Žlutý dres národního fotbalového týmu jako by se stal symbolem nástupu krajní pravice k moci v Latinské Americe. Poté, co se do kanárkové žluté halil Jair Bolsonaro a jeho podporovatelé, se letos dnes už bývalým brazilským prezidentem inspiroval zástupce podobného politického směru v Kolumbii. „Budu prezidentem všech Kolumbijců,“ prohlásil vítěz obou kol prezidentských voleb Abelardo de la Espriella, který deklaroval, že „ti kdo nesouhlasí, budou mít stále svá práva“. Hned druhým dechem ale označil své politické konkurenty za „zkorumpované“, přičemž podle něj stojí „na straně narkomafie“. V předvolebním boji dokonce své podporovatele ujišťoval, že levici „vykuchá“. Zároveň však nedal prostor pochybám o regulérnosti voleb, když vyzval své voliče, aby „bránili volební výsledky“, a úřadujícího levicového prezidenta Gustava Petra, aby respektoval vůli voličů, kteří „zvolili Tygra“.
Těsné vítězství
Přitom o zrovna přesvědčivé vítězství se muž, který se označoval za outsidera voleb, opřít nemůže. De la Espriellovi dalo hlas 12,96 milionu voličů, což znamenalo 49,66 % hlasů. Levicového soupeře Ivána Cepedu tak porazil při nejvyšší volební účasti v novodobé historii země jen o 250 830 hlasů, tedy o necelý jeden procentní bod. Celkem 1,6 % hlasovacích lístků bylo podle volebních úřadů prázdných.
Jde o další potvrzení toho, že latinskoamerická levice nezažívá zrovna dobré časy.
Rozdíl mezi vítězem a poraženým tak byl těsnější než v prvním kole před třemi týdny, kdy de la Espriella porazil Cepedu o přibližně 673 tisíc hlasů. Po čtyřech letech vlády prvního kolumbijského levicového prezidenta v historii, kterému ústava nedovolila post obhajovat, tak namísto pokračovatele v podobě levicového senátora Cepedy přichází naprostý obrat v domácí i zahraniční politice Kolumbie. De la Espriella totiž v kampani – podobně jako další pravicoví politici v regionu – slíbil tvrdou reakci na zvyšující se kriminalitu, boj s korupcí a ekonomické reformy, které mají zemi zachránit před ekonomickým krachem, to vše doplněné o konzervativní hodnoty. Kampaň nového kolumbijského prezidenta se navíc nesla v silně nacionalistické notě, kdy si de la Espriella v podstatě přisvojil kolumbijskou vlajku i zmíněný dres. Voličstvo pak neváhal mobilizovat pod heslem „Pevně stojíme za vlastí“.
Mimo to pravicový kandidát slíbil, že ukončí mírové rozhovory s rebely a zločineckými skupinami, podpoří ropný a plynárenský sektor, sníží daně a oseká státní aparát. Zároveň ale slíbil, že zachová 23% zvýšení minimální mzdy, které prosadil levicový kabinet.
V programu si nepůjčoval jen u zmiňovaného Bolsonara, ale i u dvou populárních politiků regionu: salvadorského prezidenta Nayiba Bukeleho a argentinské hlavy státu Javiera Mileie. U obou se inspiroval ostrým slovníkem, na samozvaného libertariána Mileie chce navázat v ořezávání státu a po Bukeleho vzoru voličům slíbil tvrdé zásahy proti zločineckým skupinám, výstavbu deseti megavěznic a také konec „progresivní politiky a genderové ideologie“. Na prvním místě má být Bůh a rodina.
Paradoxně ale de la Espriella sbírá podporu především v městských oblastech u bohatších obyvatel Kolumbie. U nich se mu totiž podařilo vyvolat obavy z možného návratu násilí do ulic Bogoty, kde v minulých dekádách byly na denním pořádku únosy i bombové útoky. U voličů na venkově naopak získala hlasy končící levicová vláda díky pozemkové reformě, navýšení minimální mzdy i snaze o ochranu Amazonie.
Boj se zločinem
Právě špatná bezpečnostní situace v regionu je jedním z hlavních důvodů, proč v posledních letech sledujeme nástup pravice v Latinské Americe. Nový prezident, který se ujme úřadu 7. srpna, slíbil, že se zcela zřekne plánu „úplného míru“, který spočívá ve vyjednávání o postupném rozpuštění všech zločineckých skupin. Po čtyřech letech pokusů, během nichž podle analytiků některé ozbrojené frakce využily dočasných příměří k další expanzi, se vládě podařilo odzbrojit první guerillu s pouhými 99 členy až uplynulý čtvrtek, přičemž součástí guerillových skupin má být nadále na 27 tisíc lidí.
Nová hlava státu slíbila návrat k vojenské konfrontaci, která v minulosti k omezení násilí ale přispěla jen málo, jak připomíná deník The Guardian. Pomoci v boji se zločinem mají prezidentovi také jeho noví spojenci v regionu. O spolupráci už měl jednat s nedávno zvolenou peruánskou prezidentkou a dcerou diktátora Keiko Fijumori, která v letošních volbách vsadila na velmi podobný program jako její kolumbijský protějšek. Mimo to nový prezident uvedl, že bude usilovat o podporu ze strany USA například pro letecké údery na plantáže koky. S rekordními více než 262 tisíci hektary obdělávané plochy v roce 2024 podle odhadů OSN produkce kokainu v zemi pravděpodobně překročila hranici 2660 tun.
Trumpova podpora a zatýkání aktivistů
De la Espriellu s dalšími pravicovými lídry v regionu, jako jsou Nasry Asfury v Hondurasu nebo José Antonio Kast v Chile, spojuje ještě jeden fakt. Dočkal se podpory ze strany Bílého domu. Ačkoli kolumbijský prezident si na chválu od Donalda Trumpa musel počkat až po vyhlášení výsledků prvního kola.
„Abychom vyřešili problémy Kolumbie, musíme vybudovat velmi úzkou alianci s USA, které jsou nejen naším hlavním obchodním partnerem, ale také naším nejdůležitějším strategickým spojencem v boji proti organizovanému zločinu,“ prohlásil už před druhým kolem de la Espriella. Navíc má podle něj Kolumbie usilovat o podobné spojenectví s Izraelem. Jeho předchůdce Petro oproti tomu v létě 2024 zastavil veškerý vývoz uhlí do Izraele – šlo o jednu z nejráznějších mezinárodních reakcí na genocidu v Gaze.
„Trumpova administrativa se těší na úzkou spolupráci s vaší nastupující vládou s cílem podpořit regionální bezpečnostní spolupráci, ukončit nelegální imigraci do Spojených států a posílit naše hospodářské vazby. Nejlepší dny Kolumbie jsou před námi,“ napsal po vyhlášení výsledků na síti X americký ministr zahraničí Marco Rubio. Pro vztahy mezi Bogotou a Washingtonem jde o výrazný restart, v předchozích letech jsme totiž především sledovali slovní přestřelky mezi Trumpem a Petrem kvůli deportacím z USA i přístupu k boji proti obchodu s drogami. „Kolumbijský lid odpoví, zda chce loutkového prezidenta, nebo svobodný a suverénní národ,“ prohlásil během jedné z přestřelek tehdejší prezident Gustavo Petro.
Samotný de la Espriella v rámci své vlastenecky zaměřené kampaně nijak neupozorňoval na své blízké vazby na Spojené státy, kde přes deset let žil a podnikal a jejichž občanství v roce 2023 získal. Před zahájením kampaně nicméně zamířil na Floridu s cílem získat podporu od republikánských zákonodárců i kolumbijské diaspory, jak připomíná deník The New York Times. Sblížení Trumpovy administrativy s budoucím kolumbijským prezidentem pak doložily i konkrétní kroky. Minulý týden imigrační úřady zadržely politického aktivistu a spojence končícího kolumbijského prezidenta Beta Corala, který chtěl na Floridě podat žalobu na de la Espriellu a vést zde kampaň proti jeho kandidatuře. Šéf americké diplomacie Rubio uvedl, že Coral narušuje zahraniční politiku USA. Končící kolumbijský prezident zadržení aktivisty odsoudil jako vměšování do kolumbijských voleb.
Bolsonaro, nebo Milei?
Nejen na to ale končící kolumbijský prezident poukazoval. V příspěvku na sociálních sítích Petro tvrdil, že došlo k nesrovnalostem v předběžném sčítání hlasů zveřejněném Národním registrem obyvatel, nezávislým veřejným orgánem odpovědným za organizaci voleb v Kolumbii. Petro také napsal, že uzná pouze výsledek oficiálního procesu kontroly, který by měl trvat ještě asi dva dny. Kolumbijský prezident mimo to obvinil Izrael z ovlivňování voleb, konkrétně ze zásahů do softwaru pro sčítání hlasů. Podle končící hlavy státu došlo už v prvním kole k podvodům v předběžném sčítání hlasů. Petro ale nepředložil důkazy, což vyvolalo rozsáhlou kritiku ze strany volebních expertů. Rozdíl mezi předběžným sčítáním a oficiálním součtem byl ve výsledku menší než 0,1 %.
De la Espriellu mezitím čeká nelehké vládnutí s roztříštěným Kongresem. Čas ukáže, zda se vydá Bolsonarovou cestou, tedy k bojům v kulturních válkách a vymezování se vůči všem, nebo podobně jako Milei vsadí na pragmatismus a bude spolupracovat i s umírněnými pravicovými subjekty. Podle některých komentátorů navíc mnohé ze slibů byly jen předvolební populismus a nový muž v čele Kolumbie se nevydá cestou otevřené války s gangy, ale bude bojovat jen na oko, zatímco v pozadí poběží vyjednávání. Stejně tak očekávají, že v ekonomice půjde o pravicový populismus po vzoru Bolsonara a Trumpa, nikoliv o skutečné škrty, jako je tomu v Argentině.
Poslední výspy levice
Kolumbijská levice se mezitím jen těžce vzpamatovává z volební porážky. Poražený Cepeda zatím další politické plány neodhalil, faktem ale je, že levice i střed zůstávají silně rozděleny, což zajistí nové hlavě státu hladký začátek mandátu. Kolumbie se nicméně stále může opřít o silné instituce včetně Kongresu a soudů, představujících pro prezidenta poměrně silnou brzdu.
Nejen kolumbijskou levici ale čeká sebereflexe. „De la Espriella je dílo Gustava Petra, který ho různými způsoby nafoukl a pak nevěděl, co s ním, stejně jako určitá část argentinské levice nafoukla Mileie, aby zablokovala cestu Macriho umírněné pravici,“ glosuje v komentáři pro deník El País kolumbijský spisovatel Juan Gabriel Vásques. Odcházejícího prezidenta ve své kritice označuje za symbol nenaplněných nadějí, zhoršující se bezpečnostní situace, korupce a vyhrocené politické debaty. Tedy scénáře, který se v latinskoamerickém regionu v posledních letech opakuje až příliš často.
Jde také o další potvrzení toho, že latinskoamerická levice nezažívá zrovna dobré časy. Až totiž Gustavo Petro za zhruba šest týdnů opustí úřad, v regionu zůstanou pod levicovými vládami pouze Mexiko, Uruguay, Guatemala a Brazílie – kde se budou konat volby v říjnu.
Autor je spolupracovník redakce.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás