Čtyři roky sbíral Andrej Babiš v opozici preference rozdmýcháváním hněvu proti „Fialově drahotě“, což byla z drtivé části inflace, která zasáhla prakticky všechny státy. Nyní si může užít svou vlastní, Babišovu drahotu, kterou ovšem rozpoutal jeho politický vzor, „přítel“ a politický souputník – Donald Trump. Za tuto drahotu tak Babiš nese přímo svůj díl viny. Kvůli nesmyslné, nelegitimní a zpackané vojenské agresi Spojených států a Izraele proti Íránu zažíváme další kolo energetické krize, která se postupně propíše do většiny sektorů, včetně těch základních, jako jsou energie, bydlení a potraviny. Babišovou prozatímní strategií je problém ignorovat, bagatelizovat a mediálně řešit spíláním prodejcům pohonných hmot: namísto války se řeší výše marží pumpařů. Jenomže marže pumpařů jsou ve skladbě ceny nafty tou nejmenší částí.
Babiš je na přicházející krizi nejen nepřipraven, ale všechny jeho prozatímní kroky ji ještě zhoršují.
Nakonec si můžeme připomenout, co Babiš radil Fialovi v březnu 2022: „Vláda by měla okamžitě odpustit DPH distributorům pohonných hmot a zastropovat cenu nafty a benzínu na 35 korunách.“ Nyní však ve stejné situaci Babiš nic takového slyšet samozřejmě nechce – a důvod není složitý. Státní rozpočet má obrovský deficit a žádné další výdaje či poklesy příjmů si Babiš jednoduše nemůže dovolit. Současně vysoké ceny pohonných hmot naopak přináší do rozpočtu přes vyšší výběr DPH tolik potřebné peníze. Vedle toho na růstu cen potravin jistě dokáže znovu vydělat Babišův Agrofert, tak jako během předchozí krize. Jistě, nyní předstíráme, že Agrofert není jeho – podobně jako dítě zakrytím očím předstírá, že tady není a okolní svět zmizel.
Nepřipraveni na krizi
Ne všechny vlády jsou ovšem jako Babiš, a tak se řidiči z českého pohraničí postavili do front před pumpy v sousedním Polsku, které jako obvykle myslí na své občany a zachraňuje část českých. Lze čekat, že něco podobného Poláci zopakují v případě růstu cen potravin. Možná se nakonec dočkáme i Babiše, jak kroutí hlavou nad cenou Nutelly v Německu či Polsku. Uvidíme. Výrobcům potravin jistě za vysoké marže nadávat nebude, přeci jen Agrofert za nic nemůže, i když samozřejmě vůbec není jeho…
Nicméně skutečným problémem nejsou ceny pohonných hmot. Ty jsou ve skutečnosti i po aktuálním skoku vzhůru stále laciné, a také proto je svět zahlcen auty se spalovacími motory. Naším problémem je závislost na fosilních palivech jako takových, kdy všechny předchozí vlády extrémně zanedbávaly přechod k čistým a levným obnovitelným zdrojům energie a ignorovaly na rozdíl od mnoha jiných zemí jakoukoliv podporu lidem, aby když už si kupují auta, byla alespoň elektrická.
Současná vláda jde v tomto ještě dál a snaží se i tu minimální podporu zelených energií zadusit, stejně jako vykostila program Zelená úsporám, který pomáhal lidem snížit náklady na vytápění v domech a bytech. Babiš je na přicházející krizi nejen nepřipraven a je evidentně nekompetentní ji řešit, ale všechny jeho prozatímní kroky ji ještě zhoršují.
Stejně jako Trump nemá Babiš žádný plán
Jediný kompetentní nebo vůbec nějaký plán tak připravuje Evropská unie: soubor kroků a opatření na zmírnění energetické krize. Skutečné ponaučení z krize předchozí i současné totiž je, že jednotlivé státy toho zmůžou fakticky velmi málo. Fialova vláda potřebovala celou Evropu k řešení minulé energetické krize a Babiš ji bude potřebovat k řešení té současné. On sám je schopný postarat se leda tak o bezpečí svých korporací a několika spřízněných oligarchů.
A to jsme jen u energií. Babišův milovaný Donald Trump, jehož vítězství nadšeně oslavoval coby záchranu pro Evropu, je dnes vedle Putina největším ohrožením evropské stability a bezpečí od druhé světové války. Což naposledy Trump demonstroval praktickým zpochybněním existence NATO. Evropa je sama, a tak musí ke světu také přistupovat. Bohužel máme vládu poskládanou ze stran, které jsou součástí problému a nikoli řešení a které jsou stále především Trumpovou pátou kolonou v srdci Evropy. Pokud se příští týden podaří Maďarům zbavit se Orbána, staneme se spolu se Slovenskem nejbolavějším místem Evropské unie, posledními poskoky Trumpovy administrativy.
V tomto smyslu je přicházející drahota skutečně Babišova. Co je Trump zač, víme dlouho, většinu svých destruktivních kroků před volbami nijak neskrýval a každý, kdo okolo něj poskakoval po jeho vítězství, nyní sklízí ovoce z jeho ničení světa.
Babiš podobně jako Trump místo aby řešil skutečné problémy lidí, vyrábí raději nové potíže a nové nepřátele. Ať už je to plánované zničení veřejnoprávních médií, neziskového sektoru, vyhazování lidí z ministerstev nebo destrukce kultury a ochrany životního prostředí. Na nic jiného totiž Babiš nemá kapacitu, žádný jiný plán nemá.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás