Donald Trump se po několika letech dočkal a konečně uspořádal velkou vojenskou přehlídku přímo ve Washingtonu. V sobotu tak mohli Američané vidět něco, co připomíná třeba každoroční oslavy konce druhé světové války v Moskvě na Rudém náměstí. A to všechno se navíc dělo přímo na Trumpovy narozeniny. Trumpův tým předpovídal, že na přehlídku dorazí až 250 tisíc diváků a společně tak oslaví 250 let existence americké armády. Výsledek podle všeho tak impozantní nebyl a diváků nakonec před Bílý dům dorazilo podstatně méně, i když se odhady napříč médii hodně liší. Jak už to tak v americkém mediálním prostředí bývá, tak pravicové zdroje mluví o obrovském úspěchu a levicové naopak o naprostém debaklu a nižších desítkách tisíc návštěvníků. Každý si tak vybere svou verzi pravdy. Každopádně záběry z přehlídky skutečně nijak omračujícím způsobem nepůsobily a po celou dobu hrozilo, že přehlídku překazí blížící se bouřka.
Trump evidentně touží po eskalaci sporů se svými odpůrci, a to klidně přímo v ulicích amerických měst.
Ve stejný den se nicméně po celé Americe konaly také protesty s názvem No Kings, které se silně vymezovaly proti autoritativnímu vládnutí Donalda Trumpa. Lidé vyšli do ulic a dali jasně najevo, že si rozhodně nepřejí žádného nového panovníka, krále, monarchu nebo výkonného ředitele Spojených států, jak o tom blouzní největší fanoušci Donalda Trumpa. Protestující v sobotu reagovali konkrétně na vyslání Národní gardy a mariňáků do Los Angeles proti vůli guvernéra Gavina Newsoma i starostky Los Angeles, ale také právě proti Trumpově vojenské přehlídce, kterou považují za zneužití armády pro politické účely. Lidé protestují taky proti deportacím svých sousedů a proti autokratickému vládnutí, které Trump předvádí. Protestovalo se na více než dvou tisícovkách míst a média hovoří o tom, že se do ulic vypravilo minimálně pět milionů lidí. Byli jsme tak svědky skutečně prvních masových protestů proti vládě Donalda Trumpa od chvíle, kdy byl zvolen prezidentem. Americká občanská společnost se probouzí ze spánku, což je teď opravdu potřeba.
Jak zakleknout na opozici?
Situace ve Spojených státech totiž eskaluje každým dnem a začíná se pomalu přesouvat do poměrně nebezpečné fáze. Ve státě Minnesota byla například ve svém domě zastřelena prominentní liberální demokratická politička Melissa Hortman společně se svým mužem, a to údajně z politických důvodů. Jen o kousek dál a o pár hodin dříve byl taktéž v Minnesotě postřelen demokratický člen Senátu státu Minnesota John Hoffman a jeho žena. Oba dva útok nejspíš jen o vlásek přežijí. Na všechny čtyři zaútočil stejný útočník převlečený za policistu. Působil prý velmi věrohodně a na místo činu přijel v policejním SUV s houkačkou a veškerým policejním vybavením. Policie po něm stále pátrá a podle všeho šlo o Vance Boeltera, který byl fanouškem Donalda Trumpa. V jeho autě pak policie našla seznam dalších politiků, na které chtěl tento člověk nejspíš zaútočit. Jednalo se většinou o lidi, kteří politicky prosazovali liberální přístup k interrupcím a kladli důraz na volbu samotných žen.
Je to jen další doklad toho, že politické násilí se ve Spojených státech velmi rychle normalizuje a rozšiřuje. Už tento pátek byl na tiskové konferenci ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noem k situaci v Los Angeles zakleknut, spoután a odvlečen demokratický senátor Alex Padilla kvůli tomu, že přišel ministryni „položit několik otázek“. Nebyl sice z ničeho obviněn a ihned po zadržení byl propuštěn, ale pokud se americká policie a FBI chovají podobným způsobem k senátorovi, jak asi přistupují ke svým méně prominentním odpůrcům?
Musíme samozřejmě zmínit taky to, jak Trump výrazným způsobem eskaloval situaci v Los Angeles, na níž se Padilla přišel poptat ministryně Noem. Na začátku celého příběhu v Los Angeles protestovaly desítky, maximálně stovky lidí proti aktivitám příslušníků Úřadu pro imigraci a cla (takzvaný ICE). Příslušníci ICE teď běžně čekají před školami, v supermarketech a na imigračních úřadech a okamžitě vyhošťují všechny, kdo nemají v pořádku dokumenty. Nejedná se přitom rozhodně jen o kriminálníky, jak se nám snaží Trumpova administrativa vnutit, ale o lidi, kteří žijí v zemi „bez papírů“ klidně přes 10, 15 let a vykonávají těžké práce, které nechce nikdo jiný dělat, a to třeba v zemědělství, stavebnictví nebo na jatkách.
V reakci na šťáry ICE se začaly bouřit skupinky lidí přímo v centru Los Angeles, načež se Trump rozhodl takřka okamžitě do města povolat Národní gardu a o den později dokonce i americké mariňáky, přestože s tím nesouhlasila jak starostka Los Angeles Karen Bass, tak také guvernér Kalifornie Gavin Newsom. Novináři, kteří situaci před Trumpovou eskalací monitorovali, tvrdili, že v počátcích protestů viděli na místě více policistů a novinářů než protestujících, a Trumpovo rozhodnutí označovali za neadekvátní a přehnané. Na stanicích blízkých Donaldu Trumpovi ale celou věc popisovali samozřejmě úplně jinak. Někteří vojáci povolaní do Los Angeles se anonymně vyjadřovali v tom smyslu, že jsou svým nasazením poměrně zmatení a vadí jim, že byli zavlečeni do politické hry mezi prezidentem Trumpem a guvernérem Newsomem.
Prostě do nich střílejte
Zajímavou teorii toho, o co se nyní Trump v Los Angeles snaží, přednesl britský ekonom a historik Adam Tooze v posledním dílu svého podcastu Once and Tooze. Srovnával v něm současné drobné protesty v LA s tím, co se dělo v létě 2020 během protestů Black Lives Matter. Tvrdí totiž, že tehdy chtěl Trump věci také eskalovat, a to mluvíme o situaci, kdy docházelo k rozsáhlému rabování, zapalování aut, obchodů či ničení policejních stanic a federálních úřadů. Generál Mark Milley ve své knize například popisuje, jak Trump svým spolupracovníkům na schůzce říkal, že mají do protestujících „prostě střílet“. Významní lidé v administrativě se mu tehdy postavili a jeho návrhy odmítli. Podle Adama Tooze chce nyní Trump podobný postup zopakovat, a to v situaci, kdy kolem sebe nemá prakticky nikoho, kdo by mu v těchto věcech oponoval. Možná k tomu nedojde v této chvíli, ale Trump evidentně touží po eskalaci sporů se svými odpůrci, a to klidně přímo v ulicích amerických měst.
Vedlejším efektem tohoto všeho je ovšem nárůst politického násilí, který se teď už týká bohužel i regulérních vražd amerických politiků. Před prezidentskými volbami se ve výstupech amerických aktivistů často opakovala obava z podobné eskalace. Mluvili o policejním násilí, kriminalizaci protestů, masivním deportování některých lidí a zapojení krajně pravicových milicí typu Proud Boys do pouličních bitek proti politickým odpůrcům Donalda Trumpa. Většinu z toho už delší dobu vidíme přímo před očima, zbývá už jen větší zapojení krajně pravicových radikálů. Konzervativní novináři jako třeba Matthew Continetti považují řeči o tom, že se Spojené státy s Trumpem propadají do autoritářství, za přehnané strašení a za nesmysl. Trump podle Continettiho vždy přesně ví, kdy má sundat nohu z plynu a situaci uklidnit. Posuďte sami, jestli je tohle všechno rozumné jednání standardního politika, který ví přesně, co dělá, a rozhodně nechce věci zbytečně vyhrotit.
Válečný pacifista Trump
Na vojenské přehlídce ve Washingtonu, kterou tento článek začíná, se objevila ještě jedna pozoruhodná událost. Viceprezident J. D. Vance zde promluvil k nastoupeným vojákům a prohlásil, že Spojené státy své vojáky „nikdy nevysílají do války, pokud to není zcela nutné.“ Mnohé lidi tím pobavil a začali vzpomínat na všechny ty zpackané, ale i „úspěšné“ intervence, které Spojené státy za posledních 75 let podnikli. A to třeba včetně americké invaze do Iráku. Pokud si to ještě pamatujete, měly tuto invazi ospravedlnit podvržené důkazy ministra obrany Colina Powella. Powell je v roce 2003 prezentoval Bezpečnostní radě OSN a měly dokazovat, že Irák na svém území skladuje biologické zbraně.
J. D. Vance svůj proslov pronesl ve chvíli, kdy Izrael, jeden z největších spojenců Spojených států, překvapivě a nečekaně zaútočil na Írán s důvodem, že musel zabránit Íránu v dokončení výroby jaderných zbraní. Izraelská vláda zároveň chce do velkého vojenského konfliktu s Íránem evidentně zatáhnout také Spojené státy. Jejich cílem může být také na chvíli odklonit pohled celého světa od zvěrstev, které Izraelci právě provádí v Gaze. Současný íránský režim si skutečně nezaslouží naše sympatie, ale obří válečný konflikt v tomto regionu nepomůže vůbec ničemu. Přinese jen smrt a zmar a místní obyvatelstvo může jen zradikalizovat.
J. D. Vance v nedávném rozhovoru pro New York Times říkal, že politická levice měla pravdu, když invazi do Iráku označovala za obrovskou politickou chybu. V dubnu tohoto roku měl Vance dokonce takovou drzost, že prohlásil, že Evropané měli udělat více, aby americkou válku v Iráku zastavili. Teď se Trumpova administrativa možná řítí do dalšího konfliktu a je těžké si představit, že varovné hlasy levice tentokrát poslouchat bude. Ale nepředbíhejme, možná se ještě podaří napětí mezi Íránem a Izraelem uklidnit. Jestli se to totiž nepodaří, bude to další velký problém pro Donalda Trumpa, do nějž ho namočí jeho kamarád Benjamin Netanjahu. Donald Trump se dlouhodobě tváří jako člověk, který nesnáší války a vojenské intervence a chtěl by je spíše ukončovat. Přímý vojenský konflikt s Íránem by byl velkou skvrnou na jeho domnělé „pacifistické“ reputaci. Zvlášť, když Izrael zaútočil na Írán krátce předtím, než mělo dojít k vyjednávání o nukleárním programu mezi Íránem a Spojenými státy.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás