Piráty povede do voleb Hřib. Stranu má zachránit centrismus a technokracie

O víkendu se ve Zlíně konal sjezd Pirátské strany. Hlavním bodem programu byla volba lídryně či lídra do nadcházejících sněmovních voleb. Se 482 hlasy vyhrál již v prvním kole hlasování předseda strany a pražský radní pro dopravu Zdeněk Hřib. Jeho vyzývatelka senátorka Adéla Šípová získala hlasů 301. Výsledek hlasování byl očekávatelný. Členstvo Pirátské strany své priority ukázalo už na podzim, kdy si Hřiba zvolilo na post předsedy. V podstatě jde o držení směru Ivana Bartoše, Mikuláše Ferjenčíka, Jakuba Michálka, Olgy Richterové a donedávna ještě Jana Lipavského. Jde tedy o držení směru, který zajistil předvolební koalici se Starosty a také účast ve vládě s ODS.

Pevné etické principy i drzost vůči mocným šly stranou. Zůstala jen performance na sociální sítě, která končí, jakmile se zasedne za jednací stůl.

Ačkoli byly poslední tři roky pro Piráty hlavně ostudou, daní politici a političky si je omlouvají tím, že jen plnili slib voličům. Že měli povinnost do vlády vstoupit a prosazovat svůj program. Ten nicméně neprosadili a namísto toho svou přítomností legitimizovali politická rozhodnutí, která mají negativní dopady na životy milionů lidí.

Adéla Šípová pak ve straně zastupuje čím dál slabší opoziční sílu. Ta se vymezovala jak proti vstupu do vlády, tak například proti změně stanov, kterou prosadil Hřib po svém zvolení. Poté, co nový předseda nasměroval větší moc do rukou předsednictva a slíbil, že stranu „vycentruje“ (z její pomyslné levicovosti), podaly desítky pirátek a pirátů žádost o pozastavení nebo ukončení členství. „Členská základna si potvrdila směr, který se mi už dlouhodobě nelíbil a nesouzněla jsem s ním,“ vysvětlila na podzim svůj odchod z Pirátů Jana Michailidu. O tvorbu vnitrostranické opozice se dle svých slov snažila třináct let.

Cérečky a ogaři

Ačkoli nepřinesl sobotní sjezd žádné výrazné překvapení nebo změnu kurzu, v určitém ohledu byl kuriózní. Zdeněk Hřib ho zahájil v kroji. „Tož, cérenky aj ogaři, vítajte všeci ve Zlíně. Já vás idu pozdravit raz jak předseda tej našej partaje, ale aj jak vidlák tutok ze Slavičína,“ začal předseda strany v klobouku s otupělým úsměvem na rtech. Jeho snaha byla jasná, pobavit přítomné a ukázat svou přátelskou a lidskou stránku. Ta nicméně funguje spíše ve videích, v nichž Hřib kope do koše, šermuje světelným mečem nebo seká ruce náckům. V projevu působí naopak křečovitě a v delším rozhovoru pak vyloženě arogantně. 

Předseda se ve svém projevu zaměřil hlavně na své minulé volební úspěchy v hlavním městě, na kvalitní technická řešení – navrhl dokonce přejmenovat kandidátku na Piráty a odborníky – ale také na téma bydlení. To přebírá po Ivanu Bartošovi, který navzdory dobrým úmyslům nebyl schopný ve vládě prosadit kvalitní zákon o bydlení. Namísto toho musel dělat stále další a další ústupky pravicovým konzervativcům, až nakonec z kvalitního návrhu nezbylo téměř nic. Bartoš ani Hřib nicméně účast ve vládě nevnímají jako chybu. Naopak bývalý předseda nedávno připustil, že by do vlády vstoupil znovu. „Věřím, že Piráti udělají dvouciferný výsledek. S patřičnou silou, kdy naše hlasy jsou potřeba pro schvalování, si spolupráci se stranami v koalici Spolu dokážu představit,“ uvedl. Něco podobného připustil i Hřib, ale s podmínkou, že by ve vládě neseděl současný ministr spravedlnosti Pavel Blažek.

Ani po posledních třech letech, kdy byli Piráti ve vládě přinejlepším za otloukánky, přinejhorším za vtip, nejsou čelní představitelé schopní upřímné sebereflexe. Namísto toho zastávají teorii, že za neúspěchy strany posledních let může otevřenost fóra nebo levicové členstvo. Obojího se tak pomalu ale jistě zbavují a „vycentrovávají“ stranu přibližně k pozicím Starostů nebo TOP 09. Pevné etické principy i drzost vůči mocným šly stranou. Zůstala jen performance na sociální sítě, která končí, jakmile se zasedne za jednací stůl.

Adéla Šípová, která v senátu odvádí kvalitní práci, má vůli dále tvořit opozici tomu, co se v současné době v Pirátské straně děje. Ve svém projevu na sjezdu byla nicméně mírná, namísto konkrétního pojmenování problémů se snažila vést svou kandidaturu pozitivně. Cíl je to sice šlechetný, nicméně akorát přispívá k naivní představě, že Pirátům bude stačit chodit více do ulic, lépe komunikovat a zapomenout na to, co bylo. Jenže Piráti už roky hlásají hodnoty, které pak v politické praxi nedodržují. To jen stěží napraví lepší komunikace.

Nekonzistenci pak voličky a voliči mohou vidět už dnes. Na svých sítích sice Piráti kritizují vládu a vytvářejí tak konečně kvalitní opozici, jejich čelní představitelé ale zase spekulují o budoucí spolupráci s těmi stejnými stranami. Nejenže to působí nedůvěryhodně, působí to dokonce směšně. Asi tak stejně směšně, jako když Zdeněk Hřib v Praze vyhlásil Alianci pro stabilitu s Prahou sobě – tedy že půjdou do vlády buď společně, nebo vůbec – jen aby ji hned poté zrušil a do otřesné koalice s ODS vstoupil.
„Lumpové a vandráci nám to furt kazijů, ale my sa nedáme…,“ tvrdil Hřib na sjezdu. Jenže už dávno ukázal, že právě on i Ivan Bartoš s „lumpy a vandráky“ budou klidně spolupracovat.