manuál, jak ovládnout a demontovat celou americkou demokracii a udělat ze Spojených států regulérní autoritářský stát, v němž už, abych připomněl jiný Trumpův výrok, nebude nutné znovu volit.

Extremista J. D. Vance

Podle Projektu 2025 má strana po volbách například převzít kontrolu nad ministerstvem spravedlnosti, FBI, ministerstvem obchodu nebo masivně zvýšit prezidentské pravomoci, omezit ochranu životního prostředí a vrátit se zcela k fosilním palivům, posílit policejní složky, zahájit deportace atd. Manuál má 900 stran a stojí za ním konzervativní think tank Heritage Foundation.

A co se týče lidí okolo něj, možná i Marek Benda si mohl všimnout, že Trumpův viceprezident je v mnoha ohledech větší extremista než sám Trump. Marka Bendu by mohlo překvapit, že jestli něco tento dobrý člověk nesnáší, je to například pomoc Ukrajině. Tu by zastavil okamžitě, k čemuž za dva měsíce dostane příležitost. Ostatně už v únoru letošního roku bojoval v americkém Senátu proti zákonu na podporu Ukrajiny. Netajil se tím, že ho Ukrajina nezajímá, a dle uniklých zpráv by osobně Ukrajincům ani nezvedl telefon.

J. D. Vance, tento postliberální katolík, třeba v roce 2021 vysvětloval, že „bude nutné pořádně zdivočet, vydat se směrem, který teď bude mnoha konzervativcům nepříjemný, ovládnout státní aparát pro naše účely, vyhodit všechny úředníky a nahradit je našimi lidmi.“ Propaguje tak v zásadě teze jiného projektu, který připravuje America First Policy Institute.

Ve skutečnosti můžeme spíše doufat, že bude Trump krotit svého zdivočelého viceprezidenta. Ale to se spíš nestane.

Vance už stihl třeba prohlásit, že podpora NATO by měla být podmíněna tím, že Evropa nechá na pokoji Elona Muska a nebude omezovat jeho síť X. Nicméně pro Marka Bendu je samozřejmě důležitější, že jsou oba republikáni než to, že jsou oba nebezpeční pro Českou republiku i celou Evropu.

Marek Benda v tom ale bohužel není sám. Vedle dalších politiků této strany slušnosti třeba Karel Krejza: „Volil bych Donalda Trumpa, protože donutí Evropu, aby se starala sama o sebe a nezneužívala Ameriku. To potřebujeme, protože jsme trochu rozměklí. Pomůže nám to.“

Zvláštní politická touha vidět druhé i sebe trpět jen tak, z čiré radosti. Čeští politici nejspíš sedí v bufetu poslanecké sněmovny u chlebíčku a kdykoli někdo z nich rozhodně prohlásí, že Trump bude „budíčkem pro Evropu“ nebo že „jsme příliš změkčilí,“ jejich těly projede záchvěv jakéhosi dávno zapomenutého vzrušení. To v sobě našel i Saša Vondra, který sice utlumil své nadšení pro Orbána, ale v případě Trumpa mu znovu jiskří oči jako dítěti před vánočním stromečkem.

S Trumpem je v pohodě taky Tomáš Pojar, Fialův poradce pro národní bezpečnost. Ten nemá problém s tím, že se válka na Ukrajině zastaví tam, kde je, a Rusko si de facto nechá území, na kterém zrovna stojí. Těžko říct, proč vůbec nadával tzv. chcimírům, kteří chtěli před více než rokem to stejné. Stačí, když se v Americe vymění prezident, a z loňské pozice dezolátů je náhle mainstream českých konzervativců.

Možná by také vládní koordinátor pro strategickou komunikaci Otakar Foltýn mohl nějak aktualizovat svou tezi o tom, že podporovatelé či obdivovatelé Putinova režimu u nás jsou „…prostě jenom svině.“ Abychom si ujasnili, koho všeho se to nově týká a zda bude tento termín možné rozšířit také na fanoušky Trumpova režimu.

Přitom voliči mají více rozumu než většina politiků českých stran, a tak třeba zatímco ODS hýká nadšením z Trumpa, její voliči by drtivě podpořili Harris. Není se co divit, že se pak voličům koalice Spolu k volbám ani moc nechce, když jim jejich strany nabízí tohle.

Trump z Čapího hnízda

Je otázka, co vlastně vadí třeba ODS na Babišovi a proč před ním varují. Takové Politico označilo Babiše za Trumpa z Temu, za českou imitaci Donalda Trumpa. Zatímco se čeští konzervativci chtějí identifikovat s vítězícími republikány, ve skutečnosti je za rok nejspíš čeká osud demokratů, s nimiž zamete Trump z Čapího hnízda a kořeny prohry budou možná dost podobné.

Demokrati totiž dojeli především na ekonomické problémy, kterým za jejich vlády čelila podstatná část voličů. Během Bidenovy vlády zdražily Američanům běžné věci o dvacet procent, a tak jeho stranu vytrestali. V Česku za Fialy stouply ceny zhruba o třetinu, platy tomuto raketovému růstu cen nestačily ani náznakem, a proto koalice Spolu nejspíš prohraje s Babišem volby. Podobně jako američtí demokraté Spolu nejspíš zkusí rámovat volby jako záchranu demokracie. Můžou se v předstihu podívat za oceán, jak to Kamale Harris pomohlo. To by ale nejen strany z koalice Spolu musely pochopit, co se v Americe stalo, co se odehrává u nás a v jaké roli se nacházejí oni.

Nicméně vše může mít happy end. Může se totiž stát, že si po příštích volbách bude Marek Benda poprvé v životě hledat práci. Tak snad to pro něj a ostatní vládní politiky bude ten budíček, který tak moc potřebovali.

Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů

Podpořte nás

Stanislav Biler je spisovatel, novinář a sociolog. Věnuje se především domácí politice, školství a životu na periferii Česka. Od roku 2021 připravuje videopořad Všichni tady umřeme. | [email protected]