Ve svém vánočním projevu v roce 2023 premiér Fiala avizoval, že rok 2024 bude rokem naděje: „Náš stát musí být efektivní, neutápět se v byrokracii a těžkopádnosti, ale poskytovat občanům kvalitní služby a chránit je před vnějšími nebezpečími. Dobrou zprávou je, že příští rok se díky digitalizaci významně posuneme k naplnění tohoto cíle. Začnou se také pozitivně projevovat změny ve školství, které děláme proto, aby naše děti a mladí lidé dostávali kvalitní vzdělávání odpovídající 21. století,“ zasnil se premiér a po více než roce můžeme říct, že posun v digitalizaci státu zůstal pouhým snem.
Naše budoucnost je záležitostí čistě naší fantazie a nikde jinde než ve fantazii se realizovat nebude. Samozřejmě s výjimkou „rekordních investic do dálnic“, tuto manifestaci reality sdílí Fiala i Babiš. Dál fantazie našich politických elit nesahá.
Posunula se leda digitalizace v přihláškách na střední školy. A to jen díky tomu, že ji tehdy „vyrobil“ ředitel Cermatu Krejčí s partou přátel a se synem o víkendech na koleni, jinak by nebylo nic. Vůbec už pak není jasné, jaké dramatické změny ve školství se měly minulý rok stát, snad krom neustálého handrkování se o peníze. Na jaře se děti porvaly o místa na středních školách, aby nemusely do kamenolomu. Letos je čeká stejné martýrium. Místa ve školkách nejsou, vysoké školy jsou podfinancované stejně jako věda a výzkum. Výhled rozpočtu na příští léta slibuje zhoršení situace. Děti stěží dostávají vzdělání odpovídající závěru dvacátého století, to současné budeme dohánět až v tom příštím.
Pokud nějaké století tedy vůbec bude, protože v uplynulém roce překonalo oteplení planety poprvé 1,5 stupně, což jsme dle dávných plánů neměli překonat ideálně nikdy. Nicméně detailům jako přežití na zemi se premiér ani žádný další jiný český politik samozřejmě nevěnoval.
Čím víc asfaltu, tím vyšší platy
Zato se věnoval tomu nejdůležitějšímu: „… je důležité, aby dále pokračovalo zvyšování reálných mezd. A ty letos vzrostly o 5 procent a porostou dál, pokud Česká republika nepřestane odpovědně investovat do silnic a železnic, do rozvoje energetiky a také do chytré ekonomiky. V posledních letech se nám to daří. Jen v tomto roce jsme třeba dálnice prodloužili o 100 kilometrů.“
Růst mezd zajistí odpovědné investování do silnic. Zde už Petr Fiala míří kamsi na pomezí halucinace a magického myšlení. Dostává se na úroveň ezoteriků, kteří tvrdí, že dokáží silou mysli změnit kvantovou podstatu vesmíru.
„Když si ale nebudeme věřit a budeme se hlavně soustředit na to, co zatím nefunguje na 100 procent, nikdy se nezbavíme ‚blbé nálady‘, která vždy byla naší největší překážkou, která nám bránila být ještě úspěšnější,“ varoval nás premiér okolo Vánoc. Můžeme se jen dohadovat, kolik kilometrů dálnic se asi tak skrývá za spojením „být ještě úspěšnější.“ Dosáhnout toho lze nejspíš pouze ezokoučinkem. Musíme si manifestovat, že je svět v pořádku. Manifestovat si stát, který investuje do vzdělání, vědy a výzkumu nebo dostupných školek pro všechny a ne jen do asfaltu a jaderných reaktorů.
„Proto prosím nevěřme různým prodavačům strachu, kteří tuto náladu schválně šíří. Šíří ji, aby v lidech vzbudili závist, nenávist a pochyby. Jejich cílem je, aby lidé nevěřili sobě a nevěřili ani druhým. Pokud totiž dost lidí bude takto pochybovat, naši společnost to oslabí a bude snadno podléhat manipulacím,“ varuje nás premiér nejspíš sám před sebou coby člověkem, který už čtvrtý rok v řadě veřejnosti nalhává, že je vzdělání prioritou jeho vlády.
Možná by ale premiérovi pomohlo, kdyby občas o tom, co dělá a říká, jeho vláda pochybovala. Pak by si možná nemyslel, že řídí nejúspěšnější vládu od roku 1938, netvrdil by, že jeho vláda splnila přes 80 procent programu ani že nám zařídí do čtyř let německé platy. Možná by pak říkal věci blížící se realitě a voliči by pak třeba měli pocit, že s nimi obývá stejnou planetu a nežije ve svém světě halucinací, z něhož nám vzkazuje, že kdo mu nevěří, podléhá manipulacím a blbé náladě.
Babiš vyčítá Fialovi nízké platy, sám dává lidem minimální mzdu
Nicméně projev neměl jen Fiala, ale také nejspíš příští premiér Andrej Babiš. Ten své poselství shrnul do několika minut, v nichž obligátně zopakoval něco o nejprolhanější vládě. Se skrčeným čelem zarmouceně deklamoval, že vše zdražilo a reálné mzdy se rekordně propadly.
K tomu samozřejmě není co dodat. Babiš má naprostou pravdu a ostatně díky rekordnímu zdražování v uplynulých letech rekordně narostl jeho majetek, když z lidí vytřískal destíky miliard na drahých potravinách – stejně jako naši uhlobaroni bohatli na nejdražších energiích v Evropě.
Jak by asi mohly stíhat reálné mzdy zdražování, když Babišovo Vodňanské kuře nabízí stále ty stejné mzdy, které se motají okolo té minimální. Výměnou za ni nabízí Babiš otřesné pracovní podmínky, jak zdokumentovala ve svých reportážích Saša Uhlová.
Tohle by mohl Babiš mohl vládě zcela jistě vyčíst: není schopná ani ochotná danit miliardářské oligarchy jako je on sám a odmítá razantně zvýšit minimální mzdu, aby lidé jako náš nejbohatší kolchozník přestali odírat pracující z kůže. V sousedním Polsku je mimochodem minimální mzda vyšší, než je nástupní mzda na většině pozic, které chladírna mrtvé drůbeže Andreje Babiše nabízí.
A jestli nám něco Babiš může skutečně slíbit, tak to, že s tím on osobně neudělá vůbec nic. Nakonec totiž nemůže slíbit nic víc než dobrý pocit – stejně jako Fiala. A tak Babiš slíbil v závěrečné části projevu všechno všem. Ekonomický růst, blahobyt, vysoké důchody, nízké daně, budoucnost mladým a věčný život seniorům. Babiš nabízí symbiózu komunismu s kapitalismem, jejichž pojítkem je víra v magický svět, v němž slunce nikdy nezapadá.
Po vánočním projevu přišel Fiala s novoročním dramatem ve svém druhém projevu plném ostrých střihů, pomalé chůze a dramatické hudby. Stejně jako před minulými volbami klade před lidi volbu: buď do Ruska s Babišem, nebo na Západ s Fialou. Klip rámuje premiéra coby světovou hvězdu mezinárodní politiky. Reálně jsme na mezinárodním poli ale bizaristánem, který je schopný jako jediný zablokovat jednotné stanovisko celé Evropy vyzývající k zastavení válečného konfliktu mezi Izraelem a Hizballáhem. Nebo jako jedni z hrstky podporujeme bez jakýchkoli podmínek, námitek či snad kritiky pokračující genocidu, kterou páchá izraelská ultrapravicová vláda v Gaze. Ve skutečnosti jsme outsidery světové i evropské politiky, kdy i naši podporu Ukrajině smutně rozporuje dovoz plynu z Ruska a čilý obchod s touto zemí přes třetí státy, takže reálně tuto zemi finančně podporujeme v devastující válce proti Ukrajině.
Fiala ani v novoroční výzvě nenabízí nic než opakující se slova o odvaze, rozhodnutí a odvaze, jako by o realitě nerozhodovaly politické programy a vize, ale manifestace v mysli každého jednoho voliče. Naše budoucnost je záležitostí čistě naší fantazie a nikde jinde než ve fantazii se realizovat nebude. Samozřejmě s výjimkou „rekordních investic do dálnic“, tuto manifestaci reality sdílí Fiala i Babiš. Dál fantazie našich politických elit nesahá.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás