Krásný park, který se rozkládá kolem bývalé nemocnice Bubeneč, je v ohrožení. Areál v současné době patří společnosti Nebeský klid, jejímž jediným akcionářem je Penta. Lidé z Prahy 6 se snaží park zachránit a vznikla petice, v níž vyjadřují obavy ze ztráty místa, které slouží všem lidem z okolí. Penta má v plánu pokácet v parku 10 vzrostlých zdravých stromů, několik z nich má přitom obvod kmene až dva metry. Nejasnosti panují také ohledně toho, co má vlastně na místě vzniknout.
Obavy z toho, že Penta předstírá jeden záměr, aby mohla realizovat jiný, jsou na místě.
Povolení pokácet stromy totiž Penta dostala letos v březnu spolu s povolením ke stavbě zařízení sociální péče. Oficiální řízení o povolení stavby ale ještě nezačalo. Zatím záměr v červenci pouze projednala Komise územního rozvoje a stavební úřad teprve zahájí řízení o povolení. Ve chvíli, kdy se veřejnost dozvěděla o souhlasném stanovisku ke kácení stromů, vznikla občanská iniciativa, která se snaží rozhodnutí zvrátit a také poukazovat na negativní aspekty celé stavby a rovněž rozpory, které záměr Penty zjevně vykazuje.
Během pár týdnů se k iniciativě Zachraňme park v Bubenči přidala stovka dobrovolníků a petici podepsalo víc než 1450 lidí. Jako nejobtížnější vnímají lidé kolem iniciativy složitost celého procesu, ve kterém není úplně snadné se vyznat. Zároveň se ale ukazuje, že vůle zabránit ztrátě krásného místa je obrovská. Kromě toho, že by stavba zničila vzrostlé stromy, existují obavy, že by zasáhla i místní potok, a lidem z okolí se nelíbí ani to, že se v souvislosti s výstavbou mluví o polouzavřeném nebo z větší části uzavřeném areálu, což by znamenalo, že ani zbytek parku by nebyl přístupný veřejnosti.
„Změna klimatu a krize bydlení jsou možná dva nejzávažnější problémy, se kterými se dnes lidé v Praze potýkají,“ říká Josef z iniciativy Zachraňme park v Bubenči, podle nějž politická reprezentace tyto problémy neřeší, ale naopak efektivně asistuje developerům v projektech, jako je tento. „Po rekordně horkém létu tak kácíme park plný vzrostlých stromů a stavíme luxusní bydlení, které krizi bydlení ze své podstaty nikdy nevyřeší. Občanský aktivismus tak přirozeně vidím jako jedinou alternativu, jak se s tím dá alespoň něco udělat,“ vysvětluje, proč vidí organizování se jako cestu k nápravě.
Penta už v místě jeden objekt postavila, a to na pozemku ve vedlejší ulici Na Marně. Jde o dům s luxusními byty, přestože stavba byla zkolaudována jako „kombinace bytového domu a zařízení sociální péče“. Jedná se o vilu Chittussi, ve které je 13 „velmi zajímavých bytů v nejvyšším standardu Platinum“. Z developerského popisu se o vile dozvídáme, že moderní dispozice, funkční vybavení a design jsou naprosto klíčové. „V jednotkách naleznete chladicí klimatizační jednotky, předokenní elektrické žaluzie a velkoformátová hliníková okna s izolačním trojsklem. Samozřejmostí jsou třívrstvé dřevěné podlahy, velkoformátové obklady a dlažby, podlahové vytápění a značkové vybavení koupelen,“ popisuje Penta tento dům, který by měl ale být zařízením sociální péče, což je pojem, který není v české legislativě přesně definován. V domě má každá jednotka také vlastní terasu nebo lodžii s dřevěnou palubou. „Vila disponuje výhledy do privátního parku, který přirozeně navazuje na park Willyho Brandta, klidnou soukromou zahradou s vzrostlými stromy a prostornými předzahrádkami.“ Penta na dotaz, zda v těchto luxusních apartmánech provozuje sociální služby a jaké, do uzávěrky článku neodpověděla.
Penta se nevyjádřila ani k tomu, jak si vlastně představuje zařízení sociální péče, což je pojem, který se v jejích plánech objevuje a na základě kterého dostala souhlasné stanovisko ke kácení stromů. Tedy pokud by Penta stavěla ve skutečnosti luxusní investiční byty, je možné, že by povolení vykácet vzrostlé letité stromy nedostala. Obavy z toho, že Penta předstírá jeden záměr, aby mohla realizovat jiný, jsou tedy na místě.
Pozemek byl v minulosti v plánu města vyznačen jako sociální zařízení, protože na něm stála nemocnice. Penta na místě dlouho provozovala soukromou LDN, která byla v minulosti ve vážném podezření, že zanedbává klienty. „Především šlo o ošetřování a zamezování tvorby proleženin. Dále o špatnou nebo nedostatečnou komunikaci personálu s pacienty,“ uvedla pro Českou televizi v roce 2016 mluvčí pražského magistrátu Petra Hrubá. V areálu stojí druhá LDN, která skandály nemá, patří městu a jejíž budoucnost je vzhledem k tomu, že stojí na pozemku, o který má zájem Penta, značně nejistá.
Přestože byly tyto pozemky historicky vedeny jako plochy veřejné vybavenosti, Metropolitní plán je nyní vymezuje jako zastavitelnou transformační plochu s obytným využitím, což navazuje na pořizovanou změnu dříve platného územního plánu z roku 2000. „Z platné legislativy vyplývá, že stavebník je povinen realizovat stavbu v rozsahu dle platného povolení,“ uvádí k aktuálním plánům mluvčí Prahy 6 Kateřina Maršálová, podle níž je stavební úřad oprávněn kontrolovat, zda je stavba realizována v souladu s povolením. „Pokud je zjištěn v procesu realizace stavby rozpor, je tato situace řešena v souladu se zákonem 283/2021 Sb., v platném znění, to se týká i zjištění případného rozporu v užívání stavby. Velmi problematické však v takovém případě může být, jak jednoznačně se podaří prokázat, že je stavba užívána v rozporu s kolaudací. To v tuto chvíli nelze předjímat,“ uzavírá Maršálová.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás