Chystaná novela zákoníku práce přináší plošnou legalizaci švarcsystému

Evropská směrnice o platformové práci měla původně sloužit k tomu, aby se zlepšily pracovní podmínky lidí, kteří pracují pro digitální platformy. V rámci její transpozice, tedy převádění požadavků směrnice do českého práva, vzniká na Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) novela zákoníku práce. Tato novela lidem pracujícím pro platformy nepomůže, zato může dostat do problémů celou řadu lidí, kteří jsou zatím ještě zaměstnanci se všemi zaměstnaneckými právy. 

Je veřejným tajemstvím, že za současnou novelou stojí lobby velkých platforem, které zpravidla „zaměstnávají“ skrz švarcsystém a v jejich zájmu je, aby je za to už nikdo nemohl popotahovat.

Podle odborů i odborníků na platformovou práci může tato změna zásadně ohrozit celý trh práce, protože usnadní firmám masivní převádění kmenových zaměstnanců na živnostenský list, připraví pracovníky o ochranu a způsobí státu stamiliardové škody.

Nově definovaný švarcsystém

Jde o to, že současná česká legislativa definuje, co je závislá práce, což je důležité proto, aby se poznalo, zda se ve skutečnosti nejedná o švarcsystém. Ve zkratce se dá říct, že závislá práce je činnost, kterou zaměstnanec vykonává osobně pro zaměstnavatele, podle jeho pokynů, jménem zaměstnavatele a ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti. O švarcsystém se jedná ve chvíli, kdy se zaměstnavatel sice tváří, že spolupracuje s člověkem jako s podnikatelem, který mu jen dodává nějakou práci nebo produkt, ale ve skutečnosti je mezi nimi vztah jako mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. 

Takový „zaměstnanec“ dostává normálně úkoly, které má udělat, jeho šéf se k němu chová jako šéf, ale zaměstnavatel za něj neplatí daně, nemá nárok na dovolenou, nemocenskou, pojištění proti pracovním úrazům a také později v důchodu bude mít o hodně méně peněz, než kdyby byl skutečně zaměstnaný. Také státní rozpočet přichází o hodně peněz. Případná kontrola inspektorátu práce posuzovala dosud podle stávajících zákonů celou situaci komplexně a v poslední době se někdy i dařilo dokázat, že se ve skutečnosti jedná o zastřené zaměstnávání. 

Je veřejným tajemstvím, že za současnou novelou stojí lobby velkých platforem, které zpravidla „zaměstnávají“ skrz švarcsystém a v jejich zájmu je, aby je za to už nikdo nemohl popotahovat. Problém je, že výrazná změna zákoníku práce může nyní do „švarcu“ dostat i ty, kteří jsou dosud zaměstnanci. Jde o to, že novela vztah nadřízenosti a podřízenosti definuje na základě velmi konkrétních čtyř znaků, kdy se bude zkoumat, zda zaměstnavatel organizuje práci a kontroluje výkon práce zaměstnance a zda zaměstnanec vykonává práci podle pokynů zaměstnavatele v určené pracovní době. Nová právní úprava je tedy koncipována tak, že nadřízenost a podřízenost se budou posuzovat pouze podle těchto znaků. A bude poměrně snadné říct například, že když tam není jasná pracovní doba, o závislou práci se nejedná. 

Iluze volnosti 

Nucený přechod ze zaměstnání na OSVČ se může dotknout celé řady profesí. Všude tam, kde je možné od zaměstnance požadovat nějakou dodanou práci, tedy v extrémním případě i v továrnách, kde se něco vyrábí a kde bývalý zaměstnanec, nyní kontraktor, bude dodávat kusy výrobků a bude placený za ně. Na fakturu budou moct klidně pracovat šičky, skladníci nebo údržbáři. 

Řada OSVČ si zvykla na zdánlivou svobodu, kterou práce bez pevné pracovní doby přináší. To je totiž výhoda, na kterou si lze zvyknout velmi rychle. Jenže právě svobodou budou zaměstnavatelé při zbavování se zaměstnanců argumentovat. Důsledky mohou být nedozírné, zejména pokud se zastřené zaměstnávání rozšíří na celá odvětví. Pracovníci se mohou dostat do situace, kdy se budou snažit nabízet svou práci co nejlevněji, aby vůbec pracovat mohli. Mohou být také trestáni za odmítnutí nevýhodné práce tím, že další jim nepřidělí. Moc poskytovatelů práce se tak nebezpečně rozšíří. Skutečná svoboda v tom není a čím víc se švarcsystém bude rozšiřovat, tím víc bude narůstat nejistota, která i bez toho začíná definovat životy čím dál většího počtu lidí. 

A stěžovat si nebude kde, protože člověk, který není zaměstnanec, není chráněný zákoníkem práce. Když se někomu něco nebude líbit, bude maximálně moct jít někam jinam, kde to bude stejné. Stěžovat si na cokoliv v takovém nastavení nedává smysl, protože o práci můžete přijít doslova jedním klikem.