Sociální sítě v posledních týdnech obletěla fotka Sydney Sweeney v kostýmu štěňátka ze seriálu Euforie. Její postava ve třetí sérii fenoménu Gen Z začne vytvářet obsah na OnlyFans s vidinou rychlého výdělku. Ne proto, že by peníze potřebovala, ale protože je chce. Platforma zaškatulkovaná coby tržiště, kde ženy virtuálně prodávají svá těla, je pozoruhodným sociologickým fenoménem, který se však fikční tvorbě dlouho vyhýbal – na rozdíl od dokumentů, jichž už vzniklo několik.
Seriál miluje své postavy a herce. A je velmi jednoduché je milovat také.
Okolo OnlyFans filmaři opatrně našlapují. Toto prostředí je značně démonizované i proto, že zde tvoří řada pornohereček. Největší porno server PornHub ostatně už připomíná hlavně jakési odbytiště trailerů odkazujících právě na placené profily pornohereček. Uřvaná digitální manosféra modelkami z OnlyFans opovrhuje, zatímco čelní alfasamčí influenceři s nimi paradoxně spolupracují. Stigmatizované logo OF (nejen) v USA od covidu byznysově stále roste, nabízí totiž nové možnosti, jak komodifikovat své tělo. A především představuje příležitost pro ty, které společnost vyčlenila a topí se v existenčních problémech.
Zatímco Euforie problematiku využívá primárně coby laciný gimmick, nový seriál Apple TV+ z ní činí ústřední téma, jež nahlíží empaticky, bez stereotypních klapek na očích. Osmidílná série Margo má problém vyjít adaptuje dva roky starou stejnojmennou knihu Rufi Thorpe. Showrunnerem je veterán David E. Kelley, stojící za populárními sériemi Sedmilhářky, Mělas to vědět, Advokát nebo generačním trhákem Ally McBealová. Jeho jméno svádí k představě rozjuchaného kolotoče excentrických postav, namísto toho ale sledujeme značně odromantizovanou, upřímnou a realitou zatěžkanou tragikomedii.
Příběh s románovými parametry
Už titulková sekvence seriálu je výstižná a hravá. S písní Blow My Mind v pozadí sledujeme robotickou panenku sjíždět dolů po rampách lemovaných knihami o literatuře, posléze složenkami a lahvičkami pro miminka. Na její cestě ji sem tam něco srazí či vykolejí na jinou dráhu. Musí se neustále něčemu vyhýbat. Svou pouť zakončí výjezdem ze sci-fi mimozemské lodi.
Protagonistka Margo přichází na vysokou školu. Její esej ihned uhrane profesora angličtiny, prý má enormní talent a on už ji nemá co naučit. Začnou spolu spát. Naivní Margo otěhotní, ženatý profesor ale ze vztahu sobecky vycouvá. Margo si dítě nechá. To pro ni znamená konec studia i ztrátu práce servírky. Její matka se jako babička rozhodně necítí, chystá se na svatbu s křesťansky založeným a zprvu velmi úzkoprsým mužem. Margo kvůli dětskému pláči opustí spolubydlící. Nájem se zvedá. Do všeho se z odvykačky vrací její otec, bývalý wrestler, kterého ani pořádně nepoznala. Vyprávění větví linie s takřka románovými parametry, zůstává ale zaostřené na Margo.
Jakkoli se k problematice OnlyFans dostáváme až zhruba v půlce seriálu, předchozí epizody rozhodně nejsou natahovanou expozicí. Otevřeně a bez lakování nahlížejí poporodní depresi, fyzické vyčerpání, problémy s penězi, mateřské pochybnosti i hledání vlastní hodnoty. Vidíme zlomenou, ale také odhodlanou rodinu, jež se o svých pocitech teprve učí mluvit. Matka se ze všeho nejvíc bojí, aby Margo neskončila jako ona – osamocená, s pocitem mateřského selhání, zbavená ambic. Sobectví a pohrdání se prolínají s péčí a strachem. Žádnou z postav nelze jednoduše zaškatulkovat, a tak i lehce mechanické zvraty stále působí organicky a uvěřitelně. Tonálně tvůrci brilantně balancují mezi feel-good pasážemi a zemitou bolestí. V jednu chvíli sledujeme takřka sitcomový formát, v druhé rodinné melodrama.
Porno a wrestling
Když Margo začne dělat OnlyFans, vidíme relativně realistický obraz toho, jak se dostat k divákům. Nestačí pouze nahé fotky, je potřeba nalézt osobitý styl a stahovat diváky přes různorodé platformy. Margo kupříkladu oblíbenou položku „hodnocení fotek penisů“ pojímá coby psaní o Pokémonech. Posléze si vymyslí mimozemské alter ego ve spolupráci s již etablovanými OF tvůrkyněmi… Seriál Margo má problém vyjít nikoho nesoudí. Naopak ukazuje pestrost stále mladé platformy a prozkoumávají ji coby svého druhu umělecký svět. Protože jak jedna z modelek v seriálu řekne, sex je také umění. Nahota v seriálu není exploatačního charakteru – Margo může naložit se svým tělem, jak chce. Musí však čelit konzervativním urážkám, jedovatosti na sociálních sítích a skutečnosti, že její práci může kdokoli zneužít proti ní. Zprvu sice OnlyFans bere jako znouzectnost, záhy ale v této práci nachází seberealizaci.
Tělesnost a její možné podoby jako jeden z ústředních motivů seriálů doplňuje wrestling, jemuž se věnoval otec Margo. Srovnání miliony diváků milovaného sportovního umění s miliony lidí nenáviděným OnlyFans vybízí k podnětným paralelám a otázkám, nakolik se od sebe obě performativní disciplíny odchylují.
Tvůrci dokáží být stejnou měrou progresivní i roztomile staromilští. Na jednu stranu nasvěcují syrové stránky mateřství a na poměry fikční tvorby takřka osvětově zkoumají svět OnlyFans, na stranu druhou akcentují důležitost lidské sounáležitosti a rodiny. Syrovostí tak prostupuje určitá pohádkovost. Rodinné pouto a láska vždy převýší opovržení a odcizenost. Křehce nasvícené obrazy by se tak mohly v důsledku kontrastních nálad snadno zhroutit. Série si ale naštěstí nikdy nehraje na autentickou výpověď. Stále se svou stylizací hlásí k žánrovým kořenům. Oslavuje outsidery a dopřává jim světlou budoucnost alespoň ve fikčním světě. Oddaně věří humanismu. A i když v úplném závěru přepne do vyloženě sitcomové performativnosti, je těžké se zlobit kvůli optimismu a touze hledat smír.
Láska k lidem
Vzdušná kamera dopřává hercům maximální volnost. Určující obrazovou dominantou jsou lidské tváře. Překrásně nasnímané, většinou měkce nasvícené, často pestrou škálou drobných světýlek, zdůrazňují jemnou fragilitu. Elle Fanning je coby protagonistka hypnotická i drzá. Dokonale zachycuje přerod z naivní dívky v ženu nucenou předčasně dospět, přehodnotit ambice a hledat si ve světě nové místo. Nick Offerman jako mručící, za plnovousem a horou chřadnoucích svalů schovaný citlivý otec dokazuje, že patří k nejzajímavějším americkým hercům současnosti, s obdivuhodnou tvárností. Michelle Pfeiffer jako matka je ze všech nejexpresivnější. Pracuje s mimikou a hořkými pohledy, jež dokonale souzní s rétorikou excentričky, jež se snaží změnit. Ve vedlejší roli bývalé wrestlerky, z níž se stala právnička, se představuje Nicole Kidman. Ta působí kontrastně, protože přináší rozvážnost a klid. Matka bojácného profesora je chladnou karikaturou zhmotňující to nejhorší z mocných lidí zneužívajících moc k řešení osobních nešvarů. Chrání svého syna a jméno rodiny, aby se nedostali do spojitosti s OnlyFans.
Seriál zkrátka miluje své postavy a herce. A je velmi jednoduché je milovat také. Se všemi rozpory, štěstím i upřímným naštváním. Margo má problém vyjít uzemněným způsobem reflektuje mateřství v kapitalistických mechanismech, jež na svobodné matky kašlou a zároveň jimi opovrhují, pokud se postaví na vlastní nohy. Stejnou měrou ale zachycuje naděje do systému se nehodících lidí, jejichž problémy nakonec vyřeší vzájemné pouto a blízkost.
Autor je filmový publicista a tvůrce podcastu Kulešof.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás