Roei Haimatan sloužil u jedné z prvních jednotek izraelské armády, které vstoupily do Gazy po 7. říjnu 2023, tedy na úplném začátku genocidní války. V té podle oficiálních záznamů izraelští vojáci zatím zabili přes 65 tisíc lidí, i když podle různých odhadů je reálný počet obětí násobně vyšší.
Na začátku loňského roku se Haimatan s jednotkou pohyboval ve městě Chán Junis. Zřejmě právě tady začal dělat to, co bylo tehdy mezi izraelskými vojáky zcela běžné – zaznamenávat sebe samého při „výkonu služby“. Nyní Haimatan pobývá na území České republiky. V pondělí 22. září proto přišla zpráva, že na něj bylo podáno trestní oznámení k Městskému státnímu zastupitelství v Praze. Obviněn je z podílu na genocidě, zločinech proti lidskosti a válečných zločinech.
Proti beztrestnosti
„České právo ukládá státním zástupcům povinnost jednat, pokud se na území České republiky nacházejí osoby podezřelé z genocidy nebo válečných zločinů. Důkazy proti Haimatanovi, z nichž většina pochází z jeho vlastních účtů na sociálních sítích, jsou věrohodné a závažné. Orgány činné v trestním řízení teď musí bezodkladně zahájit vyšetřování a zajistit důkazy,“ požaduje Natacha Bracq z Nadace Hind Rajab, která trestní oznámení podala.
Stíhání izraelského vojáka v Česku vychází z principu takzvané univerzální jurisdikce, který umožňuje vyšetřovat a stíhat některé zločiny nehledě na místo činu a národnost pachatele.
Tato organizace vznikla letos v reakci na pokračující genocidu Palestinců v Gaze. K jejímu zastavení chce přispět tím, že podniká právní kroky ke stíhání izraelských vojáků. Rozruch vyvolal hned první případ v lednu. Izraelské ministerstvo zahraničí muselo tehdy propašovat Yuvala Vagdaniho z Brazílie, kde si užíval svůj „vysněný výlet“, protože mu hrozilo zatčení. V červenci zase belgická policie zadržela a vyslýchala dva izraelské vojáky, kteří trávili léto na festivalu elektronické hudby Tomorrowland.
Zda stejný osud stihne i Haimatana, se teprve uvidí. Nadace od českých orgánů požaduje, aby kromě zahájení vyšetřování zabavily Haimatanova elektronická zařízení ke zajištění dalších důkazů, ale také mu zabránily v opuštění Česka. Podle českého trestního řádu lze za tímto účelem vydat zákaz vycestování, odebrat pas a v některých případech také zadržet podezřelého ve vazební věznici.
„Tento případ se netýká pouze jednoho vojáka. Činy Roeie Haimatana odrážejí širší systém beztrestnosti, který stojí za izraelským útokem na Gazu. Usilujeme o potrestání pachatelů, ať se nacházejí kdekoli. Tím jasně dáváme najevo, že pachatelé genocidy a válečných zločinů budou postaveni před soud,“ říká Dyab Abou Jahjah, ředitel Nadace Hind Rajab. Jméno nadace odkazuje na pětiletou holčičku, kterou s celou rodinou v lednu 2024 zastřelili izraelští vojáci, když do jejich auta vystříleli celkem 335 kulek.
Stíhání izraelského vojáka v Česku vychází z principu takzvané univerzální jurisdikce, který umožňuje vyšetřovat a stíhat některé zločiny nehledě na místo činu a národnost pachatele. Válečné zločiny mezi tyto zločiny patří. Česká policie proto například sbírá svědectví o válečných zločinech na Ukrajině i za pomocí speciálního online dotazníku. „Pokud se o trestný čin jedná, zjišťujete, kdo je za to odpovědný. Ať už jsou to velitelé, nebo přímo ti lidé, kteří útok na místě provedli,“ popisoval celý proces v článku pro Seznam Zprávy z roku 2022 státní zástupce Martin Bílý z Vrchního státního zastupitelství v Praze.
Test právního státu
České soudy už v minulosti několikrát rozhodovaly ve věcech, které se týkají Palestiny a probíhající izraelské genocidy v Gaze. Za výzvy k vyhlazení minimálně dvakrát rozdaly peněžité tresty, jednou pro Pavla Novotného, starostu Řeporyjí za ODS. Již na konci roku 2023 Městský soud v Praze uznal, že heslo „From the river to the sea, Palestine Will Be Free“ (Palestina bude svobodná od řeky až k moři) není paušálně antisemitské, a nemůže být proto bráno jako důvod k rušení demonstrací ze strany policie. Současně však probíhá soudní proces s mexickým aktivistou, kterého česká policie zadržela za údajné schvalování terorismu. Toho se měl dopustit tím, že na demonstraci k Mezinárodnímu dni žen držel plakát s Lejlou Chalíd, slavnou palestinskou aktivistkou a političkou.
Základním principem v právním státě má být nezávislost soudů na výkonné (vláda a prezident) i zákonodárné (parlament) moci. A potenciální stíhání izraelského vojáka může představovat test této nezávislosti. Česká politická reprezentace totiž patří mezi nejvěrnější spojence Izraele na světě. Dlouhodobě izolovaně hlasuje proti rezolucím požadujícím příměří v Gaze na půdě OSN, v Evropské unii zase vetuje prohlášení i konkrétní kroky směřující k vytvoření tlaku na Izrael. Premiér Petr Fiala dokonce i v srpnu 2025 označil „podporu státu Izrael v jeho spravedlivém boji za existenci, nezávislost a proti terorismu“ za „základní konstantu zahraniční politiky České republiky“.
„Pevně věřím, že příslušné české orgány budou postupovat nestranně a bez ohledu na jakékoli pokusy o zásah,“ dodal k případu Jan Täubel, právní zástupce Nadace Hind Rajab v Česku. „Jsem velmi rád, že naše advokátní kancelář mohla alespoň tímto způsobem přispět k potrestání zvěrstev spáchaných okupačními silami v Palestině.“
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás