Události z ledna 2023 pronásledují bývalého brazilského prezidenta Jaira Bolsonara dodnes. Výjevy, které nápadně připomínaly pokus příznivců Donalda Trumpa zvrátit výsledky voleb, teď možná pošlou politika přezdívaného „Trump tropů“ za mříže.
Už tak politicky rozdělené Brazílii přidělávají zločinecké skupiny starosti nejen prodejem drog a dalšími kriminálními aktivitami, ale také násilím cíleným na jiné náboženské skupiny. Právě náboženský konflikt může být do budoucna velkým problémem pro více než dvousetmilionovou zemi, v níž náboženská nesnášenlivost rok od roku roste.
V úterý zveřejněná vyšetřovací zpráva federální policie čítající 884 stran popisuje tříleté plánování Bolsonara a jeho spolupracovníků, jak si udržet moc i v případě prohraných prezidentských voleb. Podle zprávy si měl být Bolsonaro navíc „plně vědom“ údajného plánu elitní armádní jednotky zavraždit (staro)nového prezidenta Lulu da Silvu, jeho viceprezidenta José Alencara a soudce Nejvyššího soudu Alexandra de Moraese.
V souvislosti s tím policie zadržela několik osob včetně čtyř elitních vojáků a jednoho policisty. Všichni čelí podezření, že v roce 2022 plánovali otrávit Lulu jedem nebo toxickými chemikáliemi. Brazilskou krajní pravici navíc vyšetřovatelé spojují také s nedávnými bombovými útoky u budovy Nejvyššího soudu.
Součástí plánu na zvrácení výsledků voleb mělo být mimo jiné šíření dezinformací po sociálních sítích, které měly poukázat na neregulérnost voleb. Podle policie mělo vše vyvrcholit 15. prosince 2022, tedy 14 dní před složením přísahy prezidenta Luly da Silvy, který Bolsonara v říjnových volbách porazil.
Právě toho dne měl Bolsonaro podepsat „dekret o převratu“, po kterém by moc v Brazílii převzala armáda. Do čela „krizového kabinetu“ se pak měli postavit dva Bolsonarovi blízcí spojenci: exministr obrany generál Walter Braga Netto a bývalý ministr institucionální bezpečnosti generál Augusto Heleno.
Rozpolcená armáda
„Shromážděné důkazy ukazují, že velitel námořnictva admirál Almir Garnier Santos a ministr obrany generál Paulo Sérgio Nogueira de Oliveira se drželi plánu pokusu o převrat. Velitel armády Marco Antônio Freire Gomes a velitel letectva Carlos de Almeida Baptista Júnior se však postavili proti jakémukoli zásahu, který by způsobil institucionální rozkol v zemi,“ cituje deník The Guardian vyšetřovací zprávu.
Jediná věc, která podle policie zabránila pokusu o převrat, byl „jednoznačný postoj“ většiny vrchního velení armády. Vliv na to měl zřejmě i tlak Spojených států, informoval letos v únoru server Foreign Policy. Podle zdrojů tohoto serveru totiž administrativa Joea Bidena už od roku 2021 odrazovala brazilskou vládu i armádu od jakýchkoli zásahů do průběhu voleb a také před případným neuznáním jejich výsledků.
Zatímco brazilská armáda se o převrat nakonec nepokusila, hned týden po nástupu prezidenta Luly do funkce zaútočili na kongres a prezidentský palác Bolsonarovi příznivci. I tyto nepokoje byly podle vyšetřovací zprávy plánované a měly sloužit jako „spouštěcí události“, které by odůvodnily širší vojenský zásah.
I přesto, že se armáda za Lulu nakonec postavila, nepanují mezi ní a prezidentem dobré vztahy. Podíl na tom podle deníku El País má i Lulova minulost odborového předáka, který organizoval stávky proti tehdejší vojenské diktatuře. Ještě větší napětí vyvolala Lulova nedůvěra v armádu v čase loňských nepokojů, kdy hlava státu nevydala dekret k zajištění zákona a pořádku, který by zmobilizoval armádu, ale spolehl se raději na policejní složky. Lula navíc následně přistoupil k čistkám a armádu musely opustit desítky vojáků.
Nejistá budoucnost Bolsonara i pravice
Zpráva nyní doputovala ke generálnímu prokurátorovi Paulu Gonetovi, který rozhodne, zda Bolsonara a dalších 36 osob formálně obviní a postaví před soud, nebo jejich stíhání naopak zastaví či nařídí další vyšetřování. Sám exprezident přitom už za své činy během svého mandátu jednou potrestaný byl. Loni v červnu brazilský Nejvyšší volební soud zamítl odvolání Bolsonarových obhájců a zakázal mu kandidovat v příštích prezidentských volbách.
Důvodem byla Bolsonarova schůzka s velvyslanci v roce 2022. Tehdejší prezident na ní zástupcům zahraničních států tvrdil, že brazilský elektronický systém voleb není spolehlivý a hrozí manipulace výsledků. Znovu se tak o hlasy voličů bude moci ucházet až v roce 2030, přestože on sám se podle svých slov plánuje účastnit i voleb v roce 2026. Ani to ale nemusí být konec jeho politické kariéry. Nebyl by totiž prvním prezidentem, který se vrátil do funkce po pobytu ve vězení.
Stejnou cestu absolvoval i současný prezident Lula da Silva. Toho v létě 2017 soud nepravomocně odsoudil na devět a půl let za korupci a praní špinavých peněz, aby následně v lednu 2018 odmítl jeho odvolání a trest mu navýšil na 12 let. Ve vězení nakonec Lula strávil 19 měsíců. V listopadu 2019 byl propuštěn a v březnu loňského roku ho Nejvyšší federální soud zprostil obžaloby. Důvodem byla údajná podjatost soudce, který dohlížel na Lulův proces. Zmíněný soudce Sergio Moro se mimo jiné později stal ministrem spravedlnosti v Bolsonarově vládě.
Vše tak bude záležet na výsledcích aktuální kauzy. Pokud se prokáže Bolsonarova vina ve všech bodech obžaloby, můžeme mu podle profesora práva Rodriga Riose z univerzity PUC v brazilské Curitibě hrozit nejméně 11 let vězení,. „Žena zapojená do útoku na Nejvyšší soud z 8. ledna byla odsouzena k 17 letům vězení,“ připomněl Rios pro AP s tím, že u exprezidenta je pravděpodobnější, že v případě odsouzení dostane i 15 a více let.
João Pedro Pádua, profesor práva na Universidade Federal Fluminense v Rio de Janeiru, ale upozorňuje, že Bolsonarova obhajoba může argumentovat tím, že plánování státního převratu by nemělo být stíháno stejně jako jeho provádění. „Existuje rozdíl mezi přípravnými akcemi a samotným prováděním. Plánování je typicky přípravná akce a právě o tom se bude debatovat,“ myslí si Pádua.
Spor o amnestii
Bolsonaro v rozhovoru s novináři v hlavním městě Brasília připustil, že by mohl být zatčen, ale stěžoval si, že se stal obětí politické perzekuce. Obvinění označil za „šílenství“. Exprezident mimo jiné řekl, že „návrat Trumpa je znamením, že se také vrátíme“. „Je čas na MAAGA – Make All Americas Great Again,“ uvedl také Bolsonaro.
Samotné obvinění Bolsonara i jeho výroky jen posilují odpor k případné amnestii pro exprezidenta i stovky účastníků nepokojů z 8. ledna 2023. „Je zřejmé, že je nutné trestat samotný pokus o útok na právní stát,“ uvedl soudce Nejvyššího soudu Gilmar Mendes. Očekávatelná shoda ale nepanuje na brazilské levici.
„Máme co do činění s velmi nebezpečnými lidmi. Není zde absolutně žádný prostor pro amnestii,“ cituje stanice CNN Brasil předsedkyni Lulovy Dělnické strany (PT) Gleisi Hoffmann. Své stranické kolegyni ale odporuje poslanec a starosta města Maricá Washington Quaquá. „Samozřejmě, že útok (na vládní budovy, pozn. aut.) značně odporuje amnestii, ta by ale pomohla usmířit Brazílii. Levice nemá zájem tuto polarizaci živit. Hájím amnestii pro neopatrné občany, nikoli pro politiky,“ dodal místopředseda strany.
Mezi příznivce amnestie naopak patří Bolsonarovi spojenci a rodinní příslušníci. „Jedinou cestou k určité normalitě a rovnováze mezi oběma stranami je amnestie,“ uvedl senátor a jeden z exprezidentových synů Flavio Bolsonaro. „Musí to být rozsáhlá, všeobecná a neomezená amnestie… Musí zahrnovat i soudce Alexandra de Moraese,“ dodal Bolsonaro. Právě de Moraese Bolsonarovi spojenci obviňují, že ve vyšetřování exprezidenta překračuje své pravomoci, a usilují o jeho konec ve funkci, připomíná NPR.
Střet náboženství
Případné odsouzení brazilského exprezidenta ale rozhodně neznamená jeho zmizení z politického života. Hned tři exprezidentovi synové jsou totiž politicky aktivní a o možném vstupu do politiky se hovoří také u Bolsonarovy ženy Michelle. Právě na sociálních sítích tato populární evangelikálka pomohla podle analytiků i průzkumů nepopulárnímu manželovi získat hlasy některých voliček. Mluví se o ní jako o možné kandidátce konzervativní části země na hlavu státu.
Na to se podle všeho připravuje i Bolsonarova Liberální strana (PT). Samotná bývalá první dáma ale doposud kandidaturu odmítala. Se strmě rostoucím počtem evangelikálů, potažmo stoupenců pentekostalismu, napříč Latinskou Amerikou, kteří většinově volí konzervativní politické síly, by její šance na zvolení nebyly malé. „Je to autentická evangelikální postava,“ řekla serveru Americas Quarterly religionistka Lívia Reis z Instituto de Estudos da Religião. „Je skromného původu a má velmi problematickou rodinu, ale přesto se stala první dámou Brazílie,“ dodává Reis.
V zemi mezitím vychází na světlo důkazy o propojení evangelikálních církví s organizovaným zločinem. V době pandemie covidu-19 za vlády právě Jaira Bolsonara ovládly gangy s vazbami na pentekostální skupiny pět velkých favel na okraji Ria de Janeira, z nichž se dnes stala oblast známá jako Complexo do Israel (Izraelský komplex), odkazující na „zemi zaslíbenou“.
Už tak politicky rozdělené Brazílii přidělávají zločinecké skupiny starosti nejen prodejem drog a dalšími kriminálními aktivitami, ale také násilím cíleným na jiné náboženské skupiny. Právě náboženský konflikt může být do budoucna velkým problémem pro více než dvousetmilionovou zemi, v níž náboženská nesnášenlivost rok od roku roste. Podle nedávného průzkumu je právě otázka víry třetí největší štěpící linií brazilské společnosti, a to po politice a etnickém původu.
Autor je spolupracovník redakce.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás