Marie Tučková se už několik let pohybuje ve světě výtvarného umění a v roce 2020 byla mezi laureátstvem Ceny Jindřicha Chalupeckého. Tvůrkyně multimediálních instalací na pomezí výtvarného, performativního a užitého umění tak často zasahovala i do sféry zvuku nebo hudby, až došlo i na autorské písně. Ani ty ale nejsou osvobozené od konceptů.
S debutovou deskou Wet Scores For Listening vstoupila pod jménem Rivermoans vloni v lednu také do hudební sféry a něžná nahrávka na pomezí ambientu a písničkářství ji v půlce března vynesla cenu Vinyla. Ve speciálním dílu Soundsystému nám hudebnice prozradila, že na desce se stéká několik důležitých témat, ať už je to otrava řeky Bečvy, zasahování politiků do reprodukčních práv nebo koncept hlubokého poslouchání. Podepsalo se na ní ale i její mateřství. V rozhovoru došla řeč také na lehkost, vyrovnávání se s minulostí nebo hojivou moc hudby.
Jaký je rozdíl mezi světem výtvarného umění a alternativní hudby? Mají podle Rivermaons smysl hudební ceny a proč cítí vděčnost? Co viděla Míša na fotkách měsíce Saturnu? Poslouchejte nejnovější díl Soundsystému – speciál.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás