Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) si nechala agenturou NMS Market Research zpracovat výzkum, jak se lidé v Česku stavějí k plánům současné vlády změnit definici toho, co je závislá práce, a umožnit tak masivní převádění zaměstnanců do nově legalizovaného švarcsystému.
Redefinici závislé práce podporuje jen 15 procent veřejnosti. To není mandát k tak zásadnímu zásahu do práv zaměstnanců.
Průzkum ukázal, že veřejnost chápe rozdíly mezi zaměstnáním a prací na živnostenský list. Možnost vyššího čistého příjmu není pro většinu lidí dostatečným důvodem k přechodu k práci jako OSVČ. Podle výsledků šetření by na nabídku práce na živnostenský list nepřistoupilo 57 procent zaměstnanců či lidí, kteří aktuálně nepracují, ani v případě, že by jim přinesla vyšší čistý příjem. Pokud měli respondenti vzít do úvahy ztrátu zaměstnaneckých práv, jako jsou placená dovolená, nemocenská, odstupné nebo zákonem stanovená maximální pracovní doba, odmítlo nabídku dokonce 78 procent dotázaných. Ztrátu zaměstnaneckých práv jako možný důsledek redefinice hodnotí negativně 69 procent lidí. Pozitivně ji vnímá pouze šest procent. Možnost rozhodnout se mezi zaměstnáním a podnikáním hodnotí kladně 45 procent dotázaných. Podle odborů to ukazuje, že lidé nezpochybňují svobodu volby, ale odmítají, aby byla vykoupena vynucenou ztrátou pracovních jistot. Celkem nepřekvapivě lidé vnímali jako horší ztrátu zaměstnaneckých práv než informaci o negativních dopadech na státní rozpočet.
Pracující změnu nechtějí
Podle průzkumu podporuje redefinici závislé práce pouze 15 procent lidí, zatímco 43 procent ji odmítá. Téměř čtyři pětiny dotázaných by navíc odmítly přechod na živnostenský list s vědomím, že tím přijdou o zaměstnanecká práva. S nějakou podobou švarcsystému se už setkalo 44 procent lidí. Redefinici odmítají voliči všech politických stran, nejvýrazněji však voliči Pirátů (56 procent dotázaných) a voliči STAN (54 procent). Následují voliči SPD (50 procent), Spolu (47 procent), Motoristů (44 procent) a ANO (43 procent).
„Čísla ukazují překvapivě dobré povědomí české populace o právech a povinnostech zaměstnanců a OSVČ, lze tedy předpokládat, že lidé do velké míry vědí, co by pro ně přechod ze zaměstnání na živnost znamenal. Nejde jen o jinou právní formu nebo šanci na o něco vyšší čistý výdělek. Jde o ztrátu ochrany, kterou zaměstnanecký poměr poskytuje člověku i jeho rodině, a také práv, mj. práva se odborově organizovat na pracovišti a kolektivně hájit své zájmy,“ uvedla analytička ČMKOS Martina Kolářová Veverková, která na tiskové konferenci výsledky průzkumu prezentovala. Podle odborného odhadu studie PAQ Research by nová definice mohla zlegalizovat 70 až 90 procent dnešního švarcsystému.
„Výsledky průzkumu potvrzují to, před čím dlouhodobě varujeme. Čeští pracující nechtějí, aby se z pracovního práva stala dobrovolná ochrana, které se zaměstnavatelé mohou jednoduše vyhnout tím, že lidem místo pracovní smlouvy nabídnou živnostenský list. Redefinici závislé práce podporuje jen 15 procent veřejnosti. To není mandát k tak zásadnímu zásahu do práv zaměstnanců. Naše varování navíc nejsou osamocená. Rizika navrhované změny pojmenovávají také další odborné instituce, právníci i výzkumníci. Vyzýváme proto politiky a političky napříč politickým spektrem, aby návrh přehodnotili. Ještě je čas zabránit tomu, aby se švarcsystém stal běžnou a legální součástí českého trhu práce,“ uvedl k výzkumu předseda ČMKOS Josef Středula.
Vláda změny bagatelizuje
Právník Jaroslav Stránský ve svém příspěvku připomněl, že se připravuje jedna z nejděravějších definic závislé práce v EU. A vysvětlil, v čem přesně změna bude spočívat. „Závislá práce je definována v zákoně a má nějaké definiční znaky. Pokud jsou naplněny, tak je to závislá práce a musí být vykonávána v základním pracovněprávním vztahu. Pokud někdo vykonává závislou práci, ale předstírá, že je podnikatel, a vykonává ji tedy v nějakém jiném typu právního vztahu, je to nelegální, je to zastřený výkon závislé práce, lidově se tomu říká švarcsystém. Právě definice závislé práce se má změnit,“ vysvětloval právník, který zmínil, že vláda sice mluví o tom, že se definice jen zpřesňuje, ale opak je pravdou.
Současná definice závislé práce má totiž tři volně definované obecné znaky. V novele jich nově bude šest. Jeden z obecně formulovaných znaků, totiž nadřízenost a podřízenost, bude definován prostřednictvím čtyř velmi konkrétních kritérií. A právě v tom je podle Stránského největší háček: aby se jednalo o závislou práci, všechna kritéria musí být splněna společně. „Takže čím víc jich tam dají, tím snazší bude se z definice závislé práce se dostat legálně ven. Nejkritičtější z tohoto hlediska je pracovní doba. Oni nově chtějí definovat závislou práci i tím, že závislou práci vykonává jen ten, kdo pracuje v pracovní době. A oni tvrdí, že se nic neděje, protože ta pracovní doba už je v té definici už teď. Ona tam sice je, ale v úplné jiné podobě. Je tam jako důsledek závislé práce, ne jako podmínka nebo předpoklad,“ popisoval chystanou změnu odborový právník. „Oni tu logiku převracejí a říkají, že zaměstnanec je jen ten, kdo pracuje v pracovní době. Nebude-li mít člověk pracovní dobu, už nesplňuje definiční znak, a nebude tedy vykonávat závislou práci. V tom je největší riziko,“ upozornil Stránský.
Odbory nestraší, jen varují
„MPSV oficiálně říká, že se nejedná o legalizaci švarcsystému, že odbory jen straší a že není jejich zájmem legalizovat švarcsystém. Není ale vždy rozhodující, co je záměrem zákonodárce, ale to, jak to pochopí lidé a co s tím budou dělat. Komunita právníků v oblasti pracovního práva není zase tak široká. My se známe s řadou advokátů a byznysových právníků a ti to vnímají naprosto jasně. Dominantní rezonance tohoto tématu v terénu je taková, že jde o otevření brány k tomu, aby se firmy dostaly ze závislé práce,“ uvedl Stránský, podle kterého jim zmínění advokáti už nyní říkají: „Klienti to po nás budou chtít a my jim to připravíme. Nastavíme smlouvy s kontraktory, tedy dnešními zaměstnanci, nově tak, že tam nebude pracovní doba, a tím pádem to nebude závislá práce.“
Podle Stránského je zajímavé, že na Slovensku nedávno udělali přesně opačnou změnu: „Tam byl do konce roku 2025 definičním znakem závislé práce výkon práce v pracovní době. Slováci to ale změnili. Ne ze sociálních důvodů, ale v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. V důvodové zprávě k tomu slovenskému konsolidačnímu balíčku je jasně uvedeno, že pokud je závislá práce definována prostřednictvím pracovní doby, směřuje to k obcházení pracovněprávní regulace a k výpadkům příjmů veřejných rozpočtů,“ argumentoval Stránský, který napadl i argument, že IČO je potřebné k větší flexibilitě. „To je úplný nesmysl, existuje pružná pracovní doba a v současné úpravě je i možnost samorozvrhování pracovní doby. Tudíž není kvůli flexibilitě nutné přecházet na IČO,“ uzavřel právník.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás