Minulý rok se feministkám podařilo poprvé kompletně zablokovat Pochod pro život. Ten poprvé nedošel do cíle a musel předčasně skončit. Letos tedy protipotratové hnutí změnilo strategii. Namísto jednoho velkého pochodu, který odpůrci interrupcí organizovali od roku 2001, se uskutečnily desítky malých „pochůdků“ pro život. Feministky a feministé pochůdky na několika místech v centru Prahy opět zablokovali, ale kompletně přerušit plán Hnutí pro život se jim nepodařilo.
Protipotratová organizace po loňském neúspěchu zároveň žalovala ministerstvo vnitra, pražský magistrát, Prahu 1 a policii, že byla na feministické aktivisty moc mírná. V této žalobě neuspěla. Přesto byl letos policejní zásah na pohled masivnější než předchozí roky. Policie nenechala nic náhodě, a tak aktivisty ze vzduchu sledoval i vrtulník.
Hnutí pro život se dlouhodobě snaží stylizovat do role oběti, na niž útočí progresivní síly. Ty pak v ulicích při blokádách prý přímo děsí malé děti. Přitom Hnutí jde dle jeho slov jen o pomoc ženám a nechce prosazovat zákaz interrupcí. Blokády feministických aktivistek a aktivistů se tak na první pohled mohou zdát nesmyslné. Je to ale opravdu tak? Chce Hnutí pro život pouze pomáhat nečekaně těhotným ženám? A proč by ho v takovém případě kdokoli blokoval? I o tom si v novém dílu Studia Alarm povídala Saša Uhlová, Magdalena Dušková a Pavel Šplíchal.
„Lidskoprávní jazyk, který používají, je manipulativní. Na začátku milénia vydali knihu, kde homosexualitu přirovnávají ke ‚kultuře smrti‘ a tvrdí, že se z ‚homosexuálního cítění‘ člověk musí ‚vyléčit‘. Později přeložili příručku Proč neučit sexuální výchovu, kde vzdělávání přirovnávají k sodomii,“ vysvětluje Dušková. Podle ní předseda Hnutí pro život Radim Ucháč opakovaně volal nejen po zákazu interrupcí. Dušková také připomíná novelu zákona z pera Hnutí pro život, která by de facto omezovala možnosti interrupce. Tato novela, jež má za cíl zavést „ochranný status těhotné“, kolovala ještě před třemi lety na ministerstvu zdravotnictví s digitální stopou na právníka Hnutí pro život.
„Mně nikdy nedávalo smysl, když chtějí omezit interrupce, proč jsou proti sexuální výchově,“ pokračuje Saša Uhlová. Právě dostupná sexuální výchova a antikoncepce totiž mohou snížit počet interrupcí a pomoci lidem plánovat rodičovství. Zákaz interrupcí naopak ohrožuje zdraví žen, jak můžeme vidět v USA nebo v Polsku, kde kvůli němu zemřela řada těhotných. Často i matky od rodin, které těhotenství plánovaly.
Podle redaktorů Alarmu je důležité, aby ženy nemusely chodit na interrupce kvůli nedostatečnému sociálnímu zázemí nebo kvůli nejistému bydlení. Zde se s Hnutím pro život všichni tři názorově shodují. Stát by měl zajistit důstojné podmínky k životu, v nichž se lidé mohou rozhodnout plodit potomky, aniž by se báli pádu do chudoby. Taková opatření je však podle nich možné dělat skrze progresivní a levicovou politiku, nikoli skrze omezení zdravotní péče a citovou manipulaci nebo nepravdivé „lékařské“ diagnózy, které Hnutí pro život ve své argumentaci používá.
Pokud chce někdo v České republice snížit počet interrupcí, cesta podle redaktorů Alarmu vede skrze dostupné bydlení, sociální politiku, kvalitní sexuální výchovu a dostupnou antikoncepci. „Vždyť právě Ježíš je nejslavnější socialista,“ připomíná Šplíchal.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás